MBA od jezera

Nic není tak úspěšné jako úspěch sám. A Danica Purg je úspěšná. Nikdy to není tak zřejmé, jako když se proplétá mezi hosty výroční konference manažerské školy na rozlehlé terase funkcionalistické vily nad bledským jezerem. Jsou z mnoha zemí a z mnoha renomovaných univerzit a manažerských škol. Nebo jsou vedoucími pracovníky velkých korporací či vysoce postavenými politiky. "Je to vždycky zážitek, paní Danica dokáže překvapit," konstatuje třeba Erhard Busek, bývalý rakouský vicekancléř a dnešní pověřenec Evropské unie pro Pakt stability, který je v Bledu pravidelným hostem.

Překvapení není zřejmě to správné slovo. Ale pravdou je, že Manažerská škola ve slovinském Bledu, či plným názvem (samozřejmě v angličtině, která je pro studenty i vedení jednacím jazykem): International Executive Development Center (IEDC) je hodně inovativní. Ostatně už její vznik před více než dvaceti lety byl pionýrským počinem. "Byli jsme první školou svého druhu v této části Evropy," říká Danica, drobná žena s rudou kšticí, která školu nejen zakládala, ale dala jí do vínku i základní myšlenku: Neobjevovat objevené, hledat a prosazovat neotřelé. Aktuální motto zní "Škola s vizí". A pokud jde o studijní jazyk, tedy o angličtinu? "Mluvit tak, jak je naučily maminky, mohou studenti doma. Ale oni se připravují na život ve světě, ve kterém je angličtina univerzálním jazykem businessu na všech úrovních. Tak ať si zvykají."

Danica Purg vede školu v tomto duchu od roku 1986. Dnes se o IEDC mluví v odborných kruzích s respektem: Podle německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung či britského Financial Times jde o jednu z nejlepších "malých" manažerských škol v Evropě.

NAPŘÍKLAD V KURZECH pro vedoucí pracovníky, kteří chtějí získat diplom MBA, učí i umělci. "Kde jinde byste hledali tolik potřebný zdroj kreativního přístupu?" říká Danica. Na škole hostují profesoři z těch nejlepších evropských institucí. Výjimkou nejsou ani učitelé z amerických manažerských škol. Co je sem do Bledu láká? Určitě to nejsou honoráře, které nepatří mezi nejvyšší, i když zase nejsou urážlivé, jako například v Česku na veřejných školách.
"Víte, je to osvěžující učit na takové škole a mít před sebou studenty, kteří jsou dychtiví, kteří učiteli neodpustí nic, žádají po něm nejlepší možný výkon, protože oni sami takový výkon odvádějí," svěřil se třeba Jonathan Story, který do svého penzionování učil na INSEAD ve Fontaineblau. "To už je na velkých západních školách vzácný jev, ale tady to je téměř pravidlo a věřte, pro pedagoga a výzkumníka to je zážitek," dodal. Mimochodem: v Bledu přednášel na konferenci na téma Velké vůdčí osobnosti minulosti - a v čem se od nich můžeme poučit.
"Student musí dostat ten nejlepší základ od těch nejlepších. Ale pak už musí být motivován k tvůrčímu myšlení," shrnuje Danica. Tak jednoduchý je recept na úspěch. Alespoň na první pohled. Ovšem pravdou je, že Bled neposkytuje základní manažerské vzdělání. Uchazeč už musí mít za sebou řádné vysokoškolské studium a také praxi ve vedoucí funkci.
A funguje to. Za více než dvacet let existence "vypustila" škola do života bezmála padesát tisíc absolventů z 37 zemí. Nápadný je vysoký podíl absolventek. V ročnících se podíl žen pohybuje mezi čtyřiceti až pětačtyřiceti procenty.

PŘIBLIŽNĚ TŘETINA ÚČASTNÍKŮ kurzů přichází ze zahraničí. Prakticky ze všech evropských zemí a první vlaštovky se už objevily i z Asie. "Z Čech jsme tu ale neměli zatím jediného studenta," konstatuje ředitelka. Tak třeba v posledním kurzu, se kterým se rozloučili těsně před tradiční konferencí zaměřenou na manažerské trendy a hledání příkladů nejúspěšnějších manažerských řešení, bylo 31 studentů z Ruska, Slovinska, Rakouska, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny.
Třeba Marcus Krupp z Německa. V Bledu absolvoval program President's MBA. Studium pro zkušené manažery, které předpokládá několikaleté zkušenosti z vedoucích funkcí. Tři roky studoval o víkendech, eventuálně v několikadenních cyklech. Co si na studiu cení nejvíce? "To, že jsem ho absolvoval s kolegy z více zemí střední a východní Evropy. V Bledu jsem se třeba seznámil s ruskými manažery. Už vím, že dokážou být velice spontánní, velice přátelští k obchodním partnerům, ale také berou kritiku, byť věcnou, velice osobně. Takže už mne nepřekvapí jejich reakce, když dojde na tvrdou diskusi," říká člověk, který vede obchodní sekci Volvo Financial Services v Rusku. "Na druhé straně, i já jsem se zbavil řady předsudků o divokém východě".

TREND STUDOVAT NA ŠKOLE v regionu budoucího nasazení se i v programech MBA (Master of Business Administration) prosazuje stále výrazněji. Koncerny jako Nokia, Henkel, automobilka Porsche nebo japonský směsný koncern Mitsui už své manažery, se kterými počítají pro aktivity ve střední a východní Evropě, do Bledu poslali. Důvod je zřejmý: kvalita výuky je ověřená a absolvent se vrací s tím, co mu v praxi opravdu pomůže: s poznáním jiné kultury. Je tedy připraven nejen odborně, ale také lidsky na řešení choulostivých situací. To neplatí jen o Bledu. Stále více uchazečů o kvalifikaci MBA se rozhoduje pro skutečně "exotická" místa svého studia. Například Indian School of Management poblíž Hajdárábádu přijímá do kurzů až polovinu zahraničních studentů. Stále více jich přijíždí i ze západní Evropy. Nebo už mezinárodně uznávaná China Europe International Business School v Šanghaji.
"Dnes už nestačí mít jen diplom z renomované školy. Těch přibývá, konkurence roste a studenti už sledují i jiné potřeby. Především poznání jiné kultury, chtějí alespoň pochytit jazyk zemí s největší dynamikou hospodářského vývoje, chtějí se seznámit s disciplínou zvanou interkulturní management. To jde samozřejmě nejlépe v zemi či regionu, o kterém předpokládají, že bude místem jejich nasazení. A i kdyby nakonec nastoupili jinde, uvědomění si odlišného vnímání běhu událostí je přínosem, který se jen z učebnic naučit nedá," řekla Ekonomu paní Kumara Guru z kanceláře rektora Indian School of Business.
A pak je tu další, rozhodně ne zanedbatelný přínos: Během studia vznikají nové vazby, sítě osobních vztahů, a to právě v regionech, které se vyznačují vysokou dynamikou. "Přátelství, které jsem navázal v Bledu, když jsme společně prožívali zkouškový stres, nebo jsme připravovali seminární práce, to je vedle diplomu to nejcennější, co jsem získal, to je deviza na celý profesní život," tvrdí už zmíněný Marcus Krupp.
Nebo Dietmar Sternad. I on absolvoval IEDC v Bledu. Dnes vede rakouskou vydavatelskou skupinu Styria. "Vztahy, které jsem navázal v Bledu se studenty z jihovýchodní Evropy, mi už pomohly při vypracování strategie expanze v této části Evropy."

PŘI ROZHODOVÁNÍ O ŠKOLE hraje roli i cena. A stále platí, že při minimálně srovnatelné kvalitě je kurz na některé z netradičních škol levnější. I když třeba v Bledu už studium také není laciné. Například nejnáročnější, tříletý studijní program President's MBA, přijde uchazeče na 30 tisíc eur, což už je srovnatelné se "západními" cenami. Ovšem jsou i kratší programy, jejichž cena se pohybuje mezi 23 tisíci eur za jednoroční kurz a přibližně 25 tisíci eur za dvouleté studium. Škola nabízí i kurzy, které mohou být pojímány jako samostatné, prohlubující určité specifické znalosti, nebo mohou být i předstupněm pro "klasické" MBA, kde jsou ceny výrazně pod deseti tisíci eur.
Ale přísně vzato, při rozhodování o místě studia už nehraje cena vždy rozhodující roli. Kdo to chce mít cenově ještě výhodnější, jde dál na Východ.
Tak třeba studium MBA přijde uchazeče v Talinu na 9500 eur, v Rize na 7100 eur. Oproti tomu studenti německé Mannheim Business School zaplatí za stejný program 21 800 eur. "A kdo chce diplom z francouzské elitní školy INSEAD, musí mít 48 000 eur," napsal německý ekonomický magazín Wirtschaftswoche.
Zvláště indické programy jsou pro evropské uchazeče výhodné i z cenového hlediska. Tak třeba jedna z nejlepších škol, Indian Institute of Management v Bangalore, žádá šest tisíc eur včetně zaopatření.
Jisté je, že kvalitních manažerských škol přibývá a konkurence roste. Lácí se vyhrát nedá. Už není rozhodující jen samotný papír, ale také to, kde ho jeho majitel získal. Výhodou manažerské školy v Bledu, mimo kvalitu, která je samozřejmostí, je i to, že je "malá". To znamená, že účastníci kurzů pracují v přehledných skupinách, což umožňuje individuální přístup. "Nejde o masovost. S tím bychom dlouho v konkurenci neobstáli. Já se nebojím slova elita," konstatuje Danica Purg. A jaksi bokem připomene: Bled je jedinečný i krajinně. Průzračné jezero, vysoké hory, bohaté lesy, město samo o sobě je letoviskem i lázněmi. A sama škola? Elegantní funkcionalistická vila vybavená designérským nábytkem. Učebny přehledné, chodby plné obrazů a soch. "I když to byla někdy dřina plná stresu, vždycky jsem se sem těšil," připustil Marcus Krupp.
Danica zná většinu studentů z kurzů jménem. A také jim je vlastně příkladem, protože je předobrazem toho, co se tu učí: vůdcovství ve smyslu anglického leadership.
Ředitelka se v jednom interview pro významný západoevropský magazín svěřila se svým postojem k životu: "Už jako děcko jsem pochopila, že nemám ráda průměr, bezvýhradné přijímání pokynů, příkazů, pouček. Brzo jsem si uvědomila, že už druhé místo je pro mne nezajímavé. Vždyť být druhý znamená ve skutečnosti být prvním mezi poraženými. Takže dělám to, v čem mohu být mezi nejlepšími," říká osmapadesátiletá dáma, jejíž přezdívka vystihuje podstatu její osobnosti: Madam Energie.

PETR NĚMEC

Danica Purg (58)
Studovala na univerzitách v Ljubljani a Bělehradu sociologii a politologii. Na pařížské Sorbonně a následně na Harvard Business School pokračovala ve studiu managementu. Působila na univerzitách v Mariboru a Ljubljani. Aktivně se účastní v mezinárodním systému manažerského vzdělávání, mimo jiné je také členkou International Academy of Management. Od roku 1993 vede Central- and East European Association of Management development (CEEMAN). Vedle jazyků bývalé Jugoslávie mluví anglicky, francouzsky, německy, vlámsky, rusky a italsky.