Rusko tvrdí, že má jako první vakcínu proti koronaviru. Měla ji vyzkoušet i Putinova dcera

Ruské ministerstvo zdravotnictví schválilo první očkovací látku na světě proti nemoci covid-19, způsobované koronavirem. V úterý to oznámil ruský prezident Vladimir Putin, podle něhož vakcínu na sobě už vyzkoušela i jedna z jeho dcer. Látku vyvinul ústav epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji a dostala označení Sputnik V s připomínkou vůbec první družice, kterou do vesmíru vyslal v roce 1957 tehdejší Sovětský svaz. Před vakcínou, která byla vyrobena v krátkém čase a zřejmě zatím nebyla testována na velkém množství dobrovolníků, varuje řada odborníků. Je mezi nimi i výkonný ředitel české Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), podle něhož je povolení ruské očkovací látky na území Evropské unie nepravděpodobné.

Putin podle agentury TASS vyjádřil naději, že hromadné očkování bude možné zahájit v nejbližší době. Vicepremiérka Taťjana Golikovová v této souvislosti sdělila, že vakcinace novým preparátem by mohla začít koncem srpna nebo začátkem září.

Podle ministra zdravotnictví Michaila Muraška by přitom jako první měli přijít na řadu pracovníci ve zdravotnictví, protože ti přicházejí do přímého kontaktu s infikovanými lidmi. Přednostně očkovaní by rovněž měli být učitelé, dodal.

Jak ale připomíná agentura Reuters, Rusku, které usiluje o vítězství v pomyslném světovém závodu v uvedení první vakcíny proti koronaviru, stále zbývá provést testy na dostatečně reprezentativním vzorku lidí. V tom vidí kámen úrazu také výkonný ředitel AIFP Jakub Dvořáček, který se domnívá, že ústav Nikolaje Gamaleji možná ani nezačal třetí fázi klinického hodnocení, kde se očkování testuje na velkém počtu zdravých dobrovolníků. "V Evropě a ve Spojených státech si nedokážeme představit, že bychom tuhle fázi vynechali," sdělil Dvořáček. Podle ředitele je největší problém v tom, že o ruském výzkumu je dosud velmi málo zveřejněných informací.

TASS poznamenal, že podle osvědčení zveřejněného na webových stránkách státního registru léčiv vstoupí nová vakcína do "civilního oběhu" od 1. ledna příštího roku.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v reakci na zprávu z Moskvy uvedla, že jejímu potenciálnímu schválení vakcíny bude předcházet přísné přezkoumání a posouzení všech požadovaných dat týkajících se bezpečnosti a účinnosti.

Německý biochemik Klaus Cichutek sdělil agentuře DPA, že řádné schválení vakcíny bez obsáhlých dat ze třetí fáze testování považuje za riskantní. V této fázi, které se obvykle účastní několik tisíc až desítek tisíc pokusných jedinců, je podle ředitele Ústavu Paula Ehrlicha možné zjistit mimo jiné to, zda nemá vakcína nějaké méně časté nežádoucí účinky.Světová zdravotnická organizace (WHO) v reakci na zprávu z Moskvy sdělila, že je v úzkém kontaktu s ruskými zdravotnickými úřady, a poukázala na potřebu respektovat nutnost potvrzení vakcíny touto organizací. "Potvrzení jakékoli vakcíny zahrnuje přísné přezkoumání a posouzení všech požadovaných údajů ohledně bezpečnosti a účinnosti," zdůraznil podle agentury Reuters mluvčí WHO Tarik Jašarević.

Také podle Ayfer Aliové, odbornice na výzkum léčiv působící na britské Warwick Business School, by očkovací látka vyrobená v takto krátkém čase mohla mít nepodchycené vedlejší účinky. Francois Balloux z Institutu genetiky na University College London (UGI) se domnívá, že ruský krok představuje "lehkovážné a nerozumné rozhodnutí". "Masové očkování bez nedostatečně otestované vakcíny je neetické," řekl Balloux agentuře Reuters.

Úřad Roszdravnadzor, do jehož kompetence tyto záležitosti v Rusku spadají, sdělil, že poregistrační kontrolní opatření týkající se účinnosti a bezpečnosti budou zahrnovat i klinické testy s účastí dvou tisíc lidí. Při dosavadním klinickém výzkumu na dvou základnách nebyly podle úřadu zaznamenány žádné vážné nežádoucí účinky. Vakcína vytváří jak protilátku, tak buněčnou imunitu vůči koronaviry SARS-CoV-2, původci choroby covid-19.

Máme vakcínu, oznámil Putin. Češi se jí dočkají letos a bude nepovinná, míní Dvořáček

Muraško uvedl, že klinické testy se uskutečnily v červnu a červenci. Vakcína je založená "na již známé platformě, z níž vychází řada jiných očkovacích látek, které jsou schopny zajistit imunitu až po dobu dvou let", dodal ministr.

Šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev podle agentury TASS řekl, že Rusko už obdrželo žádosti na dodávky miliardy dávek nové vakcíny z dvaceti zemí. Tvrdil rovněž, že společně se zahraničními partnery lze už nyní vyrábět v pěti státech více než 500 milionů dávek vakcíny ročně.

Důvěru v ruský Sputnik V podle Reuters vyjádřil filipínský prezident Rodrigo Duterte. Řekl, že Moskva Manile nabídla dodávku léku, jež by měla být zdarma, nebo možnost podílet se na výrobě. Prezident přitom věří preparátu natolik, že je ochotný vyzkoušet ho na sobě.

Aktuálně je ve světě hlášeno na různých stupních vývoje více než 150 možných očkovacích látek. Patří mezi ně například vakcína připravovaná biotechnologickou skupinou CanSino, sídlící v Hongkongu, nebo vakcína vyvíjená německou biotechnologickou firmou BioNTech a americkou farmaceutickou společností Pfizer.

WHO v červenci uvedla, že považuje za vedoucího kandidáta v celosvětové snaze získat vakcínu schopnou zastavit koronavirem SARS-CoV-2 způsobenou pandemii látku AZD1222. Tato experimentální vakcína společnosti AstraZeneca je bezpečná a v první fázi klinických testů na zdravých dobrovolnících vyvolává imunitní reakci.