Ceny zboží a služeb byly v květnu o 16 procent vyšší než před rokem. Inflace dosáhla nejvyšší úrovně od vzniku samostatné České republiky. Avšak na rozdíl od 90. let nesvědčí o špatné kondici hospodářství, ale spíš o tom, že Češi utrácejí víc, než odpovídá stavu ekonomiky.

Ekonomika na covidovém boostru

Poptávka po zboží všeho druhu je tak vysoká, že je lidé koupí prakticky za jakékoliv ceny. Češi rozpouští úspory nahromaděné v dobách pandemie a dávají tím obchodníkům prostor pro zdražování. K tomu se přidaly externí šoky v podobě nedostatků součástek do aut, zdražování energií nebo pohonných hmot, extrémně nízká nezaměstnanost a třaskavý koktejl, jenž katapultoval inflaci na úroveň v českých podmínkách desítky let nevídanou, je na světě. Nadbytek peněz v ekonomice je tak velký, že Češi nemají potřebu šetřit. Jak ukázal květnový průzkum poradenské společnosti KPMG, finanční situace Čechů se oproti loňsku navzdory dvojciferné inflaci příliš nezhoršila. Vážné potíže vyjít se svým příjmem má 18 procent lidí. Loni v květnu, tedy ještě před vypuknutím největší vlny zdražování energií, to bylo 15 procent.

Naopak většina lidí je nyní ochotná utrácet více než dřív. „Aby se vyhnuli zdražování v budoucnu, tak nákupy přesouvají do současnosti. Obchodníci tak získávají pocit, že i když dramaticky zdražují, tak lidé vyšší ceny bez problémů akceptují. To je může vést k názoru, že mohou zdražovat dál,“ popisuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Tržby v maloobchodu tak v porovnání s loňskem rostou, nákupní horečka živí inflaci. A není sama. Navzdory přílivu uprchlíků míra nezaměstnanosti v Česku dál klesá. Aktuálně se pohybuje kolem tří procent, tedy poblíž historického minima. Lidé tak cítí, že mohou žádat zvýšení platů, které jim inflaci vykompenzuje. Podle průzkumu Hospodářské komory plánuje svým zaměstnancům letos přidávat 70 procent firem. Některé dokonce plánují zvýšit platy o více než deset procent. „To je hlavní důvod, proč máme jednu z nejvyšších inflací v Evropě, protože také máme nejnižší nezaměstnanost,“ vysvětluje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Co je inflace a jak se měří

Inflace představuje všeobecný růst cen v ekonomice. Oslabuje kupní sílu měny, to znamená, že za stejné množství peněz si lidé koupí méně zboží a služeb než dřív. Inflace se měří pomocí indexu spotřebitelských cen, který vychází z takzvaného průměrného spotřebního koše.

Doplácíme na růst blahobytu

Vysokou inflací Češi nyní doplácí na růst svého bohatství z posledních let. Mzdy se v průměru zvyšovaly o pět až šest procent ročně, a to v podmínkách nízké inflace. Životní standard Čechů se tak zlepšoval.

„Celkově vzato šlo o spontánní snahu ekonomiky vrátit se k rovnováze v tom, že mzdy se blížily produktivitě a zmenšovala se propast mezi reálnými příjmy v Česku a na západ od nás,“ uvádí ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

K tomu docházelo i v dobách koronavirové pandemie, kdy centrální banka uvolnila měnovou politiku, snížila úrokové sazby, aby tím povzbudila hospodářství zasažené uzavírkami a omezeními. To spolu s koronavirovými podporami, které v Česku patřily v poměru k HDP k nejvelkorysejším v Evropské unii, zavdalo na růst cen. „Měnová politika byla ze zpětného pohledu příliš uvolněná. Kdyby byla přísnější, ceny i mzdy by rostly pomaleji a o to rychleji by posiloval kurz koruny,“ vysvětluje Skořepa.

Do takto nastartované finanční vlny vpadl ještě externí šok v podobně zdražování energií, surovin a nedostatku čipů a dalších výrobních komponent. Silná poptávka Čechů, kteří v posledních letech rychle zbohatli, navíc firmám dává komfortní prostor pro reakci. „Mohou si dovolit promítat vyšší vstupy automaticky do vyšších cen a častokrát si tam dávat ještě inflační přirážky,“ popisuje Bureš.

Výsledkem je zdražování prakticky všeho. Nejvíce – téměř o 40 procent – vzrostly v porovnání s loňským rokem ceny zemědělských výrobků, následuje průmyslová produkce s nárůstem kolem 28 procent. Naopak jen mírně rostou ceny služeb, v květnu v porovnání s loňským rokem o necelých šest procent.

„V sektoru služeb na vstupech je daleko menší nákladový tlak. Největší náklady ve službách jsou na pracovní sílu, která se teď nezdražuje tak rychle jako materiály nebo energie,“ vysvětluje Bureš. Na služby také mnohem více dopadla koronavirová pandemie.

Jak statistici zjišťují ceny zboží

K získávání přesných údajů používá Český statistický úřad scanner data z pokladen obchodních řetězců, která ukazují skutečné ceny zakoupeného zboží, včetně zboží ve slevových akcích. Menší část, zejména data z menších prodejen, zapisují tazatelé Českého statistického úřadu přímo v terénu.

Kéž přijde recese

O tom, jak se bude inflace v Česku vyvíjet v dalších měsících, se bude rozhodovat především v hlavách Čechů a managementu firem. „V praxi to může dopadnout tak, že lidé budou chtít přidávat, podnikatelé budou zdražovat, může z toho být kolotoč, který nebude mít opodstatnění,“ upozorňuje ekonom KPMG Adam Páleníček.

Rozhodující bude, jak výrazně porostou mzdy. Dokud totiž Češi reálně nezchudnou a nezačnou šetřit, ceny porostou dál. Pokud stát a firmy sednou na populistickou vlnu, že se všechno zdražuje, a začnou plošně rozdávat podpory a zvyšovat platy, jako to nyní požadují odbory, inflace se v Česku zakoření.

Z pohledu inflace by tak bylo paradoxně „výhrou“, kdyby do Česka přišla recese, nebo alespoň její hrozba. „I když se to poslouchá velmi nepříjemně, recese je jeden z nejúčinnějších léků na inflaci,“ upozorňuje ekonom BH Securities Křeček. Obavy z ekonomického zpomalení by totiž přiměly přinejmenším firmy šetřit a nezvyšovat platy tak, aby lidem zcela vykompenzovaly nárůst cen. Hrozící inflační spirála by se tak mohla rozetnout.

Co od začátku roku nejvíc zdražilo a zlevnilo

A to je nyní pravděpodobnější scénář vývoje. „Zaměstnavatelé většinou nebudou schopni zvýšením mezd pokrýt obří inflaci, které čelíme,“ očekává ředitelka Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR Dagmar Kužvartová. Přispívá k tomu mimo jiné zdražování peněz, které Česku naordinovala Česká národní banka. Finanční situace Čechů by se tak přece jen mohla začít mírně zhoršovat. To by mělo začít růst cen brzdit.

Zchlazení trhu

Signály svědčící o brzkém uklidnění přehřáté poptávky se už ostatně v ekonomice začínají objevovat. Nejvíce patrné jsou na trhu s bydlením, na který již doléhá zvyšování úrokových sazeb ze strany centrální banky. Objem poskytnutých hypoték spadl v dubnu oproti loňsku zhruba o 60  procent a klesající poptávka začíná zpomalovat tempo růstu cen. Starší byty už dokonce podle údajů RealityMIX v červnu meziměsíčně zlevnily, a to zhruba o dvě procenta.

Také maloobchod už hlásí nastupující změnu v nákupním chování zákazníků. Aby ušetřili, víc než dřív nakupují ve slevových akcích.

Zajímavosti
ze spotřebního koše

Největší váhu (téměř 27 procent) má ve spotřebním koši bydlení včetně cen vody a energií. Následují potraviny téměř s 18 procenty.

Alkohol a tabák mají ve spotřebním koši váhu 8,6 procenta, tedy zhruba dvojnásobnou například proti masu, automobilům nebo oděvům a obuvi.

Pánské oděvy mají ve spotřebním koši váhu 0,8 procenta, kdežto dámské oděvy téměř 1,5 procenta. Podobný rozdíl je i v zastoupení dámské a pánské obuvi.

Deník Blesk má ve spotřebním koši zhruba dvojnásobnou váhu ve srovnání s deníkem Mladá fronta Dnes a desetinásobnou váhu oproti Lidovým novinám.

„Vždy když přijde nějaká krize, jako byla například finanční krize v letech 2008/2009, nastává návrat zákazníků k orientaci na cenu. To jsme si prožili v době koronaviru a v posledních měsících znovu s nárůstem inflace a životních nákladů,“ popisuje generální ředitel sítě prodejen Penny Radek Hovorka.

Češi dlouhodobě nakupují ve slevových akcích víc než polovinu potravin a drogistického zboží. V posledních měsících vlivem zvýšené inflace podíl akčního zboží v nákupních košících ještě o několik procentních bodů vzrostl. Podle Tomáše Mylera z řetězce prodejen Lidl mají zákazníci největší zájem o akční zboží v podobě základních potravin, jako jsou vejce, máslo nebo mléko. Poptávka je ale například i po lososovi nebo kuřecích řízcích.

Řetězce také poukazují na to, že zákazníci slevují ze svých nároků na kvalitu potravin. „Pokles zaznamenáváme třeba u biopotravin,“ upozorňuje mluvčí společnosti Tesco Michal Kuzmiak. Ty jsou totiž zpravidla dražší než konvenčně pěstované plodiny.

Naopak lépe se prodávají produkty takzvaných privátních značek, tedy vlastních značek supermarketů, které díky úsporám z rozsahu mívají nižší cenu než alternativní produkty jednotlivých výrobců. Například v Penny vyskočil za prvních pět měsíců letošního roku podíl prodejů privátních značek oproti loňsku o sedm procentních bodů a nyní tyto značky tvoří téměř 38 procent prodejů společnosti. V provozovnách společnosti Tesco pak privátní značky tvoří dokonce polovinu všech prodejů.

Nepůjčí doma, půjčí v zahraničí

Nejistota kolem dalšího vývoje a vysoké úroky se také začínají promítat do investiční aktivity firem. „Některé projekty při sedmiprocentních úrocích nejsou rentabilní nebo se dostávají do fáze, že by mohly být rizikové, že by si nemusely na sebe vydělat,“ upozorňuje Křeček. I to by mělo zbrzdit ekonomickou aktivitu, a tudíž snížit inflační tlaky.

Plány firem na změny platů v letošním roce

Jenže situace firem je v mnohém jiná než během poslední finanční krize. Především se od té doby rozvinuly možnosti financování v zahraničí. Zvlášť ty české společnosti, které mají příjmy v eurech, tak mohou získávat levnější úvěry v této měně. A protože je česká ekonomika silně exportní, může tuto linku využít většina podniků. To šanci České národní banky ovlivnit vývoj inflace snižuje.

Inflační očekávání

Inflační tlaky ovlivňují budoucí cenová očekávání. Například když centrální banka oznamuje mimořádná opatření v důsledku růstu cen nebo když média opakovaně přináší zprávy o zdražování, lidé a firmy začínají automaticky očekávat vyšší inflaci. V důsledku toho spotřebují vše, co je v jejich silách, aby se později vyhnuli dražším nákupům. Výsledkem je vyšší poptávka, která umožňuje obchodníkům dál zvyšovat ceny. Inflace je na vzestupu.

V létě na vrcholu

Všechny popsané trendy se nyní v ekonomice mixují a je těžké odhadnout, který převáží. Ekonomové se mírně kloní k názoru, že by v druhé polovině letošního roku mohla inflace zpomalit.

„Dosáhneme vrcholu v průběhu léta, teď červen červenec, pak dojde k poklesu meziroční dynamiky inflace. Ale s podzimní další vlnou zdražování energií je velice pravděpodobné, že inflace poklesne velice málo,“ očekává Bureš.

Za celý letošní rok tak nejspíš zůstane dvojciferná. „Teprve v příštím roce bychom se měli vrátit na jednociferné hodnoty, ale v násobcích cílované hodnoty České národní banky, zhruba kolem šesti procent,“ míní Křeček. A až v roce 2024 se podle něj růst cen vrátí ke kýženým a ekonomicky zdravým úrovním kolem dvou procent. Teprve v tomto časovém horizontu je totiž reálné očekávat, že se ztlumí nejen domácí inflační tlaky, ale i ty dovezené ze zahraničí – vyvolané válkou na Ukrajině a nejistotou v dodavatelsko‑odběratelských řetězcích. Nabídka se přizpůsobí poptávce.

Růst cen ve státech EU

Inflační spirála

Je stav, kdy dochází k řetězení růstu cen. Růst cen materiálů a výrobků vede ke zvýšení inflace. To nutí zaměstnance žádat vyšší platy, aby jim vykompenzovaly zdražování. V důsledku toho rostou firmám náklady, což kompenzují dalším zvyšováním cen svých výrobků. Inflační spirála se uzavírá.

„To, že máte extrémně vysoké ceny vstupů, například plynu, vede přirozeně k reakci na straně nabídky. Vidíme to například v podobě masivních investic do nových terminálů, které umožňují nahradit ruský plyn jinými zdroji. „V horizontu tří let budou vidět výsledky, ať už se budeme dívat na energie v čele s plynem, nebo na automobilový průmysl a nedostatek polovodičů,“ říká Bureš. To přinese definitivní konec inflační vlny. Následky ale budou bolestné. Pokud se prognózy naplní, připraví dva vysoce inflační roky (od května 2021 do května 2023) Čechy až o 250 korun z každé vydělané tisícovky.