Lidé, kteří přišli o práci, měli loni jen minimální naději, že najdou nového zaměstnavatele. Jak vyplývá z nejnovějších údajů Mezinárodní organizace práce (ILO), v roce 2003 bylo ve světe rekordních 185 milionů nezaměstnaných, což představuje více než šest procent práceschopného obyvatelstva.

Za smutným rekordem vidí experti ILO recesi světové ekonomiky v posledních dvou letech. Současné náznaky oživení by situaci na trhu práce mohly zlepšit. Příznivější údaje by se podle ILO mohly objevit již ve výsledcích roku 2004. "Je příliš brzy tvrdit, že nejhorší je za námi," upozorňuje však šéf ILO Juan Somavia.

Je rovněž znepokojen, že vlády nepřijímají dostatečná opatření, která by pomohla rozhýbat trh práce. ILO proto vládám doporučila, aby připravily soubor sociální (především v oblasti vzdělávání) a makroekonomické politiky, který by vedl ke zlepšení situace. Vysoká míra nezaměstnanosti nakonec vede k dalšímu ekonomickému oslabení zemí, lidé neutrácejí, klesá domácí poptávka a s ní i hospodářský růst.

Podle zprávy ILO míra nezaměstnanosti v první polovině loňského roku vzrostla kvůli pomalému tempu zlepšení v průmyslových ekonomikách a negativnímu dopadu SARS v Asii.

Počet lidí, kteří v roce 2003 hledali práci, dosáhl 185,9 milionu, což představuje 6,2 procenta práceschopné populace. Jsou to nejhorší údaje v historii sledování. Na druhou stranu v meziročním srovnání zas tak k velkému nárůstu nezaměstnaných nedošlo - v roce 2002 si hledalo práci 185,4 milionu lidí. Podle ILO je však hrozivý nárůst nezaměstnanosti mezi mladými lidmi. Počet mladých lidí, kteří nemohou najít práci, loni dosáhl 88,2 milionu, což představuje míru nezaměstnanosti v této věkové kategorii ve výši 14,4 procenta.

V nejchudších zemích jsou za nezaměstnané považováni lidé bez pevného zaměstnání. ILO také sleduje lidi pracující na částečný úvazek či za minimální mzdu, která nedosahuje ani jednoho dolaru denně. I jejich počet roste, nyní se odhaduje na 550 milionů.

80_E05_56 ()

Související