Aktuální číslo časopisu Ekonom
Politická reprezentace ukončila dlouholetou diskusi, provázenou dílčími změnami obchodního zákoníku a občanského soudního řádu, nad pomalým, či možno též říci zdlouhavým a těžkopádným řízením o zápisech podnikatelů, či údajů o nich, do obchodního rejstříku i nad variantami řešení problematiky rychlosti zápisů do obchodního rejstříku. Diskuse nakonec vyústila v přijetí novely obchodního zákoníku, občanského soudního řádu a dalších doprovodných právních norem (zákon o vyšších soudních úřednících, o notářích). Jejich cíl je jediný - zápisy do obchodního rejstříku zrychlit tak, aby byly prováděny, děj se co děj, obratem. Velmi dobře si pamatuji bouřlivé diskuse nad možnou privatizací instituce obchodního rejstříku. Inspirací tehdy byla úprava v zahraničí. V diskusi zazněly odkazy na právní úpravu ve Francii, kde vedou obchodní rejstřík soukromí registrátoři, či na úpravu nizozemskou, kde vede obchodní rejstřík hospodářská komora. O poznání slabší pak byla argumentace úpravou rakouskou či německou, která je, respektive byla obdobná té naší.
DO PĚTI DNŮ. Myšlenka privatizace se naštěstí nedostala do stadia praktického provedení, nicméně diskuse nakonec přispěla k tomu, že byl odstraněn takzvaný přezkum obsahu listin dokládaných k zapisovaným skutečnostem, který soud podle dosavadní právní úpravy provádí, a nově byl zaveden tzv. registrační princip zapisovaných skutečností. Soud je totiž povinen, respektive bude povinen, neboť novela nabude účinnosti 1. 7. 2005, provést zápis do obchodního rejstříku nebo rozhodnout o návrhu na zápis usnesením ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem nejpozději do pěti pracovních dnů. Zvláštní právní předpisy stanoví vždy lhůtu kratší. Jde například o obchodní zákoník, který stanoví lhůtu tří dnů pro zápis tzv. primární emise akcií na zvýšení základního kapitálu společnosti, je-li návrh doložen potvrzením představenstva o úpisu všech akcií a splacení všech peněžitých vkladů na zvýšení učiněné ve formě notářského zápisu.
Maximální délka řízení o zápisu do obchodního rejstříku bude tedy nově pět pracovních dnů. Marné uplynutí lhůty bude znamenat, že zápis byl proveden dnem následujícím. Zákon hovoří o tzv. zápisu pro zmeškání lhůty, který však podle přechodných ustanovení po dobu jednoho roku od účinnosti zákona nastane až po deseti, nikoliv tedy pěti dnech. Jeden rok tak ponechává zákon k tomu, aby soudy této úpravě dostály. Nejde tudíž o nic jiného než o zavedení tzv. fikce správnosti zápisových skutečností. Marným uplynutím lhůty stanovené zákonem pro provedení zápisu se má za to, že příslušné zápisy do obchodního rejstříku provedeny byly. Soud je tedy bude muset provést, ať je skutečný stav jakýkoliv. Současně nebude moci, tak jak to dělá nyní, zkoumat věcnou správnost, což činí z úřední povinnosti, přikládaných dokumentů k zápisu do obchodního rejstříku. Pouze formálně zjistí, zda potřebné listiny k návrhu přiloženy byly či nikoliv.
ODPOVĚDNOST NESOU SPOLEČNOSTI A NOTÁŘI. V praxi to tedy bude vypadat tak, že soud už nebude přezkoumávat zákonné náležitosti, např. doložené smlouvy o převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným, rozhodnutí valné hromady společnosti o zvýšení či snížení základního kapitálu nebo správnost postupu, který jí předcházel. Pouze zjistí, zda taková listina byla k návrhu připojena. Může se samozřejmě stát, že se v rámci jiného řízení bude zjištěno, že smlouva o převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným je neplatná, protože je např. veden spor o zaplacení jeho ceny a jeho nabyvatel se tudíž nestal společníkem (nevzniklo mu tak právo na zaplacení ceny). Přesto je však zapsán v obchodním rejstříku jako společník. Takových příkladů by bylo možné uvést celou řadu. Odpovědnost za obsah dokládaných listin ponesou výhradně společnosti, respektive ti, kteří na příslušném právním úkonu byli účastni.
Píšu-li v této souvislosti o odpovědnosti, pak nemohu pominout notáře, kteří svými notářskými zápisy do života obchodních společností často vstupují. Jejich odpovědnost za právní bezchybnost vydávaných osvědčení se posune o stupínek výše. Notářské zápisy se totiž budou více než kdy jindy stávat dokladem, z něhož budou zapsané subjekty v obchodním rejstříku dovozovat určité právo, respektive budou jimi podporovat již zapsanou skutečnost. Je dost dobře možné, že např. banka bude vedle výpisu z obchodního rejstříku požadovat také příslušný notářský zápis, aby sama vyhodnotila jeho obsah a porovnala jej se zapsaným stavem v obchodním rejstříku. Stát touto novou zákonnou úpravou deklaruje, že nadále neponese odpovědnost za právní bezchybnost doložených listin v tom smyslu, aby ji někdo přezkoumával. Dosud byly soudy v případě zjištění sporných skutečností povinny nařídit ústní jednání a vést potřebné dokazování.
Nová právní úprava zachovává soudu možnost zahájit řízení bez návrhu v případě, že stav zápisu v obchodním rejstříku odporuje stavu skutečnému. To však v podstatě neznamená nic jiného, než že dojde k zápisu pro zmeškání lhůty nebo zápisu podle formálně doložených listin. V jiných řízeních se například zjistí, že jsou listiny neplatné a do obchodního rejstříku se tak zapíše informace, která neodpovídá skutečnému stavu, a soud pak bude sám zahajovat řízení o opětovné změně zápisu této skutečnosti. Zákon se tady opírá o obecnou informační povinnost soudů a jiných správních orgánů, nestanoví přitom žádné lhůty a ani s nesplněním této povinnosti nespojuje žádné sankce. Je samozřejmé, že takový postup je rychlejší a pro soudy méně pracný. Tím mám na mysli skutečnost, že odstranění věcného přezkumu dokládaných listin logicky povede ke zkrácení doby pro zápis, neboť soudy už nebudou moci návrhy pro zjištěnou věcnou nesprávnost doložených dokumentů zamítat.
PODÁNÍ V ELEKTRONICKÉ PODOBĚ. Znamená to však na druhé straně také nutné posílení administrativního aparátu, aby lhůta pěti dnů mohla být dodržena. Půjde totiž pouze o technické zvládnutí celého procesu, což bude nepochybně klást zvýšené nároky na počet zaměstnanců a technické zabezpečení. Novela totiž počítá také s tím, že všechna podání soudy převedou do elektronické podoby a též doložené listiny povedou v elektronické podobě. Namnoze takový proces nebude vyžadovat účast soudce na rozhodování o zápisu. Nově proto všechny zápisy do obchodního rejstříku nebudou zpravidla provádět soudci, ale vyšší soudní úředníci. Ti pouze zkontrolují, zda má návrh všechny potřebné náležitosti. Zákon předpokládá vydání doprovodné vyhlášky Ministerstvem spravedlnosti, která upraví formuláře pro návrhy na zahájení rejstříkových řízení. Nejde přitom o žádnou novou či spásnou myšlenku, neboť o řešení ve formě formulářů se hovoří již roky a např. organizace Transparency International formuláře ve spolupráci se soudy již vyhotovila.
Vyšší soudní úředníci po podání návrhu prověří připojené přílohy, jejichž nutný seznam (bude přístupný bezplatně i elektronicky) k jednotlivým návrhům na zápis stanoví Ministerstvo spravedlnosti také ve zmíněné vyhlášce, a pak provedenou zápis. Pozor: Pokud návrh na zápis nebude podán na předepsaném formuláři, který také bude přístupný i elektronicky a bezplatně, nebo nebude obsahovat všechny požadované údaje, nebudou k němu připojeny všechny potřebné listiny nebo bude neurčitý či nesrozumitelný, přičemž postačí absence byť jen jediné této skutečnosti, soud návrh odmítne bez toho, aby navrhovatele vyzýval. Jedinou výzvou, kterou soud bude moci realizovat, je výzva k zaplacení soudního poplatku. Pokud nebude uhrazen současně s podáním návrhu, poběží pětidenní lhůta k provedení zápisu až od jeho zaplacení. Vedle odmítnutí návrhu zákon předpokládá i jeho zamítnutí v případě, že navrhovatel navrhne k zápisu zaměnitelnou firmu nebo nedoložil oprávnění k výkonu podnikatelské činnosti (např. živnostenská oprávnění). Jediná úvaha, kterou bude soud činit při zápisu do obchodního rejstříku, se vztahuje k zaměnitelnosti firmy. V jejím rámci bude posuzovat, zda navrhovaná firma nevyvolává nebezpečí záměny s firmou již dříve zapsanou, což zjistí samozřejmě lustrací firem již v obchodním rejstříku zapsaných. Bude samozřejmě vhodné, aby zakladatelé nových firem sami lustrovali její název dříve, než podají návrh na zápis, protože se tak vyhnou zamítnutí návrhu a též dalším nutným nákladům, které jim v důsledku neprovedení zápisu vzniknou.
SNÍŽÍ SE INFORMAČNÍ HODNOTA? Mnozí podnikatelé se po přečtení předchozích řádek asi budou ptát: Jakou informační hodnotu tedy budou mít zapisované skutečnosti? Budou výpisy z obchodního rejstříku např. dostatečným a věrohodných dokladem pro potřebné zvýšení základního kapitálu za účelem získání úvěru pro příslušný peněžní ústav, který bude podnikateli poskytovat úvěr? Bude zápis v obchodním rejstříku dostatečným podkladem k doložení práv společníka ve společnosti s ručením omezeným?
Dnes představuje obchodní rejstřík jeden z nejvýznamnějších informačních zdrojů podnikatelů o jejich obchodních partnerech, přičemž další informační zdroje jsou spíše druhotného charakteru (informace lze získávat od sdružení podnikatelů nebo profesních komor). V neposlední řadě mohou podnikatelé vycházet z různých reklam či internetu a na něm zveřejněných informací. Určitou informační hodnotu má také Obchodní věstník. Nemám žádné pochybnosti o tom, že nově zavedený registrační princip, který bych neváhal označit, byť s trochou nadsázky, za revoluční změnu, informační hodnotu obchodního rejstříku sníží, což určitě nepřispěje ke zlepšení podnikatelského prostředí zejména za situace, kdy již delší dobu soudy agendu obchodního rejstříku vyřizují řádně a včas. Je samozřejmostí, že zareagují na novou právní úpravu tak, jak se od nich očekává, tedy budou provádět zápisy včas - do pěti dnů. Jde jen o to, aby tyto zápisy nebyly samoúčelné a v konečném důsledku nevedly k nárůstu sporů mezi společníky, které zase nebude řešit nikdo jiný než právě soudy. Mnoha sporům, a hovořím z vlastní praxe, právě totiž přezkumné řízení ohledně zápisu do obchodního rejstříku předešlo, respektive rozpory mezi společníky odstranilo. Nová právní úprava bude pro soudy znamenat výrazné zjednodušení práce na úseku obchodního rejstříku. Ve skrytu duše doufám, že se neodrazí v podobě zvýšení počtu společenstevních sporů.
soudce Krajského soudu v Ostravě
DO PĚTI DNŮ. Myšlenka privatizace se naštěstí nedostala do stadia praktického provedení, nicméně diskuse nakonec přispěla k tomu, že byl odstraněn takzvaný přezkum obsahu listin dokládaných k zapisovaným skutečnostem, který soud podle dosavadní právní úpravy provádí, a nově byl zaveden tzv. registrační princip zapisovaných skutečností. Soud je totiž povinen, respektive bude povinen, neboť novela nabude účinnosti 1. 7. 2005, provést zápis do obchodního rejstříku nebo rozhodnout o návrhu na zápis usnesením ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem nejpozději do pěti pracovních dnů. Zvláštní právní předpisy stanoví vždy lhůtu kratší. Jde například o obchodní zákoník, který stanoví lhůtu tří dnů pro zápis tzv. primární emise akcií na zvýšení základního kapitálu společnosti, je-li návrh doložen potvrzením představenstva o úpisu všech akcií a splacení všech peněžitých vkladů na zvýšení učiněné ve formě notářského zápisu.
Maximální délka řízení o zápisu do obchodního rejstříku bude tedy nově pět pracovních dnů. Marné uplynutí lhůty bude znamenat, že zápis byl proveden dnem následujícím. Zákon hovoří o tzv. zápisu pro zmeškání lhůty, který však podle přechodných ustanovení po dobu jednoho roku od účinnosti zákona nastane až po deseti, nikoliv tedy pěti dnech. Jeden rok tak ponechává zákon k tomu, aby soudy této úpravě dostály. Nejde tudíž o nic jiného než o zavedení tzv. fikce správnosti zápisových skutečností. Marným uplynutím lhůty stanovené zákonem pro provedení zápisu se má za to, že příslušné zápisy do obchodního rejstříku provedeny byly. Soud je tedy bude muset provést, ať je skutečný stav jakýkoliv. Současně nebude moci, tak jak to dělá nyní, zkoumat věcnou správnost, což činí z úřední povinnosti, přikládaných dokumentů k zápisu do obchodního rejstříku. Pouze formálně zjistí, zda potřebné listiny k návrhu přiloženy byly či nikoliv.
ODPOVĚDNOST NESOU SPOLEČNOSTI A NOTÁŘI. V praxi to tedy bude vypadat tak, že soud už nebude přezkoumávat zákonné náležitosti, např. doložené smlouvy o převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným, rozhodnutí valné hromady společnosti o zvýšení či snížení základního kapitálu nebo správnost postupu, který jí předcházel. Pouze zjistí, zda taková listina byla k návrhu připojena. Může se samozřejmě stát, že se v rámci jiného řízení bude zjištěno, že smlouva o převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným je neplatná, protože je např. veden spor o zaplacení jeho ceny a jeho nabyvatel se tudíž nestal společníkem (nevzniklo mu tak právo na zaplacení ceny). Přesto je však zapsán v obchodním rejstříku jako společník. Takových příkladů by bylo možné uvést celou řadu. Odpovědnost za obsah dokládaných listin ponesou výhradně společnosti, respektive ti, kteří na příslušném právním úkonu byli účastni.
Píšu-li v této souvislosti o odpovědnosti, pak nemohu pominout notáře, kteří svými notářskými zápisy do života obchodních společností často vstupují. Jejich odpovědnost za právní bezchybnost vydávaných osvědčení se posune o stupínek výše. Notářské zápisy se totiž budou více než kdy jindy stávat dokladem, z něhož budou zapsané subjekty v obchodním rejstříku dovozovat určité právo, respektive budou jimi podporovat již zapsanou skutečnost. Je dost dobře možné, že např. banka bude vedle výpisu z obchodního rejstříku požadovat také příslušný notářský zápis, aby sama vyhodnotila jeho obsah a porovnala jej se zapsaným stavem v obchodním rejstříku. Stát touto novou zákonnou úpravou deklaruje, že nadále neponese odpovědnost za právní bezchybnost doložených listin v tom smyslu, aby ji někdo přezkoumával. Dosud byly soudy v případě zjištění sporných skutečností povinny nařídit ústní jednání a vést potřebné dokazování.
Nová právní úprava zachovává soudu možnost zahájit řízení bez návrhu v případě, že stav zápisu v obchodním rejstříku odporuje stavu skutečnému. To však v podstatě neznamená nic jiného, než že dojde k zápisu pro zmeškání lhůty nebo zápisu podle formálně doložených listin. V jiných řízeních se například zjistí, že jsou listiny neplatné a do obchodního rejstříku se tak zapíše informace, která neodpovídá skutečnému stavu, a soud pak bude sám zahajovat řízení o opětovné změně zápisu této skutečnosti. Zákon se tady opírá o obecnou informační povinnost soudů a jiných správních orgánů, nestanoví přitom žádné lhůty a ani s nesplněním této povinnosti nespojuje žádné sankce. Je samozřejmé, že takový postup je rychlejší a pro soudy méně pracný. Tím mám na mysli skutečnost, že odstranění věcného přezkumu dokládaných listin logicky povede ke zkrácení doby pro zápis, neboť soudy už nebudou moci návrhy pro zjištěnou věcnou nesprávnost doložených dokumentů zamítat.
PODÁNÍ V ELEKTRONICKÉ PODOBĚ. Znamená to však na druhé straně také nutné posílení administrativního aparátu, aby lhůta pěti dnů mohla být dodržena. Půjde totiž pouze o technické zvládnutí celého procesu, což bude nepochybně klást zvýšené nároky na počet zaměstnanců a technické zabezpečení. Novela totiž počítá také s tím, že všechna podání soudy převedou do elektronické podoby a též doložené listiny povedou v elektronické podobě. Namnoze takový proces nebude vyžadovat účast soudce na rozhodování o zápisu. Nově proto všechny zápisy do obchodního rejstříku nebudou zpravidla provádět soudci, ale vyšší soudní úředníci. Ti pouze zkontrolují, zda má návrh všechny potřebné náležitosti. Zákon předpokládá vydání doprovodné vyhlášky Ministerstvem spravedlnosti, která upraví formuláře pro návrhy na zahájení rejstříkových řízení. Nejde přitom o žádnou novou či spásnou myšlenku, neboť o řešení ve formě formulářů se hovoří již roky a např. organizace Transparency International formuláře ve spolupráci se soudy již vyhotovila.
Vyšší soudní úředníci po podání návrhu prověří připojené přílohy, jejichž nutný seznam (bude přístupný bezplatně i elektronicky) k jednotlivým návrhům na zápis stanoví Ministerstvo spravedlnosti také ve zmíněné vyhlášce, a pak provedenou zápis. Pozor: Pokud návrh na zápis nebude podán na předepsaném formuláři, který také bude přístupný i elektronicky a bezplatně, nebo nebude obsahovat všechny požadované údaje, nebudou k němu připojeny všechny potřebné listiny nebo bude neurčitý či nesrozumitelný, přičemž postačí absence byť jen jediné této skutečnosti, soud návrh odmítne bez toho, aby navrhovatele vyzýval. Jedinou výzvou, kterou soud bude moci realizovat, je výzva k zaplacení soudního poplatku. Pokud nebude uhrazen současně s podáním návrhu, poběží pětidenní lhůta k provedení zápisu až od jeho zaplacení. Vedle odmítnutí návrhu zákon předpokládá i jeho zamítnutí v případě, že navrhovatel navrhne k zápisu zaměnitelnou firmu nebo nedoložil oprávnění k výkonu podnikatelské činnosti (např. živnostenská oprávnění). Jediná úvaha, kterou bude soud činit při zápisu do obchodního rejstříku, se vztahuje k zaměnitelnosti firmy. V jejím rámci bude posuzovat, zda navrhovaná firma nevyvolává nebezpečí záměny s firmou již dříve zapsanou, což zjistí samozřejmě lustrací firem již v obchodním rejstříku zapsaných. Bude samozřejmě vhodné, aby zakladatelé nových firem sami lustrovali její název dříve, než podají návrh na zápis, protože se tak vyhnou zamítnutí návrhu a též dalším nutným nákladům, které jim v důsledku neprovedení zápisu vzniknou.
SNÍŽÍ SE INFORMAČNÍ HODNOTA? Mnozí podnikatelé se po přečtení předchozích řádek asi budou ptát: Jakou informační hodnotu tedy budou mít zapisované skutečnosti? Budou výpisy z obchodního rejstříku např. dostatečným a věrohodných dokladem pro potřebné zvýšení základního kapitálu za účelem získání úvěru pro příslušný peněžní ústav, který bude podnikateli poskytovat úvěr? Bude zápis v obchodním rejstříku dostatečným podkladem k doložení práv společníka ve společnosti s ručením omezeným?
Dnes představuje obchodní rejstřík jeden z nejvýznamnějších informačních zdrojů podnikatelů o jejich obchodních partnerech, přičemž další informační zdroje jsou spíše druhotného charakteru (informace lze získávat od sdružení podnikatelů nebo profesních komor). V neposlední řadě mohou podnikatelé vycházet z různých reklam či internetu a na něm zveřejněných informací. Určitou informační hodnotu má také Obchodní věstník. Nemám žádné pochybnosti o tom, že nově zavedený registrační princip, který bych neváhal označit, byť s trochou nadsázky, za revoluční změnu, informační hodnotu obchodního rejstříku sníží, což určitě nepřispěje ke zlepšení podnikatelského prostředí zejména za situace, kdy již delší dobu soudy agendu obchodního rejstříku vyřizují řádně a včas. Je samozřejmostí, že zareagují na novou právní úpravu tak, jak se od nich očekává, tedy budou provádět zápisy včas - do pěti dnů. Jde jen o to, aby tyto zápisy nebyly samoúčelné a v konečném důsledku nevedly k nárůstu sporů mezi společníky, které zase nebude řešit nikdo jiný než právě soudy. Mnoha sporům, a hovořím z vlastní praxe, právě totiž přezkumné řízení ohledně zápisu do obchodního rejstříku předešlo, respektive rozpory mezi společníky odstranilo. Nová právní úprava bude pro soudy znamenat výrazné zjednodušení práce na úseku obchodního rejstříku. Ve skrytu duše doufám, že se neodrazí v podobě zvýšení počtu společenstevních sporů.
soudce Krajského soudu v Ostravě
Související
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každý čtvrtek vám představíme obálku nového čísla Ekonomu a přiblížíme pět vybraných témat, která si budete moct přečíst na webu Ekonom.cz.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
