EU navrhuje jeden základ daně

Žhavým tématem diskusí daňových odborníků v celé Evropě je nyní záměr Evropské komise zavést v celé Evropské unii společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob (Common Consolidated Corporate Tax Base, CCCTB). Jde o další útok bruselských úředníků na podnikatelkou sféru, nebo to společnostem ulehčí život?

MÍSTO 27 MOŽNOSTÍ JEDNA. V současné době platí v EU celkem 27 různých způsobů pro výpočet základu daně. To mnohým společnostem působícím ve více než jednom členském státu Evropské unie značně znepříjemňuje podnikání. Evropská komise tedy navrhuje, aby základ daně podniků působících ve více než jednom členském státě EU byl vypočten podle jednotného vzorce platného v celé EU. Zisky by pak měly být přerozděleny podle toho, kde jsou podniky činné, a zdaněny podle daňových sazeb platných v těchto státech. Nyní se zvažují různé typy systémů pro přerozdělování zisku. Jako rozvrhové základny přicházejí v úvahu například objem mezd, velikost aktiv (vyjma finančních aktiv), tržby nebo jejich různé kombinace.

ZÁKLADEM BUDE IFRS. Celý systém společného konsolidovaného základu daně by měl vycházet z Mezinárodních účetních standardů (IFRS), které jsou v současné době jediným pojítkem mezi daňovými systémy jednotlivých členských zemí. Jejich dodržování je však zatím povinné pouze pro společnosti kotované na evropských burzách.

Jan Žůrek, partner KPMG Česká republika, k tomu dodává: "Sjednocená metodika výpočtu základu daně z příjmů v EU zjednoduší finanční řízení nadnárodních firem. Tato dílčí harmonizace je politicky podstatně přijatelnější než radikální koncepce, volající po jednotné sazbě daně z příjmů v rámci EU. Evropská komise zdůrazňuje, že její koncept harmonizace neobsahuje návrh na jednotnou sazbu daně. Otevřenou otázkou zůstává, jak bude vypadat nový sjednocený základ daně a z jakého modelu bude vycházet.
Možná vznikne nějaké daňové esperanto pro celou Unii, používající nejosvědčenější prvky z jednotlivých soustav. Bude to však vyžadovat ještě hodně úsilí a politického vyjednávání."

PŘEKÁŽKA DAŇOVÝM ÚNIKŮM. Cílem návrhu je zjednodušení postupů, zlepšení účinnosti a snížení nákladů na dodržování předpisů, minimalizace výjimek a menší prostor k daňovým únikům, což je pro řadu států velmi důležité.
Čím více existuje výjimek, tím složitější je pak přepočet hospodářských výsledků na základ daně, a tím větší je prostor k únikům. Jestliže společnost působí ve více než jednom členském státě EU, systém výpočtu základu daně klade na její management obrovské nároky a celý proces výpočtu se značně prodražuje.
Systém jednotného daňového základu by měl mimo jiné přispět ke splnění cílů lisabonské strategie a směřovat k posílení hospodářského růstu, zvýšení zaměstnanosti v zemích EU a posílení konkurenceschopnosti evropských firem.

Konkrétní podoba sestavování jednotného konsolidovaného základu daně by měla být představena přibližně do roka. Pokud bude přijata, Evropská komise chce, aby byla tato norma pro společnosti zatím dobrovolná. To znamená, že si jako metodu výpočtu zdanitelných zisků budou moci vybrat mezi konsolidovaným systémem a systémy jednotlivých států. Je proto dobré vědět, jaký má návrh ohlas a jak se na konsolidaci základu daně dívají samy společnosti, zda i ony se domnívají, že by jim zjednodušila život, zda by ji byly ochotny využívat a jak rychle by byly schopny se na tuto změnu připravit.

KDO JE PRO A KDO JE PROTI. Společnost KPMG International se rozhodla k návrhu Evropské komise vypracovat studii, zkoumající postoje mezi daňovými odborníky z více než 400 největších společností v Evropě. Výzkum proběhl v červenci a srpnu 2007 ve všech 27 unijních státech a ve Švýcarsku. Respondenty výzkumu byli daňoví odborníci, kteří se zabývají mezinárodními daňovými záležitostmi pro největší evropské společnosti působící ve více než jednom členském státě EU.

Návrh na zavedení společného daňového základu by uvítalo 78 procent daňových odborníků z celé EU a Švýcarska. Návrh má širokou podporu v celé Evropské unii. Například v Itálii bylo 96 procent respondentů pro jeho zavedení. Také v České republice se návrhu Komise dostalo velké podpory. Svůj souhlas s tímto záměrem zde vyjádřilo 100 procent respondentů.
Negativní postoj k této myšlence byl nejsilnější v Irsku, na Slovensku a ve Švýcarsku. Společnosti na Maltě a na Kypru, ačkoliv značně podporovaly harmonizaci, nebyly přesvědčeny o přínosech, které systém představuje.

Firmy láká vidina jednoduššího systému a možnosti lepšího plánování. Oslovení odborníci vidí v jednotném systému výhody pro své firmy. Podle poloviny odborníků by harmonizovaný systém značně usnadnil dodržování daňových předpisů a třetina se domnívá, že by snížil jejich náklady na dodržování předpisů. Dvaačtyřicet procent z těch, kteří podnikají i mimo EU, se domnívá, že jednodušší daňový systém zlepší jejich konkurenceschopnost na globálních trzích.

Odborníci z KPMG, kteří výzkum prováděli, byli překvapeni, jak výrazné podpory se návrhu CCCTB dostalo, přestože toto schéma ještě nebylo veřejně představeno. Před tímto výzkumem měla o existenci návrhu povědomí přesně polovina respondentů. V případě dobrovolnosti systému 34 procent respondentů prohlásilo, že by se určitě rozhodli pro využívání tohoto systému, 48 procent by vyčkalo, až budou k dispozici podrobnější informace, to je po zveřejnění konkrétního návrhu se všemi detaily.

ZPĚTNÝ PŘEPOČET ZISKU. V případě, že bude zaveden konsolidovaný systém, měl by být zisk mezi jednotlivé pobočky v různých zemích rozpočítáván podle určité rozvrhové základny - v úvahu zatím přichází počet zaměstnanců, velikost aktiv a tržby nebo jejich různé kombinace. Za nejvhodnější považují respondenti ukazatel kombinující všechna tři kritéria. Pro tento způsob přepočtu zisku by bylo celkem 48 procent respondentů.

Jedním z bodů výzkumu byl také dopad návrhu harmonizovaného základu na výši daní, které společnost zaplatí. Většina firem se domnívá, že dopad konsolidovaného základu daně bude daňově neutrální. Protože však zájem o přechod na nový výpočet daňového základu firmy mají, zdá se, že za nejcennější na něm nepovažují ani tak možnost daňové úspory jako zjednodušení daňové povinnosti, které může přinést sekundární úspory nákladů.

ZPOČÁTKU JEN DOBROVOLNĚ. Evropská komise by byla pro to, aby konsolidovaný základ daně byl v dobrovolném režimu zaveden již v roce 2010. Daňoví odborníci se však domnívají, že je to brzy a posouvají reálný termín až za rok 2010.
Teď je míč na straně daňových odborníků. mají ještě několik měsíců na to, aby zvolili způsob výpočtu společného konzolidovaného základu daně. Mohou přitom použít například britský, německý, kyperský nebo český model. Podle odborníků z KPMG, kteří tento týden o budoucí nové úpravě společného základu daně rokovali v Lisabonu, však do hry jistě zasáhnou i politické aspekty a jeho konečná podoba bude nějakou formou kompromisu mezi čelnými státy Evropské unie.

Hlavní závěr studie KPMG je tedy možné shrnout takto: Evropské podniky vyjádřily zřetelný zájem o větší srozumitelnost a jednoduchost svých daňových záležitostí a pro jejich dosažení jsou připraveny přijmout zavedení celoevropských daňových systémů. To může mít závažné dopady na veřejnou politiku evropských zemí. Firmy se snaží zákonodárcům vzkázat, že pokud se podaří ještě zjednodušit a sjednotit způsob výpočtu daně, znamená to pro ně příležitost zajistit si významnou konkurenční výhodu v celosvětovém měřítku.

"Daňová reforma schválená nedávno v České republice představuje krok správným směrem. Snižuje postupně sazby korporátní daně a zjednodušuje výpočet základu daně tím, že ruší některé odčitatelné položky. Spolu se změnami v oblasti personálních daní zlepší pozici země v oficiálně nevyhlášené globální soutěži o nejatraktivnější daňový systém z pohledu investorů. Důležité bude, aby i harmonizační kroky v EU vedly stejným směrem. K vytvoření administrativně jednoduššího a fiskálně méně zatěžujícího prostředí pro podnikatelskou sféru," odpovídá Žůrek na otázku, jak korespondují daňové změny v České republice s evropským trendem.

Světlana Rysková