IT specialisté na vyhynutí

Když vyjedete na severozápadní okraj Brna směrem na Svitavy, dostanete se do Králova pole - evropského centra IT. Nachází se zde několik rozlehlých budov Vysokého učení technického - koleje a také učebny - kde mohou studenti z pokojů přecházet na přednášky doslova v bačkorách.

Co však dělá z tohoto místa "brněnský Silicon Hill" (analogie k americkému Silicon Valley), jsou nadnárodní firmy, které sídlí v areálu Českého technologického parku. Tento týden zde bylo slavnostně otevřeno obří servisní centrum pro zákazníky IBM na celém světě. "Služby už tu ale poskytujeme několik měsíců," řekl Ekonomu šéf centra Stefan Theilig.

Centrum zaměstnává v Brně přes dvanáct set lidí. V každém z jeho tří pater sedí několik stovek lidí za LCD monitory. Někteří zaměstnanci sledují jen jeden monitor, nepřetržité provozy centra používají dva současně. Jakmile ale naše fotografka vytáhne fotoaparát, většina z pracovníků okamžitě monitory vypne. "Všichni zaměstnanci jsou vázáni přísnou mlčenlivostí. Na monitorech totiž vidí i citlivá data zákazníků, která nesmějí vyzradit. Bezpečnost a diskrétnost je nezbytnou součástí jejich práce," vysvětluje Theilig.

Dva monitory mají zaměstnanci z prostého důvodu. Na jednom sledují systémy zákazníků, hlídají, jestli se někde neobjevila chyba nebo nenastává potenciálně nebezpečná situace. Na druhém pak chyby opravují nebo komunikují s ostatními kolegy. Skupina odborníků je vždy přiřazena určitým zákazníkům. V prvním patře řeší odborníci první úrovně podpory problémy nefunkčních tiskáren, zahlcených serverů nebo aktualizace softwaru. Na jiném oddělení už jsou odborníci druhé úrovně, kteří řeší složitější a časově náročnější problémy a požadavky.

"Zdejší práce nepředstavuje každodenní programování nového softwaru, ale objevování nových inovativních postupů pro klienty i pro nás samotné. Jde o poskytování profesionálního servisu podle nastavených procesů," uvádí Theilig. Kdo by toužil po vývoji od IBM, musí do Prahy, kde má společnost centrum výzkumu pro rozpoznávání řeči, které patří pod institut T. J. Watsona.

CENTRUM potřebuje zaměstnance. V IBM je zatím 1200 IT odborníků, měsíčně jich přibývá desítka. Ale centrum IBM není jediné, které potřebuje lidi. V obdobném centru DHL v Praze pracuje téměř tisícovka specialistů a dalších dvě stě chce firma v několika měsících přijmout. Na čtyři sta specialistů bude pracovat v novém vývojovém centru Sun Microsystems. Přes tisíc lidí chce zaměstnávat ostravské softwarové centrum TietoEnator. Dvěma stům lidí nabídne práci vývojové centrum linuxové firmy Red Hat. "Red Hat plánuje celkovou investici v ČR v řádu desítek milionů dolarů," potvrdil Ekonomu Martin Šebesta z české pobočky firmy.

Skoro 50 linuxových vývojářů zaměstnává Suse ČR pro práci na produktech Novell. Na 240 odborníků pracuje ve firmě Cleverlance, kolem 60 odborníků také potřebuje pražské vývojové centrum firmy CA (dříve známá jako Computer Associates).

Po necelé stovce IT odborníků zaměstnávají i české pobočky firem IDS Scheer, Ness, Oracle Czech či Monster CZ. Do Česka také pravděpodobně zamíří světoznámý vyhledávač Google, jen zatím není jasné, jak veliké jeho vývojové centrum bude. Desítky IT specialistů zaměstnávají i internetové portály jako Seznam či Centrum. Rektor pražské Vysoké školy ekonomické Richard Hindls odhaduje, že v informatice působí 140 000 pracovníků, z toho asi 20 000 vývojářů v 7200 firmách.

CHYBĚJÍ ODBORNÍCI. České školství nestačí chrlit dostatek kvalitních IT. Podle agentury IDC v roce 2005 chybělo v ČR na 3500 odborníků na IT a v roce 2008 to bude 5300. Většina Ekonomem oslovených firem přiznává, že se s nedostatkem specialistů na IT potýká. "Zejména v souvislosti s rozvojem pražského vývojového centra máme stále některé pozice neobsazené," říká generální ředitel české pobočky Sun Microsystems Zdeněk Pilz.

Nedostatek pracovníků v brněnském IBM řeší různě. Pracují zde lidé nejen z Brna a okolí, ale i ze zahraničí - z Polska, Maďarska, Rumunska, Bulharska, Slovinska a z Ruska. IBM si při náboru zaměstnanců ze vzdálených regionů pomáhá speciálními programy, které podporují jejich mobilitu. Pomáhá se stěhováním i s hledáním vhodného bydlení. Do zahraničí se náboráři firmy obracejí hlavně v časovém presu.

"Zhruba deset procent kvalifikovaných expertů ze zahraničí nabíráme právě proto, že jich je v Česku nedostatek, nebo je nedokážeme tak rychle sehnat," říká manažer IBM pro lidské zdroje Petr Draxler.

Podle informací Ekonoma už Česko přišlo minimálně o jednu investici do technologického centra za desítky milionů korun, a to právě kvůli obavám z nedostatku kvalifikované pracovní síly. Společnost proto raději otevřela své centrum na Slovensku.

FIRMY TRÁPÍ kromě nedostatečného počtu absolventů VŠ jejich kvalita. Mezi nejčastější stížnosti patří špatná jazyková vybavenost a nedostatečná praxe. Dále pak prý absolventi technických VŠ nemají základy ekonomiky, managementu. Kromě toho mají absolventi ekonomických škol i velmi slabé znalosti o IT. Málo studentů je podle zástupců firem připraveno po stránce komunikační a dalších takzvaných "soft skills", tedy dovedností, které jsou důležitou součástí při práci na projektech pro zákazníky.

Taková tvrzení ale odmítají zástupci státu. Ministryně informatiky Dana Bérová nedávno řekla, že každoročně opouští brány IT oborů na šest tisíc absolventů. Ministerstvo školství se odmítá o možné nepřipravenosti absolventů IT oborů vůbec bavit a odkazuje na jednotlivé univerzity.

REKTOR VŠE Hindls odmítá, že by jeho studenti neměli povědomí o IT. Učební plán VŠE prý studenty vzdělává víceoborově, teoretickou výuku doplňují přednášky odborníků z renomovaných firem. "Výsledky se již dostavují. Naši absolventi jsou žádáni jak předními nadnárodními IT firmami, tak i konzultačními společnostmi," chlubí se Hindls. Na druhou stranu ale přiznává i problémy - nízké znalosti středoškoláků, malou znalost o aplikačních možnostech IT u studentů studujících jiné obory a nízké finanční ohodnocení vysoce kvalifikovaných pedagogů. "Naši nejlepší absolventi mají již po prvním roce zaměstnání vyšší plat než nejlépe odměňovaní profesoři. Udržet na katedrách kvalifikované odborníky je tak mimořádně obtížné," tvrdí Hindls.

Podobně argumentuje i rektor Masarykovy univerzity v Brně Petr Fiala. "Systém studia je nastaven tak, že systematicky podporuje mezioborové vazby. V případě informatiky nejen směrem k ekonomice, ale i k dalším disciplinám včetně humanitních," dodává Fiala.

VŠICHNI SVORNĚ - kromě státní správy - přiznávají, že odborníků je málo. Podle Hindlse jen pro udržení stávajícího počtu pracovníků v informatice bylo nutné v roce 2005 "vyprodukovat" na 3600 absolventů. A ne všichni práci v oboru získají, protože nejsou dostatečně kvalitní, nebo naopak pro vysoké schopnosti zamíří do zahraničí.

Ondřej Felix, šéf Sdružení pro informační společnost, tvrdí, že význam vysokých škol se u IT specialistů přeceňuje. Školství podle něj produkuje absolventy se solidními teoretickými a technologickými znalostmi, ale daleko více jsou potřeba IT specialisté, schopní aplikovat informační a komunikační technologie.

"A přitom musejí umět řídit týmy, být schopni v týmu pracovat, vědět, jak se plánují a řídí finance, jak se měří a vyhodnocuje například spokojenost zákazníků. To se dnes IT odborníci doučují za chodu u svých zaměstnavatelů, navíc se musejí firmy starat i o další vzdělávání, jinak jejich zaměstnanci přestávají být velmi rychle použitelní. Takže význam českého vysokého školství pro celoživotní vzdělávání ICT specialistů stále klesá," konstatuje Felix. Přesto však stojí za iniciativou profilů žádoucího absolventa vysoké školy.

Ty by školám řekly, jaké absolventy firmy potřebují. Jenže profily nejsou, byť se k tomu Sdružení pro informační společnost, Společnost pro systémovou integraci a Asociace manažerů úseků informačních technologií zavázaly téměř přesně před rokem. Čím později ale profil bude, tím více budou chybět odborníci. Firmy, podnikající v tuzemsku, budou častěji hledat zaměstnance za hranicemi, a nové už asi ani nepřijdou.