Aktuální číslo časopisu Ekonom
Poprosili nás o anonymitu, budiž: Žil byl jeden z jihočeských ústavů Akademie věd ČR, a ten se spolu s kolegy z devíti států EU podílel na řešení jednoho z úkolů 6. rámcového programu. To si dal! Copak o to, vědecky to bylo skvělé, naši badatelé byli svými kolegy z EU 15 respektováni a bráni jako vynikající partneři. Finančně to však byl takřka dokonalý hlavolam. Ne že by nebyly peníze. Evropská komise je uvolňovala postupně, a tak někdy výzkum stál, ale to se dalo překonat. Kde však byly nepřekonatelné překážky, to byl nesoulad našich předpisů s předpisy EU. Týká se to např. pojištění, které u nás představuje věcný výdaj, zatímco v EU nikoliv; u nás taky nelze převádět peníze z roku na rok, zatímco v EU ano; DPH je zase v ČR uznatelnou nákladovou položkou, kdežto v EU nikoliv. Z toho aby jeden český účetní zešedivěl.
KDE VZÍT NA NĚ. Podle pravidel Evropské komise, pokud výzkumný tým v rámci financování projektu zaplatí dodavateli i DPH, nemůže odvedenou DPH zahrnout do nákladů na výzkum. Zdravý rozum říká, že v tomto případě by mělo být možné učinit daňový odpočet. Jinak by to byla spíše daň odebrané hodnoty. Jak jinak nazvat něco, co stát dostat musí, ale z grantu se to zaplatit nesmí. Zdravý rozum si však schovejte na jindy. Nelze.
DPH nevrátíme a hotovo! To je jednoznačné stanovisko Ministerstva financí, které vychází z platného zákona o DPH. Ministerstvo financí to zdůvodňuje tím, že musí být rovnost podmínek mezi projekty financovanými z tuzemských zdrojů a projekty financovanými ze zahraničí.
Zachovávat rovnost podmínek v případě, kdy není rovnost účtování, odporuje elementární logice. Zatím se to řeší tak, že se DPH uhradí z jiných zdrojů, především z režijních nákladů. Že tím chybějí peníze na běžný chod instituce nebo na opravy a údržbu, je nasnadě. Kdo by se pak divil řediteli ústavu nebo děkanovi fakulty, že nejásá, když jim některý z vědeckých kolektivů předloží návrh účasti na grantu ze zahraničí nebo na rámcovém programu EU. Čeští vědci jsou tak daňově postihováni za to, že přinášejí do českého výzkumu evropské peníze. Ne nadarmo jsme zemí Franze Kafky.
Tento týden jedná Poslanecká sněmovna o novelizaci zákona o DPH. Do § 81 by měl přibýt nový odstavec, podle kterého stát bude vracet daň z přidané hodnoty z prostředků nenávratné zahraniční pomoci, tedy i z prostředků EU, pokud by daň podle pravidel poskytovatele nebyla uznatelnou položkou projektu. Navrhuje se dokonce, aby nárok na vrácení daně bylo možno uplatnit i u projektů zahájených před účinností navrhované úpravy, i když lhůta 15 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění, uplynula. Ministerstvo financí už dalo jasně najevo, že podobný poslanecký návrh nepodpoří. Ohání se dopadem na státní rozpočet.
MINISTERSTVO KALKULUJE ŠPATNĚ. Úředníci počítají dopad odděleně od toho, co stát může získat. Zkusme se na to podívat jinýma očima. Souhrnné náklady takového postupu propočítal Vladimír Albrecht z Technologického centra AV ČR, našeho hlavního styčného místa s koordinovaným evropským výzkumem. Z celkových nákladů každého projektu nejprve oddělme 50 % na mzdové náklady. Pak tu jsou náklady na zařízení a materiál. U položek, kde by přicházela v úvahu DPH, jde pouze o nějakých 30 % z celkových nákladů.
Souhrnné platby DPH od první třetiny českých účastníků v 6. rámcovém programu EU se pohybují okolo 62 milionů Kč. Za celý rámcový program by to nedělalo víc než 200 milionů Kč. Tolik by tedy museli dostat zpátky. V roce 2005 se ČR podílela na rozpočtu EU příspěvkem ve výši 0,89 % HDP. Avšak tím, že naši vědci se účastnili menšího počtu projektů, vrátilo se nám v kapitole Věda a výzkum necelých 0,6 %. Pokud bychom čerpali tímto tempem evropské fondy pro vědu a výzkum i nadále, ztratíme podle Albrechta více než 50 mil. eur, tedy okolo 1,5 mld. Kč!
V této oblasti (a bohužel nejen v této) tedy budeme čistými plátci a budeme velkodušně a štědře přispívat na vědu v zemích, kde jsou schopni využít evropských peněz do posledního eurocentu. Pro okamžitý efekt, tj. odvedení několika desítek milionů DPH do státní kasy, tatáž kasa vyhazuje 1,5 miliardy. Přitom celková vrácená DPH za celý 6. rámcový program EU by představovala pouze jednu sedminu ztráty, se kterou se bude muset ČR za svou účast (či spíše neúčast) v 6. rámcovém programu vyrovnat.
VŠECHNY POLITICKÉ STRANY mají podporu vědy ve svých volebních programech. Několik týdnů před volbami budou moci jejich poslanci prokázat, nakolik to jsou sliby, které nedojdou naplnění, nebo nakolik to jejich strana s podporou vědy myslí vážně.
Aleš Bluma
Simona Weidnerová
KDE VZÍT NA NĚ. Podle pravidel Evropské komise, pokud výzkumný tým v rámci financování projektu zaplatí dodavateli i DPH, nemůže odvedenou DPH zahrnout do nákladů na výzkum. Zdravý rozum říká, že v tomto případě by mělo být možné učinit daňový odpočet. Jinak by to byla spíše daň odebrané hodnoty. Jak jinak nazvat něco, co stát dostat musí, ale z grantu se to zaplatit nesmí. Zdravý rozum si však schovejte na jindy. Nelze.
DPH nevrátíme a hotovo! To je jednoznačné stanovisko Ministerstva financí, které vychází z platného zákona o DPH. Ministerstvo financí to zdůvodňuje tím, že musí být rovnost podmínek mezi projekty financovanými z tuzemských zdrojů a projekty financovanými ze zahraničí.
Zachovávat rovnost podmínek v případě, kdy není rovnost účtování, odporuje elementární logice. Zatím se to řeší tak, že se DPH uhradí z jiných zdrojů, především z režijních nákladů. Že tím chybějí peníze na běžný chod instituce nebo na opravy a údržbu, je nasnadě. Kdo by se pak divil řediteli ústavu nebo děkanovi fakulty, že nejásá, když jim některý z vědeckých kolektivů předloží návrh účasti na grantu ze zahraničí nebo na rámcovém programu EU. Čeští vědci jsou tak daňově postihováni za to, že přinášejí do českého výzkumu evropské peníze. Ne nadarmo jsme zemí Franze Kafky.
Tento týden jedná Poslanecká sněmovna o novelizaci zákona o DPH. Do § 81 by měl přibýt nový odstavec, podle kterého stát bude vracet daň z přidané hodnoty z prostředků nenávratné zahraniční pomoci, tedy i z prostředků EU, pokud by daň podle pravidel poskytovatele nebyla uznatelnou položkou projektu. Navrhuje se dokonce, aby nárok na vrácení daně bylo možno uplatnit i u projektů zahájených před účinností navrhované úpravy, i když lhůta 15 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění, uplynula. Ministerstvo financí už dalo jasně najevo, že podobný poslanecký návrh nepodpoří. Ohání se dopadem na státní rozpočet.
MINISTERSTVO KALKULUJE ŠPATNĚ. Úředníci počítají dopad odděleně od toho, co stát může získat. Zkusme se na to podívat jinýma očima. Souhrnné náklady takového postupu propočítal Vladimír Albrecht z Technologického centra AV ČR, našeho hlavního styčného místa s koordinovaným evropským výzkumem. Z celkových nákladů každého projektu nejprve oddělme 50 % na mzdové náklady. Pak tu jsou náklady na zařízení a materiál. U položek, kde by přicházela v úvahu DPH, jde pouze o nějakých 30 % z celkových nákladů.
Souhrnné platby DPH od první třetiny českých účastníků v 6. rámcovém programu EU se pohybují okolo 62 milionů Kč. Za celý rámcový program by to nedělalo víc než 200 milionů Kč. Tolik by tedy museli dostat zpátky. V roce 2005 se ČR podílela na rozpočtu EU příspěvkem ve výši 0,89 % HDP. Avšak tím, že naši vědci se účastnili menšího počtu projektů, vrátilo se nám v kapitole Věda a výzkum necelých 0,6 %. Pokud bychom čerpali tímto tempem evropské fondy pro vědu a výzkum i nadále, ztratíme podle Albrechta více než 50 mil. eur, tedy okolo 1,5 mld. Kč!
V této oblasti (a bohužel nejen v této) tedy budeme čistými plátci a budeme velkodušně a štědře přispívat na vědu v zemích, kde jsou schopni využít evropských peněz do posledního eurocentu. Pro okamžitý efekt, tj. odvedení několika desítek milionů DPH do státní kasy, tatáž kasa vyhazuje 1,5 miliardy. Přitom celková vrácená DPH za celý 6. rámcový program EU by představovala pouze jednu sedminu ztráty, se kterou se bude muset ČR za svou účast (či spíše neúčast) v 6. rámcovém programu vyrovnat.
VŠECHNY POLITICKÉ STRANY mají podporu vědy ve svých volebních programech. Několik týdnů před volbami budou moci jejich poslanci prokázat, nakolik to jsou sliby, které nedojdou naplnění, nebo nakolik to jejich strana s podporou vědy myslí vážně.
Aleš Bluma
Simona Weidnerová
Související
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každou středu vám představíme nejzajímavější texty aktuálního vydání, které si můžete přečíst na webu ekonom.cz. Týdeník Ekonom vám už 33 let přináší zajímavý obsah, bez kterého nemůžete být, který vás rozvíjí a baví!
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
