Krátce po nástupu do resortu financí se mohla ministryně Alena Schillerová pochlubit slušným výsledkem hospodaření státních financí. Po rekordním přebytku v roce 2016 dopadl i loňský rozpočet mnohem lépe, než se plánovalo: schodek činil 6,2 miliardy, tedy asi desetkrát méně, než bylo v plánu.

Bližší pohled na data o plnění státního rozpočtu ale ukazuje problém. Poslaneckou sněmovnou schválená verze rozpočtu počítala s investičními výdaji vlády za bezmála 104 miliardy korun. Skutečnost byla ovšem skromnější: pouze necelých 82 miliard. Jinými slovy, pokud by jednotlivá ministerstva vyčerpala peníze určené na investice, skutečný deficit by byl o 20 miliard vyšší.

Opakuje se tak situace, kterou vytýkali ekonomové i předchozímu ministru financí Andreji Babišovi. Lepších výsledků hospodaření v posledních dvou letech dosahuje úřad mimo jiné i díky tomu, že investuje méně, než bylo obvyklé v minulosti: poměr investic k celkovým výdajům spadl pod sedm procent, a to v době ekonomického růstu. Naposledy se této hranici přiblížil v roce 2002; všechny další vlády investovaly více. Výjimkou byl jen rok 2015, kdy celkové investice vzrostly oproti původnímu návrhu ze 76 na 176 miliard. Důvodem bylo neplánované financování programů, na nichž se spolupodílely evropské fondy.

Investice byly přitom při nástupu do funkce jednou z hlavních priorit Andreje Babiše. "Budeme konečně investovat. Připravujeme obchvat Hradce Králové, Českých Budějovic, dálnici Brno−Vídeň. Budeme stavět mateřské školy, budeme stavět školy," prohlásil Babiš už v roce 2015 v Českém rozhlasu. Ministr dopravy Dan Ťok jen na loňský rok slíbil rozestavět 140 kilo­metrů dálnic.

Andrej Babiš označil investice za svou prioritu. S výjimkou roku 2015 se sliby zatím nedaří dodržet.

Výsledek? Na obchvat obě města zatím čekají marně. Přestože investice do dopravy představovaly více než třetinu kapitálových výdajů, místo 140 kilometrů se začalo stavět jen 20 kilometrů dálnic, dokončeno jich za celou dobu Sobotkovy vlády bylo jen asi třicet. Dálnici Brno−Vídeň zatím řidiči mohou vidět "vyrůstat ze země" jen na rakouské straně. Vláda se soustředila především na opravy už existujících dálnic a silnic. Andrej Babiš to vysvětluje tím, že přišel za situace, kdy předchozí kabinety žádné stavby nenaplánovaly a nepřipravily. A že u investic do dopravní infrastruktury často situaci blokují "ekoteroristé" − jako například Děti Země v případě královéhradeckého obchvatu.

Týdeník Ekonom porovnal, jak investovaly vlády v Česku od roku 2000. Zaměřil se při tom na ty mi­nistry financí, kteří sestavovali více než jeden státní rozpočet, tedy Bohuslava Sobotku ve vládách Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka a na Miroslava Kalouska ve vládách Mirka Topolánka a Petra Nečase.

Bohuslav Sobotka na ministerstvo financí nastoupil v polovině roku 2002 s heslem "zdroje tu jsou". Předvolební rétoriku musel ale velmi brzy krotit slovy, že "sliby nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce". Rozhazování se ovšem týkalo především neinvestičních výdajů vlády. Co se kapitálových výdajů týče, ty naopak za Sobotkova ministrování postupně rostly z 63 miliard v roce 2003 na 82 miliard v roce 2006. V prvních dvou letech hrály prim investice v oblasti obrany, které tvořily téměř třetinu (2003), respektive pětinu (2004) z celkových kapitálových výdajů. V roce 2004 se pak začal zvyšovat podíl investic do dopravní infrastruktury − nejprve na pětinu celkových investic, o rok později bezmála na třetinu.

Jak investovaly české vlády

Zvětšit přes celé okno

Po volbách v roce 2006, volebním patu a neúspěchu první vlády Mirka Topolánka s ministrem financí Vlastimilem Tlustým "opanoval" úřad dohlížející na státní kasu Miroslav Kalousek. Podíl vládních investic na celkových výdajích státního rozpočtu stoupl už v roce 2006 nad 10 procent a Kalousek v tomto trendu pokračoval. V obou letech, která předcházela pádu Topolánkova kabinetu, investice přesáhly 100 miliard korun a představovaly zhruba desetinu celkových útrat státu. V obou dokončených letech vlády tvořily hlavní část výdaje na dopravní infrastrukturu: v roce 2007 více než pětinu, o rok později dokonce polovinu. Druhou nejvýznamnější položku pak tvořily armádní investice.

Vysoký podíl investic na výdajích státního rozpočtu pokračoval i v dalším období, kdy Kalousek působil jako ministr financí ve vládě Petra Nečase. Je to trochu paradox: Česko v té době procházelo ekono­mickou recesí a vláda praktikovala velmi úspornou politiku. Investic se to však nedotklo. Největší výdaje šly do dopravní infrastruktury − představovaly více než třetinu všech investic. Naopak se snížily investice do obrany. Desítky miliard pak putovaly − i díky spolufinancování z evropských fondů − na podporu výzkumu, vývoje a inovací.

Související
Zobrazit