Ray Bradbury ve své slavné sci-fi povídce Burácení hromu líčí cestovatele v čase, kterým se jejich výlet z roku 2055 až do druhohor poněkud zvrtne. Jeden z účastníků expedice opustí vyznačenou stezku, zašlápne motýla a nechtěně tak změní běh dějin. Po návratu je jiná nejen výslovnost angličtiny, ale třeba i vítěz amerických prezidentských voleb.

Tohle dílo inspirovalo amerického matematika a meteorologa Edwarda Lorenze, který v roce 1979 přišel s pojmem efekt motýlích křídel. Jde o koncept tvrdící, že i něco tak nepatrného, jako je třepetání motýlích křídel, může v konečném důsledku vyvolat na druhém konci světa tajfun.

Související

Tenhle efekt jsme mohli v uplynulých dnech sledovat v přímém přenosu, když kontejnerová loď Ever Given uvízla v Suezském průplavu a na týden jej kompletně zablokovala. Na uvolnění cesty, kterou ročně proudí osmina objemu světového obchodu, čekalo v ohromujícím zástupu kolem čtyř stovek obřích kontejnerových lodí a podle expertů se budou důsledky téhle havárie projevovat na světovém obchodu přinejmenším další dva měsíce.

Takové týdenní zpoždění může sice na první pohled vypadat nevinně, to ale jen do okamžiku, než si člověk uvědomí, že globální obchod je něco jako jedno obrovské domino. A jedna kostka, která nespadne v Suezu, může nakonec někde třeba v americké továrně klidně prodražit nebo v nejhorším případě i pozastavit výrobu.

Ikonické fotky malého bagru, který se v Suezu snažil vyprostit na 400 metrů dlouhou loď Ever Given, tak byly po pandemii další připomínkou, jak je náš složitý a propojený svět zároveň křehký a zranitelný. A že bychom si proto na každém kroku měli dávat pozor, kam šlapeme. Nebo plujeme.

Přeji pěkné čtení a pevné zdraví.

Související