Kdo se může stát nejmocnějším úředníkem v Česku? Redakce Aktuálně.cz a HN zjistily, že šéfem antimonopolního úřadu dohlížejícího na veřejné zakázky se chce stát exministr dopravy Vladimír Kremlík odvolaný za stamilionovou veřejnou zakázku. Ale i zástupce nynějšího šéfa instituce, který rezignoval po podezřeních z korupce. Či úředník, který se dopisem postavil za pokračující dotace pro Agrofert.
Uprostřed epidemie koronaviru se schyluje k rozhodnutí, které detailně sledují finanční skupiny, hejtmani i starostové. Komise, kterou jmenovala vláda, vybere příštího šéfa Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Tedy instituce, která dohlíží na regulérnost veřejných zakázek za miliardy, ale také hlídá, aby se firmy vzájemně tajně nedomlouvaly a nešroubovaly ceny zboží a služeb.
◼ HN a Aktuálně.cz už dříve informovaly, že podle podezření policistů měl zásadní vliv na chod antimonopolního úřadu Jiří Švachula – expolitik hnutí ANO a někdejší místostarosta městské části Brno-střed stíhaný za stamilionové manipulace u veřejných zakázek. Detektivové tak nyní z korupce podezřívají téměř celé nejvyšší vedení úřadu. Nezákonné ovlivňování tendrů se podle vyšetřovatelů týká například brněnského dopravního podniku.
◼ Policie se podle zjištění HN a Aktuálně.cz zajímá i o jeho schůzky s hejtmanem Jiřím Čunkem. Rafaj ho opakovaně utajeně a nestandardně navštívil přímo ve Zlíně. Jeho úřad následně dal zelenou výsledkům soutěže na projekt kontroverzní nové zlínské nemocnice za osm miliard, který Čunek tvrdě prosazuje, nebo krajským autobusům za 11 miliard.
◼ Rafaj a jeho rodina dle zjištění HN a Aktuálně.cz užívají byty napsané na firmu vlivného zákulisního hráče ČSSD Alexandra Čuby. Zálohu 3,5 milionu na byt v Brně ale platil Rafaj, částka odešla přímo z jeho konta. Jeho úřad si nyní tento byt pronajímá, a to s podmínkou, že ho může obývat jedině předseda úřadu.
◼ HN a Aktuálně.cz rovněž informovaly, že u Rafajovy dcery skončil byt lobbisty a podnikatele napojeného na severomoravskou ČSSD Petra Kovaříka. Ten v Rafajově Frýdku-Místku prosadil i přes protesty obyvatel kontroverzní stavbu supermarketu. Petr Rafaj byl v dané době ve Frýdku místostarostou.
◼ Ještě předtím, než se Rafaj stal šéfem antimonopolního úřadu, jako poslanec v roce 2008 prolobboval milionové dotace a levné městské pozemky pro potápěčské centrum. Aktuálně.cz a HN ale zjistily, že areál nefunguje dodnes. Za miliony vznikla budova, v níž úřaduje spolek vlivného zákulisního hráče ČSSD Alexandra Čuby.
◼ Aktuálně.cz a HN také napsaly, že antimonopolní úřad po nástupu exposlance ČSSD Rafaje do jeho čela zaplatil 7,3 milionu korun za vylepšování image instituce. Peníze putovaly do agentury Christian V.I.P. vlastněné lobbistou, který v té době dle obžaloby tuneloval státní lesy. Stejná agentura tehdy zároveň pomáhala sociální demokracii s volebními kampaněmi. Jednatelkou firmy je dodnes Magdaléna Mrnková – pravá ruka někdejšího volebního manažera ČSSD Jaroslava Tvrdíka
Zákon vládě vypsat výběrové řízení neukládá. Ministři ho odsouhlasili po tlaku protikorupčních organizací, které se obávaly, že nový šéf mimořádně vlivného úřadu bude výsledkem podobných zákulisních jednání, jaké do funkce vynesly někdejšího poslance ČSSD Petra Rafaje. Ten rezignoval. Aktuálně.cz a HN v předchozích měsících popsaly řadu podezření, která Rafaje obklopují. Dosavadní šéf úřadu končí se závěrem listopadu. Termín pro přihlášení do tendru pro zájemce o jeho post končí v pátek v poledne.
Nástupce nejmocnějšího úředníka v Česku bude dle rozhodnutí vlády vybírat trojice jiných státních úředníků, z nichž jen jeden část agendy antimonopolního úřadu zná. Nikoliv nezávislí experti. Protikorupční organizace vyzývají vládu ke změně.
"Vláda by měla rozšířit hodnotící komisi o další členy. Zatím jsou hodnotiteli tři ministerští úředníci, z nichž se pouze jeden odborně věnuje veřejným zakázkám, což představuje pouze část agendy ÚOHS. Osoba příštího předsedy by také měla být vybrána transparentně. Mělo by proto proběhnout veřejné slyšení uchazečů, kde si bude veřejnost moci poslechnout vize uchazečů," uvedl právník Transparency International Jan Dupák s tím, že slyšení by mohla komise jednoduše vysílat přes internet.
Ještě než vláda tendr na nástupce vyhlásila, prezident Miloš Zeman prohlásil, že by byl velmi dobrým nástupcem Rafaje nynější náměstek ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) Petr Mlsna. Zeman ho v polovině října dokonce přijal v Lánech, kde prezidentovi Mlsna svůj zájem o post potvrdil.
"Ta pozvánka na Hrad zněla, že si pan prezident přečetl, že o to mám zájem, a já jsem řekl, že to je pravda," řekl Hospodářským novinám Mlsna. "Ten úřad potřebuje opravdu velký restart," dodal dlouholetý kariérní úředník.
Transparency International: Nepotřebujeme loajálního úředníka
Mnozí politici, a to i z opozice, Mlsnu, který se ve vysokých postech objevuje už od vlády Jiřího Paroubka (ČSSD), uznávají.
Protikorupční organizace se k němu ale vyjadřují opatrně. Vadí jim například právě jeho dlouholeté sepětí s ministerstvy, která jsou zároveň obřími zadavateli veřejných zakázek. A také otevřená podpora od Zemana, aniž by jí předcházelo rozhodnutí výběrové komise. "Vzbuzuje to silné pochybnosti. Nový předseda ÚOHS nesmí být vybrán zákulisní dohodou politických špiček, měl by vzejít z férového výběrového řízení," uvedla mluvčí Rekonstrukce státu Tereza Krištofová.
Ještě ostřeji to vidí šéf Transparency International David Ondráčka. "Mlsna na ÚOHS? Ne, ÚOHS nepotřebuje v čele dalšího loajálního úředníka, kterého si vybere Hrad a zákulisně dohodne s vládou," řekl Ondráčka.
Mlsnu přitom čeká také dokazování, že splnil podmínky výběrového řízení. Ty totiž diktují minimálně pět let zkušeností se soutěžním právem či veřejnými zakázkami. Mlsna se ovšem většinu kariéry věnuje legislativě.
Tvrdí ovšem, že potřebnou praxi nabral na začátku kariéry. V roce 2003 na Úřadu vlády začínal jako referent odboru kompatibility, což znamenalo přípravu tuzemské legislativy na vstup do EU. "Jako kdybych si to vysnil a pěkně se uzavřel ten kruh, protože jako první jsem měl na starosti právě agendu hospodářské soutěže, veřejných podpor a zakázek," uvedl Mlsna.
Exministr Kremlík, Rafajův kolega i státní tajemník, který se postavil za Agrofert
Mlsna se ovšem samozřejmě nepřihlásil sám. Bude mít minimálně pět protikandidátů. Plyne to ze zjištění HN a Aktuálně.cz. Mnozí z nich se plánují přihlásit v poslední možnou chvíli – v pátek, kdy vyprší termín pro podání přihlášek. O kandidátech informovaly i Lidové noviny.
Že přihlášku podá, potvrdil redakci jeden z členů nynějšího nejužšího vedení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Hynek Brom. Rafaj rezignoval po sérii kauz, které budily podezření, že manipuloval rozhodnutí svého úřadu a tajil část majetku. Brom v tom, že Rafajovi dělá doteď prvního místopředsedu, ale problém nevidí.
"Nemyslím si, že je to nevýhoda. Spíš si myslím, že je to výhoda. Vím, jak se instituce chová, s kým je možno počítat, dokážu odhadnout, kde jsou slabá místa," vyjmenoval Brom.
Za zmínku stojí například jedno z jeho nedávných rozhodnutí, díky němuž výrazně posílil podnikání Agrofertu. Brom jako místopředseda pro hospodářskou soutěž schválil fúzi Penamu s pekárnami United Bakeries. Nyní obojí ovládá holding ve svěřenském fondu premiéra.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže určil, že aby transakce neohrozila konkurenci na trhu s pečivem, musí se Agrofert zbavit šesti jiných svých pekáren. Jak upozornil Deník N, koupila je nově vzniklá firma někdejšího manažera United Bakeries Tomáše Vaňka, který se po fúzi stal na několik měsíců zaměstnancem Agrofertu. Agrofert i Vaněk ale zdůrazňují, že šestice pekáren je na nově vzniklém kolosu nezávislá.
K podání přihlášky na místo svého nynějšího šéfa Rafaje má Brom prý tři důvody. "První z nich je, že pokud vláda vypsala výběrové řízení, můžu představit svoje vize. Rád bych také dal úřadu nový impulz s akcentem na to, že ÚOHS není jenom o veřejných zakázkách, ale i o otázkách hospodářské soutěže. Chtěl bych v této oblasti pokračovat v projektech, které jsme nastartovali – digitalizace či zavádění nových detekčních metod," řekl Brom. Třetím důvodem je podle něj chuť úřad více propagovat, třeba prostřednictvím debatních fór nebo informačních technologií.
Dopis zastávající se Agrofertu
Svou přihlášku Aktuálně.cz potvrdil také nynější státní tajemník ministerstva zemědělství Jan Sixta. I on měl co do činění s Agrofertem.
Jak vloni v prosinci napsal Respekt, Sixta rozeslal úřadům a firmám spadajícím do resortu ministerstva zemědělství dopis, v němž psal, že Agrofertu ze svěřenského fondu Andreje Babiše mohou dále posílat veřejné peníze. Navzdory auditu EU, který kvůli střetu zájmů premiéra zdůrazňoval opak. Na ministerstvo Sixta přišel společně s ministrem Miroslavem Tomanem, dlouholetým poradcem prezidenta Miloše Zemana.
"Hlavním důvodem, proč jsem se přihlásil, je, že bylo vypsané výběrové řízení na tuto pozici, a také to, že veřejné zakázky a jejich regulace je moje stěžejní kvalifikace. Od roku 2003 se tím zabývám, s úřadem dlouho spolupracuji, splňuji kvalifikaci," uvedl Sixta.
Sixta měl v minulosti blízko k dnešnímu premiérovi Andreji Babišovi (ANO). V době, kdy řídil ministerstvo financí, mu dělal Sixta státního tajemníka. Server Neovlivni.cz o něm v roce 2015 napsal, že se nechal polostátní firmou ČEZ hostit na filmovém festivalu v Karlových Varech, když na ni zároveň jako státní úředník měl dohlížet.
Do tendru pravděpodobně naskočí i exministr Kremlík
Dle zjišťování redakce je přitom pravděpodobné, že přihlášku do výběrového řízení podá i Vladimír Kremlík, který letos v lednu po necelých devíti měsících skončil v čele ministerstva dopravy. Aktuálně.cz a HN to potvrdily jemu blízké zdroje. Sám Kremlík to komentovat nechtěl.
"Nevím, kde berete tyto informace," uvedl s tím, že přihlášku nepodal. Čas má do 12 hodin.
Pokud by Kremlík zvítězil, na veřejné tendry by dohlížel muž, kterého premiér Babiš odvolal právě kvůli zakázce na informační systém a e-shop pro elektronické dálniční známky za 401 milionů korun zadané bez soutěže. Tu kritizovala opozice i experti.
Svou přihlášku Aktuálně.cz a HN potvrdil i někdejší Rafajův místopředseda Michal Petr, který měl v Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na starosti boj proti monopolům a kartelům. Až do roku 2015, kdy nečekaně oznámil odchod do akademické sféry.
Nyní, po odchodu Rafaje, se ale chce vrátit. "Hlásím se, protože si myslím, že za tu dobu, co jsem pryč, se toho mnoho událo. Mám nápady, které jsem neměl v dobách, kdy jsem tam byl. Pobyt mimo úřad v byznysu mi prospěl, a navíc je poprvé výběrové řízení, což jsem strašně rád," uvedl Petr. Když z úřadu odcházel, mluvilo se o jeho střetech s Rafajem. Předseda to ale popíral.
I Petr se zabýval Babišovými pekárnami. Jako místopředseda úřadu už v roce 2011 schválil fúzi Penamu s United Bakeries. Slováci Petrovo rozhodnutí ale tehdy nepodpořili. Jak jsme již zmiňovali, fúzi loni opětovně posvětil nynější místopředseda úřadu Brom.
Soutěžní právník, co změnil názor
Zájem vrátit se na úřad má také další někdejší místopředseda antimonopolního úřadu, který ho po neshodách s Rafajem opustil už v roce 2010. Deník Aktuálně.cz už popsal, že do tendru o jeden z nejvlivnějších postů v Česku se hlásí také nynější soutěžní právník Robert Neruda, manžel rektorky Mendelovy univerzity a ekonomky Danuše Nerudové. Ještě v srpnovém rozhovoru s Aktuálně.cz Neruda tvrdil, že o návrat do instituce neusiluje. To se ale změnilo.
"Máte pravdu, změnil jsem názor. Přesvědčilo mě to, že vláda nakonec vypsala výběrové řízení, v rámci nějž by měla rozhodovat koncepce a zkušenosti kandidáta. Po výběrovém řízení jsem volal hlasitě a dlouhodobě, i v našem letním rozhovoru," vysvětluje nyní vedoucí týmu soutěžních právníků a ekonomů v advokátní kanceláři Havel & Partners Neruda.
Zatímco dnes mnohé firmy u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jeho advokátní kancelář hájí, v případě, že by vyhrál tendr na předsedu instituce, by musel rozhodovat nezávisle.
I Nerudu Babiš zná. Za éry Rafajova předchůdce Martina Peciny na antimonopolním úřadu jako místopředseda zpracovával některé fúze Agrofertu. S podmínkami povolil například roku 2009 spojení Agrofertu s dalším agrárním obrem Agropol.
Neruda ale tvrdí, že žádné politické krytí pro svoji kandidaturu nyní nevyjednává: "Nejednám. Přihlásil jsem se do výběrového řízení, kde mají být hodnoceny mé zkušenosti z oblasti ochrany soutěže a veřejných zakázek, koncepce fungování a manažerské zkušenosti, tedy nepolitická témata. Věřím, že tomu tak bude."
Experti chtějí, aby reforma zmenšila korupční tlaky na předsedu
Kdo usedne na uprázdněné místo po končícím šéfovi Petru Rafajovi, přitom bude mít vliv i na budoucí podobu antimonopolního úřadu. Vláda totiž po žádostech organizací sdružených do protikorupční rady vlády odsouhlasila přípravy reformy úřadu. Rafaj nicméně jakékoliv změny označoval za nepotřebné a lobboval proti nim. Přesto, že vládní analýza hovoří o tom, že tak velkou moc má v Evropě v rukou jediný úředník už jen v Bulharsku.
Rafajovi možní nástupci některé změny připouštějí. Radikální je Neruda. Ten se s návrhy překrývá s protikorupčními organizacemi. Chtěl by například rozdělit úřad na dva – jedna instituce by dohlížela na veřejné zakázky a ta druhá na to, zda firmy dodržují soutěžní pravidla.
A místo jednoho předsedy by Neruda zavedl celou radu, aby se tak umenšila pravděpodobnost špatného rozhodnutí či korupční tlaky. Zemanův favorit Mlsna to odmítá. "Nemyslím si, že je to dobré. Ztrácí se pak zodpovědnost za rozhodování. Kolegiální orgány u regulačních úřadů nemají moc smysl," řekl Mlsna.
Neurčitě se k reformě vyjadřuje Rafajův první místopředseda Brom. "Důležité je nejít po formě, ale po obsahu," uvedl. Sixta pak redakci řekl, že si dokáže představit diskusi o rozdělení ÚOHS na dva.
