Kvalita výuky na těchto školách je sice diferencovaná, ale ve svém souhrnu dobrá. Ve většině případů je škola zapojena do mezinárodní spolupráce, což zvyšuje její kredit. Důkazem tohoto tvrzení je rozvinutá síť škol MBA pro manažery, kde lze získat mezinárodně platný certifikát.

Většina těchto škol je vybavena velmi dobrou technikou, vyučuje se v kvalitním až luxusním prostředí a používají se moderní a efektivní didaktické metody včetně diskusních, situačních a inscenačních metod nebo ekonomických her. Výuka se tak stává hravější, méně náročná na klasické memorování a vede k vysokému stupni aktivizace frekventantů. Významnou výhodou těchto metod výuky je relativně snadná implementace získaných poznatků do praktické řídící činnosti. Škola totiž simuluje konkrétní rozhodovací situace, s kterými se setkává každý manažer. Pokud se výuka organizuje ve skupinách, které navíc mohou kooperovat, jde současně i o výcvik týmové práce.

ZÁSADNÍ PROBLÉM

Podstatnou součástí manažerské práce je výběr spolupracovníků, jejich motivace, řízení personální činnosti apod. Lidský faktor je dokonce základní, nejpodstatnější a nenahraditelnou složkou úspěšné řídící činnosti. Při dekompozici ústředního cíle řízené firmy či instituce je nutno stanovit, jací lidé by měli řídit činnosti zajišťující tyto dekomponované cíle a jaké by pro to měli mít vlastnosti a schopnosti. Stejně tak důležité je umět tyto lidi vyhledat.

Pokud se manažerské školy obrátí na psychology, neuspějí, neboť psychologie jako relativně mladá věda si dosud nevytvořila dostatečně jasný obraz o lidské povaze, nemá dostatečně přesné, nerozporné a stabilní definice těchto vlastností a některé z nich dosud ani neobjevila. Zásadním omezením je neschopnost měřit zastoupení žádoucích vlastností jiným než nepřesným výkonovým způsobem. Na výkonu se totiž vždy podílejí všechny vlastnosti byť ve velmi odlišných proporcích. Při měření zastoupení určité vlastnosti by bylo nutno eliminovat vliv ostatních vlastností, ale jejich zastoupení také není známo nebo tyto vlastnosti psychologie dokonce vůbec nezná.

Tyto nedostatky měření nelze zcela odstranit a proto budeme muset vždy počítat s nižší validitou a reliabilitou. Doposud jsme nezaznamenali, že by některá z manažerských škol dokázala překonat nedostatky výkonového měření vlastností a tak všechny narážejí na tento zásadní problém.

VYUŽITÍ TYPOLOGIE V MANAŽERSKÝCH ŠKOLÁCH

Klíčem k řešení uvedeného problému je využití metod antropologické biotypologie (dále jen typologie - viz též MŘ č. 3/2005, s. 50 - 53 a MŘ č. 5/2005, s. 66 - 67).

Kromě toho, že z typologie může vycházet řízení těchto škol včetně výběru učitelů, je možno rozdělit její využití v samotném didaktickém procesu do pasivní a aktivní polohy.

Pasivní využití zahrnuje seznámení s možnostmi typologie a využívání služeb profesionálního typologa. Některé činnosti jako stanovování optimálního povolání nebo vzájemné kompatibility se ani jiným způsobem než v kontaktu s typologem realizovat nedají.

Aktivní používání představuje částečnou výuku typologických dovedností, které pak bude manažer používat ve vlastním řídícím procesu především v kontaktu s personálem, podřízenými nebo i s důležitými zákazníky či kolegy z jiných kooperujících společností.

Výhodou těchto metod je mimo jiné jejich přísná individuálnost. S každým člověkem se pracuje jako s neopakovatelnou individuální bytostí. Berou se v úvahu veškerá specifika rozsáhlé psychiky, zdravotní stav a schopnosti pro výkon konkrétních činností. Podstatnou součástí typologické diagnózy jsou též komunikační schopnosti a samostatnou kapitolou jsou schopnosti nezbytné pro řízení. Mezi ty patří zejména exekutivnost, psychická průbojnost a výbojnost, intelekt, psychická a sociální chápavost, schopnost navazovat sociální kontakty, riskantnost, samostatnost, rozhodnost a uznalost.

Většina manažerských škol nemá prostředky k respektování individuálních vlastností manažerů, natož pak možnost naučit manažery respektovat a využívat znalost individuality řízených osob. Podobný nedostatek vykazují i školy vyučující marketing a prodejní dovednosti, neboť neznají prostředky jak zjišťovat vlastnosti potenciálních zákazníků a tudíž to ani nemohou učit své frekventanty. Již dílčí typologické poznatky umožňují podstatné zefektivnění těchto klíčových činností.

Například při obchodní činnosti je velmi účelné vědět zda je zákazník intelektuálně zdatný nebo zda jde o osobu pragmatickou s rychlým procesem myšlení. Filozoficky či eticky uvažující osoba ocení, pokud při jednání použijeme obecnější kategorie například z oblasti prospěchu celému lidstvu či ekologie. Pragmatickou osobu s tím budeme naopak nudit až urážet. Tam je potřeba použít nekomplikované vystižení informací o hlavních užitných funkcích, zárukách a o ceně. Se společenskou osobou je nutno jednat přátelsky, zatímco na osobu s velkou psychickou průbojností je nutno použít pádnější argumentaci. Právě typologie umožňuje nejen přesné, ale doslova bleskové zjištění těchto vlastností, které obchodní jednání neobyčejně zefektivňuje.

Manažerské a marketingové školy obvykle učí určité vzorce chování, které ale nejsou pružné vzhledem k vlastnostem řízených osob nebo případně zákazníků. To vede až k přehnaně ambiciózním prohlášením, že "schopný" manažer si poradí s každým a účelem výchovy prodejců je "aby dokázali komukoliv prodat i to, co daná osoba nepotřebuje." To vede k tomu, že manažeři se nakonec naučí realizovat jakákoliv rozhodnutí a prodejce prodá za každou cenu. To je ale velmi krátkozraká politika. Takový manažer postupně ztrácí svou přirozenou autoritu a prodejce si navždy odradí příslušného zákazníka. Podstatně efektivnější je respektování osobnosti a individuality podřízených, případně zákazníků.

MODERNÍ FORMA VZDĚLÁVÁNÍ

Jeden z velmi moderních a perspektivních směrů je využití typologie při tvorbě psychologicko-manažerských her v podobě komponovaných pobytů manažerských kolektivů v neformálním prostředí. Cílem je nejen získání prakticky realizovatelných poznatků i dovedností, ale i nezbytné poznání svých kolegů i sebe sama. To vede vždy k praktickým závěrům o vhodnosti vytváření pracovních skupin a způsobů jednání mezi účastníky navzájem.

Velmi zajímavé jsou poznatky o tom, jak jednat v krizových situacích. Je pozoruhodné, že vyspělé manažerské týmy se poznají podle toho, že jeho členové rychle ztrácejí obavy z odhalení svých vlastností, neboť záhy zjistí, že bez toho nelze jejich činnost zdokonalit. Vlastnosti jednotlivých členů týmu působí i bez ohledu na to, zda jsou či nejsou citlivě zveřejněny. Nikdy nejde o nějaká bezúčelná odhalení, naopak, dbá se vždy na to, aby toto zveřejnění bylo efektivní pro celý kolektiv.

Pokud jde o pasivní využívání typologie, mají manažerské školy možnost předvést typové příklady využití. Pokud přímo spolupracují s profesionálním typologem, mohou v rámci výuky řešit konkrétní problém - například výběr vhodného pracovníka na určitý řídící post nebo naorganizovat na výuku rozhodující fázi konkurzu apod. Tyto živé příklady jsou vždy velmi strhující a inspirující. Jedním z důvodů je i přímý kontakt s prací profesionálního typologa.

ZÁVĚR

Při výuce v manažerských školách je nutno si uvědomit, že jde rovněž o výchovné působení, jehož smyslem je stavět cestu a nasměrovat posluchače. Přitom je nutné individuálně respektovat pozitiva dané povahy a vhodným způsobem potlačovat její sociálně negativní rysy. Jde vždy o řízený a cílený proces, který nemá zbytečně omezovat, ale naopak má přispět k přirozené kultivaci frekventantů. Většina manažerských škol si to uvědomuje, ale chybí jim nástroje pro jejich realizaci. Využití antropologické biotypologie v manažerském výcviku, v řídící a personální práci umožňuje tyto meze překonat.

Ing. Jiří Mihola, CSc.
vědec, pedagog

Mgr. Jaroslava Lounová
kriminalistka
Související