Český průmysl v únoru přešel do meziročního poklesu o 2,6 procenta z lednového růstu o 0,3 procenta. Důvodem je pandemie koronaviru. Hůře si vedla výroba aut, elektrických zařízení i stavebních hmot. Firmy ale uzavřely více nových zakázek než loni. Vyplývá to z revidovaných údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně průmyslová výroba klesla o dvě procenta.

„Za horším výsledkem stojí mimo jiné výpadky v dodavatelsko-odběratelských vztazích v důsledku probíhající pandemie,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Upozornil, že loňský únor byl poslední měsíc, který pandemie nepoznamenala.

Horší výsledky letos zaznamenala především významná odvětví zpracovatelského průmyslu. Produkce aut klesla v únoru meziročně o osm procent, výroba elektrických zařízení o 4,2 procenta a produkce nekovových minerálních výrobků si pohoršila o 8,8 procenta. Naopak o čtvrtinu lepší výsledek zaznamenala výroba farmaceutických přípravků, mírně lepší byla i výroba energií.

„Na druhou stranu se průmyslovým podnikům podařilo uzavřít více nových zakázek než před rokem, a to i přes vyšší loňskou srovnávací základnu,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu Veronika Doležalová. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 6,7 procenta. 

"Tuzemský průmysl v letošním roce zatím nenavázal na silný závěr minulého roku. To je do velké míry způsobeno problémy v subdodavatelském řetězci, kdy zejména automobilkám chybí potřebné polovodiče a musely tak výrobu některých modelů omezit," uvedl analytik ING Bank Jakub Seidler. Z tohoto pohledu jsou tak čísla z průmyslu opticky podhodnocená, protože poptávka po výrobcích zůstává solidní. Ačkoli problémy s čipy budou výrobu omezovat i v příštích měsících, vývoj v zahraničí zůstává prozatím příznivý, což naznačuje i solidní růst nových zakázek, dodal.

Se zlepšením v zásobování lze očekávat i rychlejší náběh výroby, souhlasil analytik ČSOB Petr Dufek. Průmysl by tak měl opět začít podporovat ekonomický růst a sehrávat významnější roli, jako tomu bylo ve druhé polovině loňského roku. Na první pohled to podle něj bude vidět už na březnových výsledcích, které se začnou srovnávat s velmi slabými statistickými základy loňského roku.

Nadějí pro český průmysl je příznivá ekonomická situace v zahraničí, míní analytik Deloitte David Marek. „Růst ekonomiky v eurozóně není sice tak rychlý, jak se očekávalo, ovšem ekonomika USA se může těšit na výrazný fiskální stimul a solidní tempo si drží asijské ekonomiky. Ačkoli české firmy vyváží svou produkci zejména do eurozóny, finální produkce s českou přidanou hodnotou často končí v USA či Asii,“ poznamenal Marek.

Produkce ve stavebnictví v Česku v únoru meziročně klesla o 11 procent. Jedná se o nejvýraznější meziroční propad od července 2016. V lednu činil meziroční pokles produkce stavebnictví po revizi 7,7 procenta. Pokles statistici zaznamenali i ve většině měsíců loňského roku, produkce stavebnictví rostla v roce 2020 pouze v lednu až březnu.

Za únorovým poklesem stavebnictví stál propad produkce v pozemním stavitelství, která se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku snížila o 13,8 procenta. Produkce inženýrského stavitelství, které zahrnuje třeba stavby silnic a železnic, naopak mírně meziročně vzrostla, a to o 0,8 procenta.

„Inženýrské stavby byly na úrovni loňského února, což je vzhledem k vysoké srovnávací základně a výrazně mrazivějšímu počasí velmi dobrý výkon,“ sdělil Matějka. Stavební úřady letos v únoru vydaly 6144 stavebních povolení, což je oproti loňskému únoru o 3,3 procenta méně. Orientační hodnota staveb, které získaly povolení, ale meziročně stoupla o 30 procent na 33 miliard korun. Podle ČSÚ je za nárůstem hodnoty především povolení několika větších dopravních staveb.

Zahraniční obchod Česka skončil v únoru přebytkem 22,5 miliardy korun, meziročně tak byl o 2,2 miliardy vyšší. Na výsledku se kladně podepsal menší deficit u obchodu s rafinovanými ropnými produkty a s ropou a zemním plynem.

V meziročním srovnání stoupl vývoz i dovoz. Export posílil o 3,8 procenta na 309,8 miliardy korun a import o 3,3 procenta na 287,3 miliardy korun. Letošní únor přitom měl stejný počet pracovních dní jako ten loňský.

Podle vedoucího oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislava Konvičky na tom byla celková bilance zahraničního obchodu za únor velmi podobně jako loni, vykázala meziročně dokonce mírně lepší výsledek. „Zahraniční obchod s motorovými vozidly byl v únoru prakticky na stejné úrovni jako v minulém roce. Údaje loňského roku přitom ještě nebyly ovlivněny pandemií covidu-19, která naplno propukla až v půlce března,“ doplnil Konvička.

"Je zřejmé, že aktuální vlna pandemie má na zahraniční obchod výrazně nižší dopady než první vlna na jaře loňského roku. Export automobilů se stabilizoval jen lehce pod úrovní typickou před pandemií a data za registrace nových vozidel naznačují určité oživení poptávky u klíčových obchodních partnerů. Jako pozitivní zprávu lze zmínit, že zatím nepozorujeme výrazný dopad brexitu na obchod mezi ČR a Británií," řekl ekonom UniCredit Bank Jiří Pour.

Podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta lze z geografického pohledu pozitivně hodnotit návrat vývozů do Německa zpět do meziročně kladných hodnot. "V nejbližších měsících zahraniční obchod pozitivně podpoří efekt nízké srovnávací základny, a tak lze i přes aktuální komplikace v průmyslu a přeshraničním obchodu očekávat meziročně lepší výsledky," uvedl Vagenknecht.

Ekonom společnosti Deloitte Václav Franče uvedl, že konkrétně vývoz automobilů se aktuálně nachází na stejné úrovni jako v únoru 2020. Nicméně proti konci roku 2020 je na nižší úrovni, a to pravděpodobně v důsledku výpadku polovodičových čipů, podotkl. "Pro rok 2021 očekáváme zvýšení přebytku obchodní bilance k 290 miliardám korun z loňských 184 miliard Kč. Vývoz by podle našeho odhadu měl růst o zhruba pět procent, dovoz pak o jeden procentní bod pomaleji. Vývoz by měl dosáhnout předkoronavirové úrovně, dovoz zatím nikoliv," dodal Franče.