Uchytl se těsně po revoluci. Založil jednu z prvních IT firem v Česku - APP. Od roku 2002, kdy ji prodal, jen hledá příležitosti, kam vložit vydělané miliony. A investice mu vychází. Dnes má Eduard Míka například podíl v největším on-line prodejci na českém trhu.

Virtuální obchod Internet Mall je vaše nejlepší investice. S rozjezdem už nemusíte pomáhat, proč se ve firmě ještě pohybujete?
Pomáhám s řízením. Procházíme totiž složitým obdobím přechodu mezi start-upem a standardně řízenou firmou. Vedení už nemůže záviset jen na síle osobnosti zakladatelů, kteří ji táhnou kupředu. Na řadu musí přijít standardní manažerské postupy. S tím mám nějaké zkušenosti, takže radím a pomáhám s řízením a expanzí do zahraničí.

Porostete sami, nebo budete expandovat skupováním konkurence?
Obě varianty jsou otevřené. Kupování konkurence se určitě nebráníme.

Máte na to dost finančních prostředků?
Právě teď jednáme s potenciálními investory o vstupu do Internet Mall. Preferujeme finančního investora, protože na prodej firmy strategickému partnerovi je ještě příliš brzo.

Jsou to staří známí z fondu Warburg Pincus, kteří již investovali do APP?
Ne, na ty jsme zatím příliš malí. Jim se nyní nevyplatí investice pod 100 milionů dolarů, a takovou částku bychom ani snad nedokázali využít. Představuji si investici v rozsahu 40 až 50 milionů dolarů.

Co za ty peníze budete v zahraničí kupovat? Tady už asi nemáte kam expandovat.
I tady je spousta jiných firem, které by mělo smysl koupit.

Například?
Přece neočekáváte, že je vám teď vyjmenuji. Řeknu vám to v číslech. Objem prodeje v Česku přes internet dosáhl loni podle dostupných čísel 18 miliard korun, my z toho máme necelých deset procent. To je málo. A navíc i podíl internetového prodeje na celkovém maloobchodním obratu je mizivý.

Těžko můžete prodávat na internetu potraviny. Takové neúspěšné pokusy už tady byly.
Jídlo asi ne. Počítejte ale se mnou. Maloobchodní obrat se u nás pohybuje kolem 1,3 bilionu korun. Polovina z toho se možná pro prodej přes internet nehodí. Zbývá tedy zboží za 600-700 miliard korun, které se dá úspěšně online prodávat. Těch 18 mld. představuje jen něco mezi dvěma až třemi procenty, během několika dalších let to nepochybně naroste na více než deset procent.

Na co všechno si brousíte zuby?
No, na co všechno... Neřekl bych všechno, ale myslím, že náš obrat v tuzemsku by nemělo být nemožné zpětinásobit.

Budete rozšiřovat sortiment?
Určitě je tu spousta věcí, které by se daly dobře prodávat, třeba oblečení.

Co auta?
I to je jedna z možností. Dělali jsme si nějaké analýzy, ale žádné rozhodnutí zatím nepadlo.

Je pro Internet Mall vůbec ještě Česko důležité?
Je nejdůležitější, ale náš procentuální podíl tady stále klesá. V tomto roce bychom měli vygenerovat více než třetinu obratu v zahraničí, pokud neuděláme nějakou tu akvizici.

Jak jste vůbec přišel na to, založit internetový obchod?
Když praskla internetová bublina, říkal jsem si fajn, už se z toho konečně stane normální byznys, kde se nebude hodnota firmy odvozovat od počtů kliků myší a návštěvníků.
Shodou okolností se na mě v roce 2001 obrátil bankéř, který hledal investora pro nově vzniklý internetový shop. Předložil mi trochu naivní investiční memorandum, ale byznys plán je jen kus papíru, který se dá jednoduše přepsat, a já podle něj nerozhoduji.
Tak jsem se s nimi potkal a poznal jsem tři bezvadné kluky. Každý z nich uměl něco jiného, dobře se doplňovali a byli moje krevní skupina. Chtěli dělat byznys pořádně a poctivě, nešlo jim o rychlé zbohatnutí. Rok jsme si povídali, jak by se ten byznys dal dělat, a v roce 2002 jsme začali spolupracovat.

Proč se tam ještě pořád pohybujete? Abyste vydělal víc peněz?
To není o penězích. Je to už druhá miliardová společnost, u jejíhož vzniku jsem byl. Ta firma má pořád obrovský růstový potenciál. Do čtyř pěti let i s akvizicemi z toho dokážeme udělat firmu možná až s desetimiliardovým obratem. A mne baví dělat z malých věcí opravdu veliké.

Máte ve firmě rezervy?
Máme pořád nedostatek kvalitních a zkušených zaměstnanců. Sehnat dneska dobré pracovníky je ohromný problém. Nedostatkové zboží jsou třeba kompetentní obchodníci, a Praha je obzvlášť malér.
Pro nás je to ještě horší, protože jsme největší internetový prodejce spotřebního zboží na trhu, tak kde máme hledat? Těžko nabereme lidi z kamenných obchodů, protože kultura on-line maloobchodního prodeje je prostě jiná.
Navíc, když vám roste byznys každoročně o 40-50 procent, tak stojí neustále na hliněných nohou. Vymyslíte nový procesní model, ale než ho aplikujete, je už zastaralý. Firma vám pořád utíká.

Připravené miliony
Jste známý soukromý investor neboli "byznys anděl". Jak jste se dostal k penězům, podnikání a investování?
Za komunistů jsem pracoval v Podniku výpočetní techniky, kde jsme s kolegy postavili vůbec první fungující počítačovou síť v Československu. Tu jsme pak povinně jezdili prezentovat po socialistických výstavách.
V září 1989 jsme byli i v Moskvě, kde jsme se shodou náhod potkali se zástupci americké firmy Oracle. Díky prozíravosti rodičů jsem uměl anglicky, a tak jsme tam byli spolu s mým budoucím obchodním partnerem Petrem Levickým jediní, kdo si s nimi mohli popovídat. Bavili jsme se o tom, co by kdyby... A ono to kdyby nastalo za necelé tři měsíce. Počkali jsme do května 1990, kdy bylo možné zakládat soukromé firmy, a hned jsme jednu založili a začali dělat byznys.

Myslíte firmu APP?
Ano, udělali jsme z ní největšího tuzemského nezávislého poskytovatele služeb v oblasti informačních technologií. V roce 1997 jsme získali v Česku první velkou "venture capital" investici ve výši 23 milionů dolarů od fondu Warburg Pincus.

Tehdy se psalo, že krachujete, a proto musíte prodat firmu Američanům.
To si řada lidí opravdu tenkrát myslela, protože koncept venture capital u nás nebyl příliš známý. Firmu jsme nakonec prodali izraelské společnosti Ness Technologies, která dva roky poté vstoupila na americký kapitálový trh. A protože nejsem typ, který může pracovat pod šéfem, začal jsem přemýšlet, co mám vlastně dělat. Mohl jsem jít do penze, nebo investovat. Do důchodu se mi nechtělo, tak zbylo investování.

Kolik jste měl připraveno peněz na investování?
Řádově jednotky milionů dolarů.

A kolik jste již investoval?
Víte, že ani moc ne? Investoval jsem do Internet Mallu, mám podíl v IT společnostech Syconix a Vums Legend. Byl jsem společníkem společnosti Medisoft, kterou jsme restrukturalizovali a prodali velkému evropskému holdingu. Ta dělala specializovaný software pro lékaře a měla šest tisíc klientů. Poslední mou investicí jsou nemovitosti, tam jsme začínali z nuly a dnes jsme na půlmiliardovém obratu.

Co stavíte?
Specializované rezidenční projekty, teď například stavíme sedmdesát rodinných domů na Černém Mostě v Praze.

Od počítačů k nemovitostem je trochu daleko. Jak jste se k tomu dostal?
Náhodou. Kdysi jsem si do svého domu nechal nainstalovat tepelné čerpadlo, seznámil jsem se s majitelem firmy, která ho přijela zprovoznit. Asi za dva roky mě pak oslovil, že by potřeboval poradit, protože, v uvozovkách výhodně, nakoupil krachující realitní společnost.

Pomohl jste mu ji postavit na nohy?
Ano. Původní majitel nezvládl finanční řízení, zadlužil se, firmu prodal za pár korun a utekl i s vybranými zálohami na budoucí domy do Kanady. Ten můj známý to levně koupil a pak teprve zjistil, že firma má 260 milionů korun závazků. Naštěstí se ukázalo, že tam byl zmatek v účetnictví, takže jsme to vyčistili, trochu jsem to zafinancoval a dostavěli jsme domy.
Když už jsme měli vybudovaný tým, tak byla škoda ho rozpustit, proto jsme pokračovali v dalších projektech.
Patří vám i nemovitosti v Orlických horách. Povídá se, že prý jste při jejich úpravách školil stavební firmy takovým způsobem, že vám skoro všechno postavily zadarmo.
To je nadsazená historka. Ve stavebnictví opravdu panuje poměrně velká míra nekompetence z hlediska řízení projektů a firmy zbytečně přicházejí o peníze. Takže když tam člověk uplatní, co se o řízení projektů naučil v IT, tak většinou něco ušetří. Dodavatelé totiž často nejsou schopni plnit smluvní závazky včas a v řádné kvalitě, takže pak z toho vyplyne nějaké to penále...

Jak vybírat investici
Proč jste nekoupili konkurenta Kasa.cz, který nedávno získal peníze od Arca Capital?
Nemyslím si, že by Kasa.cz dostala investici v pravém slova smyslu. Podle obchodního rejstříku získal investor třetinu společnosti za 30 milionů korun, což ohodnocuje celou firmu na zhruba 100 milionů korun. Vzhledem k tomu, že Kasa deklaruje své roční tržby ve výši 1,28 miliardy korun, tak mi to připadá jako směšná částka. To přece pro firmu takové velikosti není adekvátní investice.

Vy byste měl o Kasu nebo jiného internetového obchodníka zájem?
To se tak nedá říct.

Tak podle čeho si vybíráte investici?
Podle lidí. Nechci se cpát do ničeho, co bude neúspěšné, a úspěch v byznysu záleží především na lidech. Vadí mi ti, co si vůbec nenechají poradit. Naopak mi nevadí takoví ti mladí střelci, co vás pošlou někam, ale za týden přijdou a řeknou, "hm, na tom, co jste říkal, možná něco je, pojďte si o tom ještě jednou popovídat". Ale nejdu do ničeho, kde vidím, že ego nakonec vyhraje nad racionálním uvažováním.

Chodí za vámi lidé se žádostí o investici?
Chodí. Ale vybírám si, protože při mém stylu investování je limitujícím faktorem disponibilní čas. Zajímám se primárně o dva typy investičních příležitostí. O něco, co je úplně na začátku a má potenciál hodně vyrůst, nebo o to, co je v trablech kvůli špatnému řízení, byť to má v podstatě zdravý byznys. Teď jsem v jednání o třech potenciálních investičních příležitostech. Ale je to ještě běh na dlouhou trať.

Kolik jste zamítl takových investic?
Bude jich už kolem 80.

Kromě jiného ještě pracujete ve firmě Venture Investors, společně třeba s Gabrielem Berdárem. Co tam děláte?
Nepracuji, jsem pouze členem sboru poradců. Je to tým lidí, kteří jsou mi svou mentalitou blízcí. Občas se mne optají na názor na nějakou firmu či na její strategii. Společnost Venture Investors není investor, ale investiční bankéř. Dostává prodejní mandát nebo naopak hledá pro investory cílové firmy.

Co u nás považujete za vhodnou investici?
To není jednoduchá otázka. Nedávno jsme ve Venture Investors měli na návštěvě americký investiční fond, seděli jsme s nimi u kávy a oni chtěli vyjmenovat pár českých firem, do kterých by mělo smysl investovat.
Byl to poměrně veliký investiční fond, pro který začínají investice kolem 10-15 milionu dolarů, a my jsme těch firem moc nenašli. Je tu pár zajímavých firem, které už jsou veliké a peníze asi nepotřebují. Pak je tu hodně společností, které sice bezvadně začaly, ale nedokázaly přejít na standardní model řízení a teď stagnují. Ale třeba na českém internetu by z hlediska své velikosti a pozice na trhu byly vhodným cílem pro středně velkou investici "venture capital" např. obchodní-dům.cz nebo cestovní agentura Invia.cz.

Jak trávíte pracovní týden?
Něco přes dva dny věnuji Internet Mallu, jeden den nemovitostem, další den věnuji zbývajícím firmám a zbytek času věnuji setkáním se zajímavými lidmi a hledání nových příležitostí.

Sledujete, jak je na tom vaše bývalá společnost APP, respektive její nový majitel Ness?
Občas se podívám, mám totiž ještě nějaké jejich akcie, co mi zůstaly po prodeji APP.

Zasahujete ještě do vedení té firmy?
Vůbec. To je uzavřená kapitola. Akcie držím jen jako součást diverzifikace svého portfolia.

Dopadla nějak hypoteční krize na vaše portfolio?
Bude to možná znít nezvykle, ale já tam mám peníze vlastně jen odložené, protože mojí hlavní zábavou je investování do firem. Takže to mám strukturované tak, abych nemohl moc prodělat. Když jdou akcie dolů, obligace jdou nahoru. Mám rád například fondy amerických akcií denominované v eurech. Akcie jdou dolů, euro nahoru, tak jsem pořád na svém.

Asie nastupuje
Slyšel jsem, že často cestujete, zejména do Asie.
Vidím tam obrovský potenciál.

Investiční?
Zatím ne, jezdím tam poznat kulturu a nasát atmosféru. Asie v současné době nastupuje po Evropě a Spojených státech jako další ekonomická velmoc. Je to vidět i tady v Evropě, kterou si Asie postupně podmaňuje. Podívejte se třeba na Česko - naše vláda jásá, že Asiaté na Moravě otevřou fabriku na auta a zlaté české ruce tam mohou dělat levnou pracovní sílu. To je přece dost příšerné.

Lidé v Asii jsou velmi pracovití, nejsou zkažení sociálními systémy jako Evropané.
Uvažuji, že bych na burze v Singapuru koupil nějaké akcie. Dokonce se tam bavím s některými lidmi o tom, jak by se dal společně dělat nějaký byznys. Ale jsou to stále jen úvodní fáze oťukávání.

Označujete se za nepřítele státu. Vstoupil byste do něj jako investor?
Ne, to je úplně jiné prostředí. Všude ve světě. Podívejte se na Ameriku. Je tam úžasné komerční prostředí, ve kterém se na vedoucích funkcích pohybuje spousta skvělých lidí. Ale když přijde na prezidentské volby - třeba ty minulé, tak si vybírají mezi Bushem a Kerrym, z nichž ani jeden svými kvalitami nedosáhne na průměrnou úroveň vrcholových manažerů.

Co byste udělal, kdybyste měl možnost něco tady změnit?
V tomhle státě?! Hlavně bych změnil volební systém. Spousta věcí by se změnila, kdyby lidé volili konkrétního člověka, který by nesl odpovědnost vůči svým voličům a nikoliv vůči politické straně, která ho nominovala, a kterému by pak voliči mohli vynadat za to, co provedl v parlamentu.

A co dalšího?
To je na strašně dlouhé povídání. To není jen problém téhle země, ale celé Evropy. Tím, jak je Evropa zaměřená na sociální smír, jak utrácí peníze za byrokracii, v sociální politice a na dotacích do zemědělství, tak ztrácí inovační potenciál.
On je to plíživý vývoj, ale ještě v 90. letech existovaly v Evropě jakž takž konkurenceschopné technologické firmy jako Olivetti v Itálii, ICL ve Velké Británii, Bull ve Francii nebo Siemens Nixdorf v Německu. To všechno skončilo. Siemens přestal dělat i mobilní telefony, švédský Ericsson se spojil se Sony. Podívejte se, co si kupujeme do domácností. Kompletní spotřební elektronika pochází z Asie. Ale nejhorší je, že to tam nejen vyrábějí, ale oni to tam také vymýšlejí. Technologické know-how je dnes prostě všude jinde, jen ne v Evropě.
Napřed zmizí z Evropy výroba a pak zmizí i ty značky. Evropa se pro Asii stává pouhou pracovní silou a za chvíli pro ni bude jen takový skanzen, kam se asijští turisté budou jezdit dívat, jak vypadal středověk, a my jim budeme leštit boty a uklízet hotelové pokoje.
I proto jsem říkal svému synovi, aby se naučil čínsky, že ještě nejsem tak starý, abych jednou nepotřeboval tlumočníka.

A učí se?
Ano.

Radan Dolejš

Český internet

Eduard Míka (51)
Profesionální kariéru zahájil po ukončení studia na Vysoké škole ekonomické v Podniku výpočetní techniky, kde se podílel na vzniku první rozsáhlé počítačové sítě v tehdejším ČSSR.
V roce 1990 založil společnost APP Group, jež se stala jedním z největších poskytovatelů IT služeb u nás.
V roce 1997 pro ni získal finanční investici od Warburg Pincus.
V červnu 2002 pak svůj akciový podíl prodal, ze společnosti odešel a nyní působí jako soukromý investor a konzultant v oblasti IT a nemovitostí. Má podíly ve společnostech Internet Mall, IPRO, Syconix a Vums Legend.
Rodina: Je podruhé ženatý a má dvě děti. Rád cestuje do subtropických krajů.

Výběr z obchodů Internet Mall
Bílé zboží: ledničky, pračky, myčky na nádobí
Fotoexpert: fotoaparáty, kamery, objektivy
Cykloexpert: jízdní kola, náhradní díly a doplňky
Ostrov pokladů: hračky, deskové hry, stavebnice
Happy animals: krmiva, chovatelské potřeby, psí boudy, přepravky na zvířata

Andělské investování
- Otázku, jak investovat menší či větší částky do začínajících firem, řeší zpravidla bývalí podnikatelé či šéfové, kteří prodali svou společnost nebo opustili ředitelské křeslo se zlatým padákem. Rádi by předali získané zkušenosti a třeba i trochu ještě vydělali. Takovýmto lidem se říká "byznys andělé" (business angels).
- Kromě peněz přinášejí své znalosti a zkušenosti z reálného byznysu, které začínající společnosti bezpodmínečně potřebují, aby obstály v konkurenci zavedených podniků.
- V Česku se andělští investoři rekrutují zejména z firem z oblasti IT. Patří k nim kromě úspěšného Eduarda Míky také například bývalý generální ředitel Českého Telecomu Gabriel Berdár, spolumajitel a ředitel společnosti Logos Pavel Šťovíček, výkonný ředitel sdružení First Tuesday CZ Ondřej Bartoš nebo bývalý majitel společnosti GCWare Tomáš Orlík.
- Zájem začínajících podnikatelů o investorské peníze dovedl dokonce společnost Nanosystem k vytvoření specializovaného serveru http://www.moznostinvestic.cz/.
- Na tomto serveru je zaregistrováno 42 potenciálních investorů a 12 projektů, které se ucházejí o financování. Registrace je na webu zdarma. Stačí se jen zapojit a hledat vhodného investora pro váš projekt, nebo naopak firmu, do které byste mohli vložit své peníze.

50 milionů USD
Takovou investici hledá Míka pro Internet Mall.

Související