Aktuální číslo časopisu Ekonom
Živnostenský zákon, který je jednou ze základních legislativních norem upravujících podnikání v České republice, byl za prvních pět měsíců tohoto roku již osmkrát v menší či větší míře pozměněn. Největší změny přinesla přímá novela živnostenského zákona provedená zákonem č. 242/2006 Sb. Další změny proběhly formou tzv. nepřímých novel ve vazbě na jiné zákony a v souvislosti s nimi vyňaly z působnosti živnostenského zákona instituci elektronických peněz, provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu a poskytování sociálních služeb podle zvláštního právního předpisu, případně přinesly změny v seznamu vázaných živností týkajících se rostlinolékařské péče.
REVOLUČNÍ ZMĚNA. Bezpochyby nejdůležitější změny pro podnikatele, zejména ty začínající, přinesl zákon č. 214/2006 Sb. účinný od 1. srpna letošního roku. Zcela revoluční změnou a obrovským krokem vpřed je přeměna živnostenských úřadů v centrální registrační místa při zahájení podnikání.
Fyzická osoba nyní může při ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi podat na živnostenském úřadě:
přihlášku k daňové registraci (doposud tak činila na finančním úřadě),
oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti a podat přihlášku k důchodovému a nemocenskému pojištění (doposud tak činila na správě sociálního zabezpečení),
oznámit vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení (doposud tak činila na úřadu práce),
podat oznámení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění (doposud tak činila na zdravotní pojišťovně).
Právnická osoba může při ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi podat přihlášku k daňové registraci a oznámit vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení.
Z předchozího výčtu je patrné, že dochází k významnému přesunu povinností spojených se začátkem podnikání na živnostenský úřad. Zatímco doposud bylo nutné navštívit několik míst, nyní již bude stačit pouze jedna návštěva živnostenského úřadu. Ten je následně povinen předat tyto údaje do pěti dnů po vzniku živnostenského oprávnění příslušnému státnímu orgánu nebo zdravotní pojišťovně. Zároveň živnostenský úřad předá ohlašovateli nebo žadateli o koncesi jeho identifikační číslo pro placení pojistného a čísla účtů pro placení sociálního pojištění. Podnikatel může na živnostenském úřadě také nahlásit změnu těchto údajů, pokud tak činí v souvislosti se změnou nebo doplněním údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro ohlášení živnosti a údajů vymezujících živnosti nebo koncesi.
Důležité je zakotvení povinnosti živnostenského úřadu vyžádat si úřední cestou potvrzení o neexistenci daňových nedoplatků nebo nedoplatků na platbách sociálního pojištění a výpisu z Rejstříku trestů přímo u příslušných orgánů, čímž odpadá začínajícímu podnikateli povinnost takové doklady předkládat. Po dobu vyřízení takové žádosti však zcela pochopitelně neběží lhůta pro vydání živnostenského listu.
MÉNĚ DOKLADŮ. Zúžil se i seznam dokladů přikládaných k žádosti nebo ohlášení. Zatímco v minulosti bylo nutno předložit doklad o vlastnickém nebo užívacím či jiném obdobném právu k objektům nebo prostorám na území České republiky, v nichž je místo podnikání, liší-li se od bydliště, nebo sídla právnické osoby, nově postačí doklad prokazující právní důvod pro užívání takových prostor. Za takový doklad se považuje i písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, případně jiné osoby oprávněné s takovými prostory jinak nakládat, že s umístěním souhlasí.
NOVÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM. Údaje statistického a evidenčního charakteru související s provozováním živnosti zapisují živnostenské úřady nově do Živnostenského rejstříku, který funguje jako informační systém veřejné správy. Tyto údaje jsou dálkově přístupné správci daně, Českému statistickému úřadu, správě sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám.
ODPOVĚDNÝ ZÁSTUPCE - ZMÍRNĚNÍ POŽADAVKŮ. Novela živnostenského zákona odstranila zbytečně tvrdou úpravu v požadavku na odpovědného zástupce. Nemohla jím být osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění, a to po dobu jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění. Tato úprava však zahrnovala i osoby, kterým bylo živnostenské oprávnění zrušeno kvůli tomu, že živnost nebyla provozována po dobu delší než čtyři roky. Zákon nyní takové osoby již z působení odpovědných zástupců nevylučuje.
Podnikatel provozující ohlašovací živnost, která není provozována průmyslovým způsobem, již po novele nebude muset ustanovovat odpovědného zástupce pro provozování takovéto živnosti.
DALŠÍ ZMĚNY. K ochraně trhu práce může vláda stanovit nařízením seznam živností, které nemohou vykonávat osoby, které nemají bydliště na území ČR nebo jiného členského státu EU nebo nejsou rodinným příslušníkem občana členského státu EU.
V případě úmrtí podnikatele může v živnosti pokračovat až do skončení dědického řízení primárně správce dědictví, až po něm dědicové, což je významné posílení role správce dědictví.
Jen pro zajímavost dodáváme, že řemeslnými živnostmi jsou nově i obory "malířství, lakýrnictví, natěračství" a "podkovářství".
ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ CIZINCŮ. Po-měrně zajímavou úpravu přináší novela zá-kona o pobytu cizinců na území České republiky. Doposud platilo, že zahraniční fyzická osoba, která hodlá na území České republiky provozovat živnost a která má podle zákona o pobytu cizinců povinnost mít pro pobyt na území České republiky povolení, musela k ohlášení živnosti a k žádosti o koncesi doložit doklad prokazující povolení k pobytu za účelem podnikání. Nyní jí stačí pouze doklad o udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu.
Živnostenský úřad plní také širší oznamovací povinnost vůči příslušným orgánům cizinecké a pohraniční policie. Zatím musel do 30 dnů sdělovat jen rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění zahraničních osob. Podle nové úpravy, kterou zavádí novela zákona o pobytu cizinců na území České republiky, je povinen těmto orgánům neprodleně písemně oznámit i další skutečnosti, mimo jiné vydání živnostenského listu zahraniční fyzické osobě, rozhodnutí o udělení koncese, koncesní listiny, pozastavení a zrušení živnostenského oprávnění apod.
Pro účely živnostenského zákona se podle novely zákona o pobytu cizinců považuje za státního příslušníka členského státu Evropské unie i státní příslušník třetí země, kterému bylo členským státem přiznáno postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta. Na takovou osobu se však nevztahuje oprávnění dočasně poskytovat služby na území České republiky v rozsahu svého podnikatelského oprávnění v souladu s čl. 49 a následujícími Smlouvy o založení Evropského společenství, pokud je na území členského státu Evropské unie oprávněna provozovat podnikatelskou činnost.
Zákon o azylu nově zřizuje tzv. doplňkovou ochranu pro cizince, kteří sice nesplňují důvody pro udělení azylu, v případě jejich vydání do domovského státu jim však hrozí skutečné nebezpečí vážné újmy (jako např. trest smrti nebo mučení). V návaznosti na tuto změnu platí, že od 1. září letošního roku i fyzická osoba, jíž byla udělena doplňková ochrana, může provozovat živnost za stejných podmínek jako občan České republiky s bydlištěm na území České republiky.
POKRAČOVAT MŮŽE I REGISTROVANÝ PARTNER. Zákon o registrovaném partnerství přinesl změnu platnou od 1. července 2006, díky které může v živnosti po smrti registrovaného partnera pokračovat až do skončení řízení o projednání dědictví a splnění určitých podmínek nejen pozůstalý manžel, ale i osoba v postavení registrovaného partnera.
ZLEPŠÍ SE VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY? Z našeho pohledu je jednoznačně největším přínosem shora popsaných změn přeměna živnostenských úřadů v centrální registrační místa. Jestliže až doposud mohlo začínající podnikatele odrazovat množství byrokratické zátěže spojené se začátkem podnikání, je nyní proces získání živnostenského podnikání podstatně snazší. Centrální registrační místa nejenže ušetří začínajícím podnikatelům čas strávený na dalších státních úřadech, ale současně by měla i zefektivnit výkon státní správy. Přesto si neděláme iluze, že by tento samotný krok mohl vést k masivnímu nárůstu podnikatelů, kteří se rozhodují hlavně podle podmínek vztahujících se k samotnému průběhu svého podnikání. V tomto směru prozatím marně čekají na snížení daňové a administrativní zátěže, která je v České republice na podnikatele kladena. Zákonodárce však jde správným směrem a poslední novelu živnostenského zákona je nutno přivítat. Doufejme, že další zlepšení podmínek pro podnikatele na sebe nenechá dlouho čekat.
Petr Plavec
Advokátní kancelář Plavec
Jan Jírovec
České loděnice
REVOLUČNÍ ZMĚNA. Bezpochyby nejdůležitější změny pro podnikatele, zejména ty začínající, přinesl zákon č. 214/2006 Sb. účinný od 1. srpna letošního roku. Zcela revoluční změnou a obrovským krokem vpřed je přeměna živnostenských úřadů v centrální registrační místa při zahájení podnikání.
Fyzická osoba nyní může při ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi podat na živnostenském úřadě:
přihlášku k daňové registraci (doposud tak činila na finančním úřadě),
oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti a podat přihlášku k důchodovému a nemocenskému pojištění (doposud tak činila na správě sociálního zabezpečení),
oznámit vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení (doposud tak činila na úřadu práce),
podat oznámení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění (doposud tak činila na zdravotní pojišťovně).
Právnická osoba může při ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi podat přihlášku k daňové registraci a oznámit vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení.
Z předchozího výčtu je patrné, že dochází k významnému přesunu povinností spojených se začátkem podnikání na živnostenský úřad. Zatímco doposud bylo nutné navštívit několik míst, nyní již bude stačit pouze jedna návštěva živnostenského úřadu. Ten je následně povinen předat tyto údaje do pěti dnů po vzniku živnostenského oprávnění příslušnému státnímu orgánu nebo zdravotní pojišťovně. Zároveň živnostenský úřad předá ohlašovateli nebo žadateli o koncesi jeho identifikační číslo pro placení pojistného a čísla účtů pro placení sociálního pojištění. Podnikatel může na živnostenském úřadě také nahlásit změnu těchto údajů, pokud tak činí v souvislosti se změnou nebo doplněním údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro ohlášení živnosti a údajů vymezujících živnosti nebo koncesi.
Důležité je zakotvení povinnosti živnostenského úřadu vyžádat si úřední cestou potvrzení o neexistenci daňových nedoplatků nebo nedoplatků na platbách sociálního pojištění a výpisu z Rejstříku trestů přímo u příslušných orgánů, čímž odpadá začínajícímu podnikateli povinnost takové doklady předkládat. Po dobu vyřízení takové žádosti však zcela pochopitelně neběží lhůta pro vydání živnostenského listu.
MÉNĚ DOKLADŮ. Zúžil se i seznam dokladů přikládaných k žádosti nebo ohlášení. Zatímco v minulosti bylo nutno předložit doklad o vlastnickém nebo užívacím či jiném obdobném právu k objektům nebo prostorám na území České republiky, v nichž je místo podnikání, liší-li se od bydliště, nebo sídla právnické osoby, nově postačí doklad prokazující právní důvod pro užívání takových prostor. Za takový doklad se považuje i písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, případně jiné osoby oprávněné s takovými prostory jinak nakládat, že s umístěním souhlasí.
NOVÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM. Údaje statistického a evidenčního charakteru související s provozováním živnosti zapisují živnostenské úřady nově do Živnostenského rejstříku, který funguje jako informační systém veřejné správy. Tyto údaje jsou dálkově přístupné správci daně, Českému statistickému úřadu, správě sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám.
ODPOVĚDNÝ ZÁSTUPCE - ZMÍRNĚNÍ POŽADAVKŮ. Novela živnostenského zákona odstranila zbytečně tvrdou úpravu v požadavku na odpovědného zástupce. Nemohla jím být osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění, a to po dobu jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění. Tato úprava však zahrnovala i osoby, kterým bylo živnostenské oprávnění zrušeno kvůli tomu, že živnost nebyla provozována po dobu delší než čtyři roky. Zákon nyní takové osoby již z působení odpovědných zástupců nevylučuje.
Podnikatel provozující ohlašovací živnost, která není provozována průmyslovým způsobem, již po novele nebude muset ustanovovat odpovědného zástupce pro provozování takovéto živnosti.
DALŠÍ ZMĚNY. K ochraně trhu práce může vláda stanovit nařízením seznam živností, které nemohou vykonávat osoby, které nemají bydliště na území ČR nebo jiného členského státu EU nebo nejsou rodinným příslušníkem občana členského státu EU.
V případě úmrtí podnikatele může v živnosti pokračovat až do skončení dědického řízení primárně správce dědictví, až po něm dědicové, což je významné posílení role správce dědictví.
Jen pro zajímavost dodáváme, že řemeslnými živnostmi jsou nově i obory "malířství, lakýrnictví, natěračství" a "podkovářství".
ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ CIZINCŮ. Po-měrně zajímavou úpravu přináší novela zá-kona o pobytu cizinců na území České republiky. Doposud platilo, že zahraniční fyzická osoba, která hodlá na území České republiky provozovat živnost a která má podle zákona o pobytu cizinců povinnost mít pro pobyt na území České republiky povolení, musela k ohlášení živnosti a k žádosti o koncesi doložit doklad prokazující povolení k pobytu za účelem podnikání. Nyní jí stačí pouze doklad o udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu.
Živnostenský úřad plní také širší oznamovací povinnost vůči příslušným orgánům cizinecké a pohraniční policie. Zatím musel do 30 dnů sdělovat jen rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění zahraničních osob. Podle nové úpravy, kterou zavádí novela zákona o pobytu cizinců na území České republiky, je povinen těmto orgánům neprodleně písemně oznámit i další skutečnosti, mimo jiné vydání živnostenského listu zahraniční fyzické osobě, rozhodnutí o udělení koncese, koncesní listiny, pozastavení a zrušení živnostenského oprávnění apod.
Pro účely živnostenského zákona se podle novely zákona o pobytu cizinců považuje za státního příslušníka členského státu Evropské unie i státní příslušník třetí země, kterému bylo členským státem přiznáno postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta. Na takovou osobu se však nevztahuje oprávnění dočasně poskytovat služby na území České republiky v rozsahu svého podnikatelského oprávnění v souladu s čl. 49 a následujícími Smlouvy o založení Evropského společenství, pokud je na území členského státu Evropské unie oprávněna provozovat podnikatelskou činnost.
Zákon o azylu nově zřizuje tzv. doplňkovou ochranu pro cizince, kteří sice nesplňují důvody pro udělení azylu, v případě jejich vydání do domovského státu jim však hrozí skutečné nebezpečí vážné újmy (jako např. trest smrti nebo mučení). V návaznosti na tuto změnu platí, že od 1. září letošního roku i fyzická osoba, jíž byla udělena doplňková ochrana, může provozovat živnost za stejných podmínek jako občan České republiky s bydlištěm na území České republiky.
POKRAČOVAT MŮŽE I REGISTROVANÝ PARTNER. Zákon o registrovaném partnerství přinesl změnu platnou od 1. července 2006, díky které může v živnosti po smrti registrovaného partnera pokračovat až do skončení řízení o projednání dědictví a splnění určitých podmínek nejen pozůstalý manžel, ale i osoba v postavení registrovaného partnera.
ZLEPŠÍ SE VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY? Z našeho pohledu je jednoznačně největším přínosem shora popsaných změn přeměna živnostenských úřadů v centrální registrační místa. Jestliže až doposud mohlo začínající podnikatele odrazovat množství byrokratické zátěže spojené se začátkem podnikání, je nyní proces získání živnostenského podnikání podstatně snazší. Centrální registrační místa nejenže ušetří začínajícím podnikatelům čas strávený na dalších státních úřadech, ale současně by měla i zefektivnit výkon státní správy. Přesto si neděláme iluze, že by tento samotný krok mohl vést k masivnímu nárůstu podnikatelů, kteří se rozhodují hlavně podle podmínek vztahujících se k samotnému průběhu svého podnikání. V tomto směru prozatím marně čekají na snížení daňové a administrativní zátěže, která je v České republice na podnikatele kladena. Zákonodárce však jde správným směrem a poslední novelu živnostenského zákona je nutno přivítat. Doufejme, že další zlepšení podmínek pro podnikatele na sebe nenechá dlouho čekat.
Petr Plavec
Advokátní kancelář Plavec
Jan Jírovec
České loděnice
Související
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každou středu vám představíme nejzajímavější texty aktuálního vydání, které si můžete přečíst na webu ekonom.cz. Týdeník Ekonom vám už 33 let přináší zajímavý obsah, bez kterého nemůžete být, který vás rozvíjí a baví!
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
