Jedním z nástrojů hodnocení výkonnosti organizací veřejného sektoru je i méně známý model CAF (Common Assessment Framework - společný hodnoticí rámec), který poskytuje sebehodnoticí rámec s podobnou koncepcí jako u základních modelů TQM a zejména EFQM. Je však speciálně vytvořen pro organizace veřejného sektoru s přihlédnutím k jejich odlišnostem.
Model CAF vychází z předpokladu, že vynikající výsledky ve výkonnosti organizace, jakož i výsledky ve vztahu dané organizace s občany, zákazníky, se zaměstnanci a ke společnosti, jsou dosahovány na základě řízené strategie a plánování, a to pomocí zaměstnanců, partnerství, zdrojů a procesů. CAF nahlíží na organizaci z několika úhlů současně a na základě holistického přístupu k analýze výkonnosti organizace.
PŮVOD A CÍLE MODELU
Model CAF je výsledkem spolupráce mezi ministry a generálními řediteli EU odpovědnými za veřejnou správu. Pilotní verze modelu byla představena v květnu 2000 a její první revidovaná verze zohledňující získané zkušenosti z pilotních projektů se začala používat v roce 2002. Z rozhodnutí ministrů a generálních ředitelů odpovědných za veřejnou správu vzniklo při Evropském institutu veřejné správy (EIPA) v Maastrichtu Středisko informačních zdrojů CAF (CAF Resource Centre). Rok 2006 přinesl změnu - na 4. evropské konferenci o kvalitě ve veřejné správě členských zemí EU v Tampere byl vyhlášen inovovaný model - CAF 2006.
Model CAF má čtyři hlavní cíle:
1. zavést principy komplexního řízení kvality (TQM) do veřejné správy, metodicky vést organizace a s pomocí sebehodnocení a jeho pochopení je postupně směrovat od současného sledu aktivit "Plan-Do" k plnohodnotnému cyklu "PDCA";
2. podporovat sebehodnocení organizace veřejného sektoru s cílem získat strukturovaný obraz (diagnózu) organizace a následné náměty vedoucí ke zlepšování;
3. sloužit jako propojení různých modelů používaných při řízení kvality;
4. podporovat benchmarking a ve veřejné správě více rozšířený benchlearning mezi jednotlivými organizacemi veřejného sektoru.
Model CAF je určen k použití ve všech částech veřejného sektoru, je aplikovatelný v organizacích veřejného sektoru na národní, regionální i místní úrovni. Uplatňuje se v různých situacích, např. jako součást systematického programu reformy nebo jako základ pro cílené zlepšování v organizacích veřejného sektoru. V některých případech, zejména ve skutečně velkých organizacích, se může sebehodnocení provádět také v části organizace, např. ve zvoleném úseku nebo oddělení.
STRUKTURA A CHARAKTERISTIKY MODELU
Strukturu modelu CAF tvoří 9 kritérii (5 kritérií předpokladů, 4 kritéria výsledků), která jsou dále členěna do celkem 28 subkritérií s konkrétními příklady pro hodnocení. Nedílnou součástí modelu jsou také panely hodnocení pro předpoklady a výsledky, směrnice pro sebehodnocení, slovník odborných pojmů a návrh postupů vedoucích ke zlepšování činností organizace. Samostatnou kapitolu tvoří benchlearning (jeho definice, vazba na CAF, popis benchlearningového cyklu a projektu).

Tento rámec identifikuje hlavní aspekty, na něž je třeba se zaměřit při každé analýze organizace. Kritéria 1-5 se zabývají hlavními charakteristikami předpokladů organizace. Určují, co organizace dělá a jak přistupuje ke svým úkolům, aby dosáhla požadovaných výsledků. U kritérií 6-9 se výsledky dosažené v oblasti občané/zákazníci, zaměstnanci, společnost a klíčová činnost měří na základě subjektivního posuzování a hodnotí se vnitřní ukazatele. Subkritéria identifikují hlavní otázky, které je třeba při hodnocení organizace zvážit. Příklady u každého subkritéria podrobněji objasňují jejich obsah a naznačují, kterým oblastem případně věnovat pozornost, aby bylo možno zjistit, jak příslušná organizace reaguje na požadavky vyjádřené v subkritériu.
Hlavní charakteristiky. Používání modelu CAF dává organizaci výkonný rámec k iniciování procesu neustálého zlepšování. Model CAF poskytuje:
- hodnocení založené na důkazu podle souboru kritérií, která přijala celá řada organizací veřejného sektoru po celé Evropě,
- možnosti, jak zjišťovat pokrok a dosažení vynikajících výsledků,
- prostředek k dosažení konzistentního směrování a konsenzu v otázce potřebných kroků zaměřených na zlepšování organizace,
- vazbu mezi různými dosahovanými výsledky a podpůrnými postupy nebo předpoklady,
- prostředek, jak vytvářet atmosféru entuziasmu zapojením zaměstnanců do procesu zlepšování,
- možnosti k prosazování dobré praxe v různých oblastech organizace a sdílení s jinými organizacemi,
- prostředek pro začlenění různých iniciativ v oblasti kvality do běžných činností organizace,
- prostředek pro měření pokroku v čase prostřednictvím pravidelného sebehodnocení.
Pojmy a hodnoty modelu CAF. Model CAF, jako nástroj komplexního řízení kvality, se opírá o základní pojmy "excelence", jak je definuje EFQM: orientace na výsledky, zaměření na zákazníka, vedení a pevný cíl, řízení pomocí procesů a faktů, aktivní zapojení zaměstnanců, neustálé zlepšování a inovace, vzájemně výhodné partnerství, společenská odpovědnost organizace.
Účelem je na základě těchto pojmů zlepšovat výkonnost organizací veřejného sektoru.
Řízení a kvalita ve veřejném sektoru mají ve srovnání se soukromým sektorem řadu zvláštních specifických podmínek. Jejich základními předpoklady sdílenými naší evropskou sociopolitickou a správní kulturou jsou například: legitimita (demokratická, parlamentní), dodržování právních norem a etické chování vycházející ze společných hodnot a principů, např. otevřenost, odpovědnost, účast, diverzita, spravedlivost, sociální spravedlnost, solidarita, spolupráce a partnerství.
Model CAF je zaměřen zejména na hodnocení řízení výkonnosti a zjišťování jeho organizačních příčin s cílem umožnit zlepšování a good governance (dobrou správu věcí veřejných).
Hodnocení výkonnosti se proto zaměřuje na následující hlavní charakteristiky organizace veřejného sektoru, k nimž patří: demokratická vstřícnost/odpovědnost, fungování v oblasti legislativy, právního a předpisového rámce, vynikající úroveň poskytování služeb, zhodnocení vynakládaných prostředků, dosahování cílů, řízení modernizace, inovace a změny.
MODEL CAF 2006
Zkušenosti z více než 900 organizací v Evropě i v mimoevropských zemích, ve kterých byl CAF 2002 aplikován, ukázaly na nezbytnost inovace modelu. Ta se projevuje především ve větší přehlednosti, v prohloubení metodického přístupu, zvýšení uživatelského komfortu a také propracovanějším systémem bodového hodnocení. Větší důraz se klade na trvalé zlepšování a řízení změn. Novinkou je i uvedení metodiky benchlearningu. Přesto lze říci, že pro ty, kteří pracovali s modelem CAF 2002, nebude přechod na novou verzi obtížný.
Jednou z povinných náležitostí modelu CAF je systém bodování. Ačkoliv nejdůležitějším výstupem sebehodnocení jsou identifikace silných stránek a oblastí pro zlepšování, a s tím spojené zlepšovatelské činnosti, pro pravidelný cyklus sebehodnocení je zajímavý i každoroční bodový zisk. Systém bodování byl použit již u verze CAF 2002, u nové verze CAF 2006 je princip bodování zachován, ale je více propracován.
(Model CAF 2002 používal pětibodovou stupnici hodnocení. Novinkou ve verzi CAF 2006 je stobodová stupnice hodnocení 0-100 bodů.)
Systém bodování umožňuje organizacím prohlubovat své poznatky o hodnocení a svou činnost více zaměřit na proces zlepšování.
ZÁVĚR
Sebehodnocení podle modelu CAF nabízí organizaci příležitost dozvědět se o sobě více. Ve srovnání s plně vyvinutým modelem TQM představuje model CAF jakýsi počáteční model, jehož použití je jednoduché a uživatelé ho snadno pochopí. Předpokládá se, že každá organizace, která chce jít dále, si následně zvolí jeden z podrobnějších modelů. Model CAF má tu výhodu, že je s těmito modely kompatibilní a pro organizaci, která chce s řízením kvality pokračovat, může být tudíž prvním krokem.
Model CAF je zdarma dostupný ve veřejné doméně. Organizace mohou tento model používat podle vlastního uvážení.
Informace a podrobnosti o modelu CAF a o dosavadních zkušenostech s jeho aplikací lze získat v Národním informačním středisku pro podporu jakosti (NIS-PJ), Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1, www.npj.cz. V edičním plánu NIS-PJ pro rok 2007 je zařazeno vydání základní příručky CAF 2006 a vydání aplikačních příruček pro dozorové a regulační orgány i pro školy.
Štěpánka Steinbachová
Pavel Ryšánek
Rada ČR pro jakost
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom



