Katedra podnikové ekonomiky VŠE Praha uspořádala dne 20. října 2006 mezinárodní vědeckou konferenci na téma "Nová teorie ekonomiky a managementu organizací" navazující na stejnojmenný grantově podporovaný výzkumný úkol.

Dopolední jednání v plénu pokračovalo odpoledne v jednotlivých sekcích. Článek charakterizuje výsledek jednání v sekci "Systém řízení podniků v nové ekonomice". Garant a moderátor sekce (Truneček, VŠE Praha) byl postaven před nelehký úkol: jak ve třech hodinách zvládnout danou problematiku a dát slovo všem 68 přihlášeným. Byly vytvořeny tematické celky, které byly naplněny odpovídajícími příspěvky, i když je moderátor musel pro překročení časového limitu někdy i dost drasticky omezovat. Další text stručně pojednává o průběhu jednání. V závorce jsou uvedeny odkazy na jednotlivé autory. Podrobné znění referátů najde zájemce ve vydaných sbornících.

PRVNÍ TÉMA

V tematickém celku metodické, metodologické a filozofické problémy disciplíny nejprve zazněl příspěvek nazvaný Od klasiků k znalostnímu podniku (Truneček,VŠE Praha) a Paradigma strategického řízení (Chromjaková, IPA Slovakia). Tato část zahrnovala také diskusi o existenci podniku v nové ekonomice a metodické přístupy k podnikové ekonomice, podnikání a podnikavosti. (Autoři Bažo, EU Bratislava a Jűnger, VŠ podnikání se omluvili, ale příspěvky jsou k dispozici ve sborníku.)

Diskuse (veřejná v sekci i neveřejná večer při společenské části konference) ukázala, že problematika nové ekonomiky, znalostního managementu a ostatních příbuzných disciplín, je v akademické obci stále ještě silně kontroverzní. Zdá se, že praxi se tato vývojová etapa zcela vyhnula (pravděpodobně na ni nebyl vůbec čas). Při některých prezentacích účastníci s překvapením sledovali, jak se příkop mezi teorií a praktickým využíváním dále prohlubuje. V praxi se nedumá, jestli znalostní účty jsou nebo nejsou reálné, nebo zda znalosti jsou aktiva či pasiva, jestli tacitní znalost je realita nebo fikce apod. Nicméně u některých podniků jsou už základní principy knowledge managementu pragmaticky vyzkoušeny (často metodou pokus-omyl) a implementovány do řízení. Ukázaly to dva referáty, které odezněly dopoledne v plénu: ředitelka společnosti GiTy (O. Girstlová) a ředitel společnosti LINET (Z. Frolík) ve svých podnicích už prakticky využívají principy, metody a postupy, o kterých teoretická fronta stále ještě pochybuje. Tento poznatek byl, zejména v návaznosti na odpolední diskuse, značně šokující a zaslouží si reakci v samostatném článku. V kuloárech tuto překvapující situaci trefně komentoval jeden kolega z poradenské firmy: "Všichni přece dávno víme, že řízení znalostního podniku je jenom módní záležitost a výmysl novinářů a v praxi uskutečnit nejde. Potom ale přijdou dva podnikatelé, kteří nevědí, že to nejde a ve svých podnicích to realizují."

DRUHÉ TÉMA

Druhé plánované téma, vybrané nástroje řízení znalostního podniku v teorii i v praxi, obsahovalo referáty o úloze marketingu zejména v malých a středních podnicích (Majtán, EU Bratislava), modely správy společnosti (Hučka, VŠE - TU Ostrava), úloha informační technologie (Lesáková, EU Bratislava) a inovační strategické aliance (Pitra). Značný zájem a diskuse vyvolal referát Hodnotový management inovací jako nástroj odlišných strategií konkurenčního boje (Vlček, VŠE Praha).

Témata, původně více méně okrajová, vyvolala tak širokou diskusi, že musela být v závěru pro časový limit ukončena. Prvním byla koncepce managementu rizika a jeho analýza. Nejprve odezněl referát (Varcholová, EU Bratislava) Celopodniková koncepcia manažmentu rizika v novej ekonomike, který uvedl problematiku z nejširšího hlediska. Z obsahu je nutno zdůraznit zejména nové paradigma managementu rizika, celopodnikový management rizika (EWRM) a základní principy a implementace. Následovala aplikace analýzy rizika v investičním rozhodování, jako kolektivní práce (Fotr, VŠE Praha, Souček, Česká rafinérská, a. s., Hájek, Valex s. r. o., Pešák, Česká rafinérská a.s.), která doplnila široký teoretický úvod praktickým modelem propracovaným do hloubky potřebné pro použití v praxi. Tady zaujalo zejména nadšení, s jakým byl model uváděn i jeho praktické využití. Tento příklad předvedl klasické využití týmu a ukázal důležité místo exaktních přístupů a modelování při řízení podniku.

Tématem s neobyčejně silnou odezvou a diskusí se stala problematika etiky. Na počátku byl referát Význam etického kódexu pre podnikatelskú sféru (Dubcová, EU Bratislava), který se pokoušel o vizi etiky jako určitého ideálního stavu, který byl ovšem následně zpochybněn současnou chmurnou realitou. Autorka se po obecném úvodu věnovala též problematice analýzy a auditu etiky. Na počátku diskuse byla vyslovena zajímavá myšlenka: vinu při realizaci nese zejména playback. Zpěvák zpívání jenom předstírá, otvírá ústa naprázdno, zatímco posloucháme ideální hlas, který byl nahrán předem. A tak je to i s podnikovou etikou. V prostředí, ve kterém je úplatek součástí rozpočtu a ten, kdo tuto skutečnost nerespektuje, nemá nejmenší šanci uspět, nejsou hovory o etických kodexech a morálních přístupech ničím víc než virtuálním playbackem, který nikdo nebere vážně. Etické přístupy mohou být na hraně s nezákonným jednáním a často je přechod mezi těmito dvěma stavy nejasný, nezřetelný.

Když shrneme jednotlivé diskusní příspěvky vyznívá závěr této třetí sekce jednoznačně: Začít se musí odshora, s požadavkem eliminovat jakoukoliv formu playbacku. Pokud budou existovat aféry typu "pět v českých na stole", nebo "zámek Budišov", zůstanou přednášky o etice, etických kodexech a etickém jednání jenom Večerníčkem pro dospělé, který si před spaním rádi vyslechneme.

Jan Truneček
VŠE Praha

Související