Stát by měl v příštím roce hospodařit se schodkem 320 miliard korun. Základní parametry rozpočtu ve středu v úvodním kole schválila sněmovna. Jde o jeho příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Rozpočet odolal návrhu části opozice vrátit jej vládě k přepracování. Nyní jej dostanou k projednání sněmovní výbory. Návrh před poslanci podpořil prezident Miloš Zeman. Letošní rozpočet počítá se schodkem 500 miliard korun.

V dokumentu není zapracován vládní návrh na zrušení takzvané superhrubé mzdy, na druhé straně počítá s příjmy z digitální daně, kterou ještě sněmovna neschválila. Opozice rozpočet a jeho schodek kritizovala. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) naopak schodek označila za investici do co nejrychlejšího rozvoje země v příštím roce. Premiér Andrej Babiš (ANO) k rozpočtu nevystoupil.

Vládní návrh počítá s příjmy 1488,3 miliardy a výdaji 1808,3 miliardy korun. Rozpočet předpokládá růst ekonomiky o 3,9 procenta, zatímco pro letošek propad o 6,6 procenta.

Letošní schválený schodek byl původně 40 miliard korun. Vláda ho ale postupně zvyšovala až na 500 miliard korun. Důvodem byla podle ní nutnost reagovat na ekonomické dopady pandemie koronaviru, která rozpočet připravila o část jeho příjmů, a naopak si vyžádala neplánované výdaje.

Kvůli epidemii je podle Zemana nutné se vzdát některých stereotypů, jako je nadřazování ekonomického růstu nad cokoli jiného. Zopakoval, že si ekonomika nemůže dovolit druhé uzavření, takzvaný lockdown, a nezbytné je zadlužování. Posteskl si ale, že musí schvalovat výrazný rozpočtový schodek. Přál by si, aby se neplýtvalo.

Zeman v proslovu, který trval asi 25 minut a který stejně jako loni kvůli potížím s nohama pronesl vsedě, poukázal na to, že dosud Česká republika žila ve víceméně konjunkturálním období s excelentně nízkou mírou nezaměstnanosti či se snižováním podílu státního dluhu na hrubém domácím produktu. S první vlnou epidemie ale Česko muselo opustit "adoraci hospodářského růstu", aby se podařilo zachránit lidské životy. Poznamenal, že se tak vytvořila nová situace, ve které je nutné vzdát se některých stereotypů, a to nadřazování ekonomického růstu nad cokoli jiného.

Za druhou změnu myšlení označil potřebu zadlužování se. "Protože si nemůžeme dovolit druhý lockdown, to už by si ekonomika pravděpodobně klekla, pak je nezbytné zadlužování," řekl. Podotkl, že dosud podporoval politiku šetření. "A teď, stejně jako vy všichni ostatní, jsem trochu vykolejen, když musím, a to z přesvědčení, schvalovat výrazný deficit, i když bych si samozřejmě přál, aby se přitom neplýtvalo," dodal.

Přál by si, aby v případě, že stát kvůli epidemii přistoupí k dotacím, byly časově omezené a nahrazovaly je úvěry, které musí podnikatelé splatit, což je motivuje. Podpořil program Covid III, který podle něj na rozdíl od předchozích programů Covid I a II vypadá rozumně. Covid III považuje za základní program, který pomůže zemi vyvést z krize.

Zeman odmítl také návrhy na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka, protože by podle něj představovaly výrazný výpadek rozpočtových příjmů.

Stejně jako loni se vyslovil pro zrušení daňových výjimek a úlev, které podle něj představují 380 miliard korun. V čase krize by podle něj mohli politici nalézt odvahu k řešením, která by jinak nebylo snadné schválit. Je si vědom, že všechny se zrušit nepodaří, do ekonomiky by se ale podle něj i tak mohlo podařit dostat desítky miliard korun.

Zabýval se i otázkou zrušení superhrubé mzdy. Debatě kolem návrhu nerozumí, jde podle něj o technikálii. Za podstatu věci označil výši daňové sazby. Řekl, že na rozdíl například od důchodců či osob samostatně výdělečně činných se zaměstnanci v souvislosti s následky epidemie nedočkali solidární úhrady. Za rozumný kompromis proto považuje to, že snížení daně z příjmů bude časově omezeno na dva roky. Nedovede si představit, že by ekonomika výpadek, který bude ročně asi 90 miliard korun, měla snášet déle.

Vláda v konsolidační strategii počítá s tím, že nebude zvyšovat provozní výdaje státu, což bude znamenat, že budou reálně klesat. Chce také zmrazit platy úředníků a státních zaměstnanců. Vláda však počítá s pozvolnou konsolidací a chce se vrátit do standardních podmínek bez vyvolání recese. Poslancům to řekla Schillerová.

Ministryně připustila, že předkládaný deficit je několikanásobkem čísel, na která byla veřejnost zvyklá z období před pandemií. "Ale kdy jindy než v období nejsilnějšího propadu ekonomiky v novodobé historii naší země je nutné realizovat expanzivní politiku až do té míry, kde nám to současná legislativa a samozřejmě dluhová pozice umožňují?" ptala se.

Podle Schillerové se potvrzuje, že česká ekonomika je silná, stav veřejných financí je dobrý, bankovní sektor je mimořádně zdravý, rozpočty samospráv mají mimořádné rezervy a taky zdravotní pojišťovny jsou na tom skvěle. "Máme polštář, díky kterému rány tuzemské ekonomice můžeme zmírnit," dodala. Informovala také, že ke konci října stát podpořil ekonomiku kvůli pomoci v souvislosti s pandemií koronaviru 224 miliardami korun.

Ministryně také uvedla, že zatímco Česko počítá se schodkem 6,4 procenta hrubého domácího produktu, řada zemí počítá s dvouciferným deficitem.

I z hlediska deficitu veřejných financí očekává lepší čísla jen pět členských zemí EU, dodala.

Rozpočet čelí kritice opozice. Například podle předsedy poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska jsou příjmy mimo ekonomickou realitu a výdaje neodpovídají prioritám souvisejícím s koronavirovou krizí. Předseda ODS Petr Fiala označil rozpočet za cár papíru, vzhledem k nynější situaci podle něho nedává smysl. Rovněž podle šéfa KDU-ČSL Mariana Jurečky je materiál v zásadě bezcenný.

Rozpočet tak bude ve sněmovně čelit opoziční snaze o jeho vrácení vládě k přepracování. Očekává se však, že dolní komora základní parametry schválí, jak jí minulý týden doporučil rozpočtový výbor. Vláda ANO a ČSSD se v prvním čtení opře o hlasy poslanců KSČM, kteří menšinový kabinet ve sněmovně tolerují.

Letošní schválený schodek původně byl 40 miliard korun. Sněmovna ho ale postupně na návrh vlády navýšila až na 500 miliard korun. Důvodem byla podle kabinetu potřeba reagovat na ekonomické dopady epidemie koronaviru.