Už koncem příštího týdne může být jasno, jak daleko Vladimir Putin zajde při využívání zemního plynu jako geopolitické zbraně. Ve čtvrtek 21. července má skončit pravidelná technická odstávka plynovodu Nord Stream 1, který je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do EU. Řada evropských politiků i byznysmenů se domnívá, že Rusko už dodávky neobnoví a Evropa zůstane zcela odstřižena od hlavního zdroje ruského plynu.

Gazprom už během června snížil dodávky plynovodem Nord Stream 1 o 60 procent. Zdůvodnil to technickými problémy kvůli opožděnému návratu ruských kompresorových turbín, jejichž servis v Kanadě prováděla společnost Siemens Energy. Uvázlé turbíny se nakonec do Ruska po německé přímluvě vrátí – což ovšem vzbudilo bouři nevole mezi ukrajinskými politiky.

Do Evropy dál teče plyn z Ruska přes Ukrajinu a Turecko, dodávky jsou sníženy zhruba na polovinu. Nižší dodávky plynu z Ruska hlásí i Itálie či Rakousko. Dalším plynovodem Jamal přes Polsko a Bělorusko pak do EU plyn neteče žádný.

Zima jako v Rusku

Pokud by se dodávky plynu po desetidenní pauze skutečně neobnovily, byl by to před letošní zimou chmurný scénář. Bez dodávek plynovodem v Baltském moři se sotva podaří naplnit zbývající kapacitu plynových zásobníků. Podle údajů Gas Infrastructure Europe jsou nyní zásobníky napříč Evropskou unií plné zhruba ze 60 procent. Takové množství plynu vystačí na pokrytí zhruba 14 procent roční unijní spotřeby.

Zásobníky jsou sice o něco plnější než loni touto dobou, ale v roce 2020 už na začátku července plyn naplňoval 80 procent kapacity – kvůli zastavení ekonomiky během první covidové vlny se z nich však během zimy nečerpalo jako obvykle. Jenže i v roce 2019 už byly evropské zásobníky touto dobou plné v průměru ze 75 procent – a to ještě ekonomika fungovala v zásadě normálně.

V Česku jsou plynové zásobníky naplněné o něco víc, než je evropský průměr. Podle ministra Jozefa Síkely téměř na 73 procent. I v tuzemsku však byla v letech 2019 a 2020 už na začátku července jejich kapacita plná z více než 80 procent. To je minimální objem, na který evropští politici cílí.

Ani plné zásobníky však nezajistí dostatek plynu pro všechny. Situace se po Evropě zemi od země liší. Někde – zejména v pobřežních státech, jako je Španělsko či Itálie – se mohou více spoléhat na dovoz zkapalněného zemního plynu LNG. Švédsko má zase hned vedle Norsko, kde se plyn těží.

Závod o zkapalněný plyn

Na zvýšení dodávek z této severské země chtějí vsadit i další země, ale stačit to zdaleka nebude. Snížení závislosti na ruském plynu, který v předchozích letech tvořil v průměru kolem 40 procent evropské spotřeby, mohou pomoci dodávky LNG. Jenže Německo, které spotřebuje v Evropě nejvíc plynu (ročně kolem 95 miliard kubických metrů), svůj vlastní terminál na zpracování zkapalněného plynu nemá, dosud spoléhalo výlučně na potrubní cesty – ať už z Ruska a z Norska, či z okolních zemí.

Teď už ví, že to nestačí. Nord Stream 1 má roční kapacitu 55 miliard kubíků, se stejným objemem se počítalo i u nezprovozněného Nord Streamu 2. Plyn z potrubí v Baltském moři slouží i dalším zemím, včetně Česka, kde loni celková roční spotřeba vystoupala na 9,4 miliardy kubíků. Úplné odstavení Nord Streamu 1 by tedy vedle Německa pocítily i další země.

Vedle dodávek z Norska tak musí Německo i další země spoléhat i na úspory. Tiskové agentury se hemží zprávami o tom, jak německá města omezují osvětlení veřejných budov, klimatizaci, vyhřívání bazénů či plánují snižování teploty při vytápění. A podobné rady dávají i občanům. Někde je dokonce prý plánují na zimu sestěhovat do jedné haly, aby si lidé nemuseli vytápět své domovy.

Německo, kde loni pocházelo z Ruska kolem 55 procent zemního plynu, už také plánuje terminály na LNG. Němci doufají, že ještě letos se jim podaří zprovoznit dva plovoucí – jeden ve Wilhelmshavenu a další v Brunsbüttelu. V obou přístavních městech mají vzniknout rovněž trvalé LNG terminály, jejich příprava a výstavby ale zaberou několik let.

Česko si bez přístupu k moři vlastní terminál nevybuduje. Pronajalo si alespoň kapacitu v plovoucím terminálu na LNG v Nizozemsku, která by mohla pokrýt téměř třetinu roční spotřeby plynu. Jinak bude závislé na plynovodech, které mohou plyn přes Německo, v budoucnu možná i přes Polsko, dopravit.

Úplné zavření postrádá smysl

Ačkoliv se politici bojí, že Rusko už kohoutky neotevře, podle některých komentátorů by to nedávalo smysl. Současná situace Rusku vyhovuje, může manipulovat cenou plynu, což se mu ostatně dařilo už před válkou. „Pokud by Rusko úplně zastavilo dodávky, nemohlo by již vyvíjet tlak. Moskva pravděpodobně nechá plyn proudit a ponechá si možnost omezit nebo zpomalit toky, kdykoli se tak rozhodne,“ tvrdí komentátor agentury Bloomberg Javier Blas.

Navíc by se Gazprom zbytečně připravil o zisky, které nyní z vysokých cen plynu má. Byť zřejmě Rusko už – po vyhlášení evropských plánů o úplnou nezávislost na ruských zdrojích – Evropu jako zákazníka odepsalo, krátkodobě může plyn využívat jako „zbraň“ i zdroj zisků.

Zásoby plynu a pokrytí spotřeby v zemích Evropy

Zvětšit přes celé okno

Valerij Bessel, viceprezident NewTech Services a profesor na Ruské státní Gubkinově univerzitě ropy a plynu, řekl serveru Pravda.ru, že zastavení Nord Streamu 1 by byla „úplná hloupost“. „Evropa se neobejde bez ruského plynu. Na světě prostě není žádný plyn, který by mohl nahradit ruský plyn,“ říká. Rusko má podle něj zájem na prodeji toho plynu, stejně jako Evropané mají zájem na jeho nákupu. „A tomu se říká vzájemně prospěšný obchod,“ říká.

Pokud dodávky z Ruska trvale selžou – a politici se s Ruskem na ničem nedomluví –, přijde na řadu přídělový systém. A to nejspíš nejen na tuto zimu, ale i na tu příští. Ani napřesrok by totiž firmy nedokázaly dostatečně naplnit zásobníky. Do problémů by se mohly dostat třeba firmy z chemického průmyslu.

Česko by zřejmě využilo vyhlášku o omezení dodávek v případě havárií, kde se podle odběrových stupňů nejprve omezují dodávky pro velké spotřebitele, kteří mohou přejít na jiné palivo. Poslední přijdou na řadu výrobci potravin či provozy živočišné výroby. Po omezení dodávek přichází na řadu jejich přerušení. Dodávky domácnostem by se zastavily až úplně nakonec. 

Související
Zobrazit