O tom se diskutovalo v sekci Znalostní ekonomika na Evropské konferenci produktivity 2007 konané v říjnu v Žilině. Cílem konference bylo prodiskutovat zkušenosti výzkumné, univerzitní a podnikové sféry s dosahováním trvalého růstu produktivity jako hlavního činitele konkurenční schopnosti Evropské unie.

PROBLEMATIKA PŘÍVLASTKU ZNALOSTNÍ

Žilinská sekce měla sice název Znalostní ekonomika, ale referáty se týkaly jak znalostní společnosti, tak znalostní ekonomiky, znalostního podniku, znalostních pracovníků i řady postupů někdy úzce jindy jen vzdáleně souvisejících s danou problematikou. Tato skutečnost věrně odráží současný stav, kdy se na jedné straně mluví o určitém, poměrně úzce vymezeném okruhu poznatků z oblasti znalostní ekonomiky, na straně druhé se do problematiky zahrnuje všechno, co s ní souvisí třeba jenom velmi vzdáleně. Definiční, terminologický i metodologický aparát ještě není propracován do potřebné hloubky. Dále se vyvíjí a zpřesňuje (zdá se ovšem, že tyto snahy nejsou nijak intenzivní) a přibývají i nová témata, nové výzvy, nová problematika.

V poslední době vykrystalizovaly dva přístupy: první se pokouší (spíše v minulosti pokoušel) budovat znalostní přístupy jako vědní disciplínu, druhý vnímá problematiku jako pragmatické přístupy určené hlavně praxi a rámce vědní disciplíny ho nezajímají. Zatím není dostatečně zřejmé, jakým směrem se bude vývoj dále ubírat.

V současné době se dostáváme do potíží zejména v diskusích, kde se opakují prehistorické terminologické problémy (řetězec data-informace-znalosti, záměna informací za znalosti, řízení nebo sdílení znalostí atd.), ke kterým ještě přibyly specifické problémy - například slovenštiny (vědomosti nebo znalosti, vědomostní nebo znalostní ekonomika). To jsou chronické, elementární potíže, na které pravidelně narážíme, zejména v debatách se zastánci prosazujícími názor, že znalosti tu byly vždy, není to tedy nic nového, takže znalostní ekonomika je jen módní více méně bezobsažný termín.

Diskuse v sekci Znalostní ekonomika znovu otevřela problém (po kolikáté už?), co jsou to vlastně znalosti (vědomosti), jaký je jejich obsah, pojetí a definice. Kvalifikovaná odpověď, že je definic tolik, kolik je autorů problematikou se zabývajících tento typ diskutujících zjevně neuspokojila, takže ve vzduchu zůstala otázka (nevyslovená, ale u exaktně zaměřených diskutérů naprosto neodbytná): Co je to za vědu, když nedokáže jednotně vysvětlit a definovat ani termín, který má v názvu?

Tyto problémy se permanentně opakují a rámují diskuse zejména tam, kde se potkávají znalostní specialisté a praktici, případně odborníci z jiných, zejména technických, disciplín. Mám dojem, že tuto problematiku dlouhodobě řešíme stylem mrtvého brouka. Žilinská znalostní sekce znovu zdůraznila, jak tento postoj znalostnímu managementu škodí, protože jeho metodiku, nástroje i celkový přístup staví (zejména v očích exaktně zaměřených odborníků) do pozice okultních věd nebo hledačů kamene mudrců, kdy má každý autor svůj žárlivě střežený vlastní přístup, na který přísahá a kam nikoho jiného nepouští. Tak to samozřejmě není, ale zdá se, že ne dost intenzivně pracujeme na tom, abychom vše uvedli na pravou míru. Důkazem je i skutečnost, že s výše naznačeným problémem se potýkáme dlouhodobě.

STRUKTURA A OBSAH JEDNÁNÍ

V dalším textu jsou stručně charakterizovány hlavní problémy prezentované v sekci Znalostní ekonomika. Z konference byl vydán kompletní sborník referátů v knižní i elektronické podobě, takže v závorce bude vždy uvedeno jméno referujícího, aby si případný zájemce mohl podrobnosti vyhledat v originálním textu.

V úvodním referátu byly naznačeny a analyzovány charakteristické rysy současných diskusí o vývojových trendech souvisejících s uplatňováním znalostní ekonomiky při řízení podniku (Jan Truneček, VŠE Praha). Základním rámcem aplikací byla úvodní přednáška s názvem Budování znalostní Evropy (Christos Tokamanis, Európean commission). Se strukturou slovenské znalostní ekonomiky byli posluchači seznámeni v návaznosti na evropskou problematiku (Valent Gura, HP Services Hewlett-Packart Slovakia). Problematika výuky znalostního managementu spojená s problematikou učící se organizace (Ludmila Mládková, VŠE Praha) a v návaznosti na prezentaci kvality vysokých škol (Juraj Sinay, Technická univerzita Košice) byly široce diskutovány podmínky tvorby, udržení a rozšiřování znalostí, hodnocení kvality vysokých škol, zřizování soukromých a firemních vysokých škol. Referující zasadil problematiku velmi zasvěceně do širokých souvislostí nejen pedagogických, ale také geografických, právních i politických.

Poměrně silně, jak v referátech tak i v diskusi, byla zastoupena problematika praktických aplikací (Rudolf Požgay, Slovenská asociace pro znalostní ekonomiku, Anna Diačiková, Chemosvit a.s.). Šlo zejména o postupy při auditu managementu znalostí, implementaci znalostí v podniku a o celkový pohled na reálné možnosti řízení znalostí ve firemní praxi. Vztah mezi efektivitou komunikace a finančním výsledkem organizace (Jaroslava Kubátová, FF UP Olomouc) a klastry a jejich rostoucí význam pro výkonnost a konkurenceschopnost firem (Pavla Břusková, Agentura pro regionální rozvoj, a.s. ČR) - to jsou témata, představující nové výzvy a slibující do budoucna nové pole působnosti. Tuto problematiku reprezentuje i téma znalosti a umělá inteligence (Jozef Kelemen, Vysoká škola managementu BA, sice neprezentoval, ale velmi zajímavý referát je obsažen ve sborníku). Osvětluje vazbu mezi přirozenou a umělou inteligencí a význam uvědomění si spojitosti pro vznik a rozvoj znalostní společnosti

ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ

vychází ze širších zkušeností z minulosti doplněných poznatky z konference. Jednání potvrdilo trend, kterým znalostní disciplíny v posledních letech procházejí: Na jedné straně intenzivní uplatňování dosavadních poznatků v praxi podniků a zároveň snaha (i když ne příliš intenzivní) o budování vědeckých základů znalostních disciplín. Prezentace ukázaly široké využívání v praxi, ale také nedostatky v terminologii, definičním uspořádání, podchycení vazeb mezi jednotlivými disciplínami apod.

Druhým aspektem, který konference opět potvrdila, je prohlubování poznatků už více méně "tradičních" součástí znalostních disciplín a jejich zapojování do systému podnikového řízení, ale také nové výzvy. V průběhu jednání bylo několikrát zdůrazněno, že nové výzvy, a tím i řešení doposud málo poznaných nebo doposud neznámých problémů, jsou ještě před námi.

Pro následující konferenci o produktivitě, která se bude konat v roce 2009, bylo v sekci Znalostní ekonomika formulováno následující poselství. Prohloubit a uplatňovat současné poznatky znalostních disciplín v podnikové praxi ještě více než doposud. A rozpracovat nové výzvy disciplíny, jak stávající, o kterých se už v sekci referovalo, tak nové, které jsou ještě před námi.

Doporučení pro budoucí konferenci navazuje na úsilí o budování znalostní Evropy a navrhuje vytvořit systém znalostních poznatků, metod a nástrojů, který by měl přímou vazbu na zvyšování produktivity a zajišťoval by jejich zavádění do řízení. V praxi to znamená účelově zúžit problematiku s ohledem na metodické využití pro zvyšování produktivity.

prof. Jan Truneček
VŠE Praha

Související