Vladimír Iljič Lenin kdysi hřímal: "Kapitalisté sami nám prodají provaz, na kterém je my pověsíme!" Naznačil tak vztah bolševiků k podnikatelskému stavu i jejich plány. Klement Gottwald v roce 1946 sice sliboval, že drobné podnikání zachová, o dva roky později ale spustil likvidaci všech živností, včetně těch nejmenších. Přestože současná KSČM opět prohlašuje, že malé a "poctivé" podnikatele podporuje, vlastnictví "výrobních prostředků" dodnes vzbuzuje u nejednoho člena strany podezření.

Přesvědčila se o tom i učitelka Ivana Levá. Když byla v letech 2002 až 2013 poslankyní parlamentu za KSČM, v majetkovém přiznání napsala, že získala peníze prodejem akcií. "Pak se na setkání s voliči přihlásila starší soudružka a prohlásila: Nebojte se, my nevěříme ani slovu z toho, co o vás a o těch akciích psali v novinách!" Levá vzpomíná také na to, jak do sněmovny jednou přišel její stranický kolega Petr Braný, jenž si přivydělával jako zástupce firmy Oriflame, a přinesl s sebou tašku plnou kosmetiky. Poslankyně Levá v sobě objevila podnikatelského ducha a nabídla zboží dalším soudružkám. "Všechny si to koupily! Když jsem se pak pochlubila Petrovi, povídá: To jsi nemusela, to byl přece dárek, já mám pod sebou stovky lidí!" Exposlanec Braný říká, že jeho tým v systému Oriflame tehdy čítal jen desítky prodejců a dnes se touto činností už nezabývá.

Pokud jsou mezi členy KSČM úspěšnější podnikatelé, až na výjimky se tím nechlubí. "Členové strany to v podnikatelském prostředí nemají jednoduché," tvrdí bývalý poslanec Josef Šenfeld, který je držitelem akcií zemědělského podniku. Podle něj se na komunisty-kapitalisty dívají ostatní skrz prsty. Nicméně místopředseda strany Václav Ort vlastní rodinný hotel v Sobotce, poslankyně Květa Matušovská zase na Pardubicku hospodu. V parlamentu nezasedají, ale členy KSČM jsou Jaroslav Brožka z Ústecka podnikající v zemědělství nebo Pavel Posolda z Říčan, jehož oborem je stavebnictví.

Malý počet podnikatelů v řadách komunistů lze vysvětlit i tím, že programem KSČM je opětovné nastolení socialismu. Možná si její členové říkají: Proč bychom měli léta budovat firmu, když o ni pak v případě vítězství pracujícího lidu zase přijdeme?