Vztah společnosti se členem statutárního orgánu se neřídí zákoníkem práce, ale obchodním zákoníkem. V souvislosti s výkonem funkce statutárního orgánu (tím jsou u veřejné obchodní společnosti všichni společníci, v komanditní společnosti komplementáři, ve společnosti s ručením omezeným jednatelé a v akciové společnosti představenstvo) totiž není možné uzavřít pracovní smlouvu. V případě, že člen statutárního orgánu je současně i zaměstnancem společnosti, je třeba vždy odlišovat jeho konání jako člena statutárního orgánu a jako zaměstnance společnosti. Po právní stránce s tím souvisí zejména odlišná úprava odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti. Zatímco odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu funkce člena statutárního orgánu se řídí obchodním zákoníkem a výše odpovědnosti není omezena, odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu zaměstnání se řídí zákoníkem práce včetně omezení výše náhrady škody způsobené z nedbalosti na maximálně čtyřapůlnásobek jeho průměrného měsíčního výdělku.

SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE. Vztah mezi společností a členem statutárního orgánu se vždy řídí obchodním zákoníkem [paragraf 261 odst. 3 písm. f)]. Obecnou úpravu obsahuje paragraf 66 odst. 2 obchodního zákoníku, který stanoví, že se tento vztah řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností. Jako nejvhodnější je doporučit uzavření zákonem předjímané smlouvy o výkonu funkce mezi společností a členem statutárního orgánu.

Pro smlouvu o výkonu funkce uvádí zákon jako podmínku platnosti písemnou formu a schválení této smlouvy valnou hromadou nebo písemně všemi společníky, kteří ručí za závazky společnosti neomezeně. Obsah smlouvy o výkonu funkce není obchodním zákoníkem blíže stanoven. Zpravidla však obsahuje závazek člena statutárního orgánu vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, v souladu se zájmy společnosti, jejími stanovami a usneseními valné hromady, zajišťovat veškerou činnost související s výkonem funkce a uplatňovat při výkonu funkce své odborné znalosti a zkušenosti. Smlouva o výkonu funkce nesmí být v rozporu s kogentními ustanoveními obchodního zákoníku upravujícími vztah společnosti a člena statutárního orgánu. Neplatné by proto bylo např. ujednání o omezení odpovědnosti člena statutárního orgánu za škodu způsobenou společnosti výkonem funkce. Naproti tomu zřejmě nic nebrání tomu, aby smlouva o výkonu funkce členu statutárního orgánu ukládala větší rozsah povinností, než stanovuje obchodní zákoník. Běžnou součástí smlouvy je pak i odměna za výkon funkce člena statutárního orgánu, případně specifikace dalších funkčních požitků (např. používání služebního vozidla a služebního mobilního telefonu i k soukromým účelům, opční akciový program, příspěvek na kapitálové životní pojištění, pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem funkce statutárního orgánu, stravné, cestovné apod.) či pravidla pro náhradu účelně vynaložených nákladů. Jako vhodné lze doporučit upravit ve smlouvě o výkonu funkce i délku trvání smlouvy, možnosti a způsoby jejího ukončení. Dále lze dohodnout případnou povinnost mlčenlivosti, zákaz konkurence, smluvní pokutu pro případ porušení povinností člena statutárního orgánu ze smlouvy vyplývajících či naopak odměnu v souvislosti s odvoláním z funkce, tzv. zlatý padák. Je samozřejmě možná i dohoda o bezplatném výkonu funkce.

PODMÍNKY PLNĚNÍ BEZ SMLOUVY. Jestliže smlouva o výkonu funkce uzavřena nebyla, nebo nebyla schválena valnou hromadou společnosti, je velmi důležité dbát ustanovení paragrafu 66 odst. 3 obchodního zákoníku, které jednoznačně vymezuje podmínky, za nichž lze poskytnout jakékoliv plnění ze strany společnosti ve prospěch osoby, jež je členem orgánu společnosti. Pokud právo na takové plnění neplyne z právního předpisu nebo z vnitřního předpisu společnosti, může být poskytnuto pouze se souhlasem valné hromady. Zákon o cestovních náhradách např. stanovuje okruh osob, jimž náleží náhrady výdajů při pracovních cestách. Členy statutárního orgánu společnosti zde nenajdeme. Z toho vyplývá, že není-li tato problematika upravena ve vnitřním předpisu společnosti či usnesením valné hromady, lze cestovní náhrady poskytnout pouze členům statutárního orgánu, jimž je takový požitek přiznán ve smlouvě o výkonu funkce. Je dobré připomenout také paragraf 66 odst. 3 obchodního zákoníku: Společnost dohodnuté či schválené plnění neposkytne, pokud výkon funkce člena statutárního orgánu zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, anebo při zaviněném porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce. I když jsou takové případy obtížně prokazatelné, existuje možnost, resp. povinnost společnosti nevyplatit odměnu a neposkytnout jiné plnění členům statutárního orgánu, kteří jsou zodpovědní za nepříznivé hospodaření, nebo kteří porušili své povinnosti. Společnost má i možnost vymáhat takové plnění zpět.

Jan Jírovec
Petr Plavec
Valášek & Plavec, advokátní kancelář
Související