Elektronické tabákové a nikotinové výrobky by v budoucnu měly používat podobné principy přihlašování jako chytré telefony. Odemknout by je mohli jen registrovaní uživatelé například pomocí otisku prstu. Společnost Philip Morris International chce takové řešení vyvinout do roku 2023 v rámci svého programu prevence kouření u mladistvých. Jde o jednu z aktivit společenské odpovědnosti a udržitelnosti, kterým se firma věnuje. Bojuje tak s některými problémy tabákového průmyslu, jako je negativní vliv na zdraví kuřáků či životní prostředí. V Česku má tyto aktivity na starosti manažer udržitelnosti Roman Grametbauer.
HN: Na které oblasti se v rámci vaší strategie udržitelnosti zaměřujete?
Nedávno jsme naši strategii aktualizovali. Hodnotili jsme přitom, která témata jsou významná pro naši firmu i okolí. Ptali jsme se i našich dodavatelů, zaměstnanců a lidí z komunit, v nichž působíme, která témata oni považují za relevantní. A vyšlo nám přes dvě desítky témat rozdělených do čtyř hlavních pilířů: inovace pro lepší produkty, ochrana životního prostředí, péče o lidi, se kterými pracujeme, a provozní dokonalost.
HN: Jakým způsobem inovujete své produkty?
Usilujeme o odklon od cigaret a přechod k méně škodlivým alternativám, jako je zahřívaný tabák nebo elektronické cigarety. Naší vizí je bezdýmná budoucnost a časem úplný zánik cigaret. Naše firma se už desítky let věnuje nejrůznějším společensky odpovědným aktivitám. Ale dlouho tato témata nekomunikovala. Než jsme vyvinuli produkt, o kterém už můžeme říct, že sníží negativní dopady na zdraví kuřáka, tak jsme nemohli mluvit o udržitelnosti. Teprve když se to podařilo, vydali jsme první globální zprávu o udržitelnosti.
Manažer udržitelnosti ve společnosti Philip Morris ČR. Předtím měl ve firmě na starosti korporátní komunikaci. Do společnosti nastoupil v roce 2017. V minulosti pracoval v oblasti komunikace a CSR pro další tabákovou společnost Japan Tobacco International či těžařskou firmu OKD. Při studiích působil na Úřadu vlády. Vystudoval mezinárodní vztahy na Metropolitní univerzitě Praha.
HN: Jak udržitelnost uplatňujete v provozu firmy?
Zaměřujeme se například na odpovědné marketingové a prodejní postupy. Říkáme, že nejlepší je nezačínat kouřit, na druhém místě přestat, a když vám to nejde nebo nechcete, přejít na méně škodlivé alternativy. Při nákupu zařízení na zahřívaný tabák musí uživatelé doložit občanský průkaz a zodpovědět dotazník ohledně svých kuřáckých návyků. Když zjistíme, že jsou nekuřáci nebo odnaučení kuřáci, tak jim zařízení neprodáme. U našich elektronických zařízení ještě plánujeme vytvořit přihlašovací mechanismus, díky němuž by je mohli používat jen dospělí. Stejně tak dbáme na udržitelné řízení našeho dodavatelského řetězce a lidská práva. Na tabákových plantážích se často bojuje s dětskou prací, používáním herbicidů i nedostatkem ochranných pomůcek. Posíláme proto do terénu své techniky, kteří se snaží situaci měnit k lepšímu. U dodavatelů si hlídáme i to, zda nejsme jejich jediným odběratelem, aby nezkrachovali, pokud od nich přestaneme odebírat.
HN: Jak snižujete dopady svého podnikání na životní prostředí?
Usilujeme o snížení spotřeby energie, vody i emisí oxidu uhličitého. V našem závodu v Kutné Hoře jsme instalovali úsporné LED osvětlení a zavedli takzvané adiabatické zvlhčování vzduchu ve výrobě. Místo napařování dochází k rozprašování vody, což je méně energeticky náročné. Odebíráme elektřinu výhradně z obnovitelných zdrojů a instalovali jsme tepelná čerpadla. Největší dopad ale má minimalizace odpadu.
HN: Co konkrétně se vám podařilo?
Téměř 91 procent odpadu z výroby jde na recyklaci. Zbytek putuje do spaloven a dál se využívá k výrobě tepla nebo elektřiny. Malou část odebírají i cementárny, které ve svém provozu potřebují velké množství tepla. Od loňského října žádný odpad nevozíme na skládky. Předběhli jsme tím i některé cíle centrály. Dále usilujeme o další využití odpadu − například dřevěná víka, IBC kontejnery či plastové nádrže jsme v minulosti posílali na likvidaci a platili za to. Teď je prodáváme rovnou podnikům, které o jejich využití mají zájem. Během pandemie jsme se také domluvili s naším dodavatelem dezinfekce, že mu za poplatek vrátíme použité barely k dalšímu využití.
HN: Problematický odpad představují i nedopalky. Jak s tím bojujete?
Řada kuřáků si myslí, že filtry cigaret a náplně do elektronických zařízení pro zahřívání tabáku jsou v přírodě snadno rozložitelné. Jsou sice vyrobeny z celulózy, ale ta prochází chemickým procesem a stává se z ní bioplast. A ten se rozpadne, ale trvá to až 15 let. Děláme proto osvětové kampaně, abychom upozornili, že nedopalky je potřeba házet do koše, a ne na zem. V Kutné Hoře jsme třeba rozjeli projekt na sběr náplní do zařízení na zahřívaný tabák. V prodejně jsme instalovali tři válce, do kterých mohou uživatelé náplně vysypat. Válce zároveň slouží k hlasování. Každý z nich představuje jeden úklidový projekt v Kutné Hoře. Jakmile se tubus naplní, zrealizujeme ho. Posledních 12 měsíců jsme také financovali úklid Kutné Hory prostřednictvím komunálního vysavače Glutton. A na globální úrovni máme celosvětový osvětový projekt Naše země není popelník. Naší snahou je probudit odpovědnost v koncovém uživateli, ale zároveň udělat něco i sami.
HN: Zařízení na zahřívaný tabák jsou vyrobena z plastu. Jak řešíte jeho recyklaci?
Máme cirkulární projekt na sběr těchto zařízení. Zřídili jsme dva sběrné huby − jeden v Maďarsku pro Evropu a jeden v Japonsku pro Asii. Třetí strana tam pro nás výrobek rozebere. Plast se rozemele na peletky a putuje do výroby nových produktů. Dál se využijí i vzácné kovy. A baterie se ekologicky zlikvidují. Zároveň se zjišťuje příčina rozbití zařízení a na základě těchto informací se snažíme zvýšit jejich životnost.
HN: Zaměřujete se i na podporu komunit, v nichž působíte. Co pro ně děláte?
Podporujeme různé neziskové organizace. Zaměřujeme se na znevýhodněné osoby. Pomáháme mladistvým z dětských domovů či pěstounských rodin. Spolupracujeme i s organizací La Strada, která bojuje proti vykořisťování lidí. S Nadací Charty 77 zase máme projekty pro seniory, které se týkají například mediální či počítačové gramotnosti. A v jedné z kutnohorských škol financujeme třeba program Smysluplná zahrada, kde se děti učí poznávat přírodu.
HN: Zapojujete do CSR aktivit i své zaměstnance?
Naši pracovníci se například účastní akce Ukliďme Česko. Ale zároveň i sami přicházejí s nejrůznějšími iniciativami. Sami organizují dárcovství krve i sbírky oblečení a hraček pro dětské domovy a školy. Nebo třeba vybírají peníze na handicapované děti.
HN: Jako první firma v Česku jste získali certifikát platové rovnosti Equal Salary. Jak se vám to podařilo?
Certifikaci uděluje švýcarská nadace Equal Salary ve spolupráci s poradenskou společností PwC a Ženevskou univerzitou. Porovnávali mzdy našich zaměstnanců po celém světě a došli k závěru, že ženy i muži na stejných pozicích dostávají stejně. Zacházíme s každým jako s rovným nejen, co se týče mezd. Jsme mnohonárodnostní firma a diverzita je pro nás samozřejmost. Zásadní je pro nás ale i bezpečnost, v kutnohorském závodě jsme například loni neměli žádný pracovní úraz. Opakovaně jsme získali ocenění Top Employer a nově Top Odpovědná firma a to v kombinaci s certifikátem Equal Salary často přitahuje nové uchazeče o práci. Je to pro nás velká konkurenční výhoda.
HN: Jakým způsobem o svých CSR aktivitách reportujete?
V Česku jsme letos poprvé vydali novou zprávu Udržitelnost a odpovědné podnikání 2019. V minulosti jsme vydávali i globální zprávu o udržitelnosti. Nově jsme ale tato nefinanční témata spojili s těmi finančními a vytvořili jsme takzvaný Integrovaný report. Díky tomu investoři vidí, jak provázané jsou naše udržitelné aktivity s finanční výkonností firmy. Dlouhodobě například sledujeme výdaje na výzkum a vývoj a 98 procent nyní jde do oblasti bezdýmných produktů. V roce 2016 představovaly bezdýmné produkty asi 2,7 procenta čistých příjmů a za rok 2019 už to bylo téměř 19 procent.
HN: Ovlivnila vaši strategii udržitelnosti současná krize?
Rozpočty na stávající CSR projekty jsme nijak nezkracovali. Navíc jsme vynaložili přes 16,5 milionu korun na další aktivity spojené s bojem proti nemoci covid-19. Poslali jsme například přes sedm milionů korun pražským nemocnicím na nákup ochranných pomůcek a ventilátorů. Středočeskou záchranku jsme vybavili ozonizéry. A kutnohorské nemocnici jsme poskytli finance na nákup ochranných pomůcek. Rozváželi jsme dezinfekci a rozdali přes 200 tisíc kusů jednorázových roušek úřadům, školám či domovům důchodců. Zajímavý byl i projekt Tablet od srdce. Přes Nadaci Charty 77 jsme rozdali 900 tabletů lidem v seniorských domovech. I přes zákaz návštěv tak mohli být v audiovizuálním kontaktu se svými rodinami a blízkými.
HN: CSR aktivity tabákové společnosti mohou někteří lidé vnímat jako greenwashing, tedy snahu firmy prezentovat se jako zelenější, než ve skutečnosti je. Jak takové kritice čelíte?
Jak už jsem zmínil, firma o těchto projektech dlouho nemluvila, ale dělá je dlouhodobě a přirozeně. To jen potvrzuje, že nemá zapotřebí si charitativními aktivitami čistit jméno. V současnosti sledujeme naši vizi bezdýmné budoucnosti a jdeme za tímto cílem. Mohli bychom se okamžitě cigaretového byznysu zbavit, ale tak bychom si nad tím umyli ruce. Místo toho jdeme náročnější cestou a usilujeme o postupný přechod k lepším alternativám podložený vědou.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Udržitelná společnost.
