1) EY: Češi se začínají obávat o své finance

Po rozvolnění omezení kvůli pandemii covidu-19 Češi začali v posledních měsících více pociťovat její ekonomické dopady. Třetině (30 procent) klesl příjem, 36 procent nakupuje méně, a čtvrtina (24 procent) dokonce jen zcela nezbytné věci. Vyplývá to z průzkumu společnosti EY, který uskutečnila agentura STEM/MARK v červnu a červenci mezi více než tisícovkou respondentů.

Češi také omezují cestování a nákup drahého zboží, naopak začali více vařit doma, nakupovat on-line, pořizovat čerstvé suroviny a více dbát na hygienu. Nejvíce se obávají o zdraví své rodiny, dokonce více než o vlastní, a o rodinné finance.

S pandemií covidu-19 se Češi zatím vyrovnávají poměrně dobře. Čtvrtina tvrdí, že se jim život kvůli koronaviru zásadně proměnil, celkem 69 procent lidí má pocit, že mají svůj život pod kontrolou.

"Pozitivním dopadem pandemie je, že lidé více dbají na osobní hygienu a více nakupují hygienické potřeby − 56 procent −, starají se také více o svou domácnost − 23 procent," řekla k výsledkům průzkumu vedoucí poradenství spotřebního zboží a maloobchodu v EY Lenka Vaněk. Do budoucna se podle průzkumu budou lidé snažit určitě více času trávit s rodinou, dodala.

Několik měsíců od vypuknutí krize se začínají v životech Čechů projevovat i její ekonomické důsledky. Právě obava o rodinné finance je přitom hned na druhém místě v žebříčku nejčastějších obav lidí za zdravím blízkých. Třem z 10 Čechů již poklesly příjmy, pět procent o ně dokonce přišlo zcela a desetina lidí už spoléhá na státní podporu. Nadpoloviční většina lidí tak postupně přechází do úsporného módu.

Lidé přestali utrácet za drahé zboží a služby jako dovolené (35 procent), volnočasové aktivity (41 procent) či oblečení a obuv (26 procent). S úsporným režimem Češi počítají i do budoucna. Omezí třeba nákupy drahé elektroniky či cestování. Část z respondentů také mění své nákupní chování. "Nakupují méně často a více věcí najednou nebo si objednávají zboží či jídlo on-line," upozornila Vaněk.

2) Bisnode: České firmy opouštějí daňové ráje

jarvis_5f3ce486498e40c80decc27b.jpeg
Foto: Shutterstock

Počet českých firem, které mají vlastníka v daňovém ráji, dále klesá. Z destinací považovaných za daňový ráj bylo koncem června kontrolováno 11,7 tisíce společností v ČR, o 361 méně než na konci loňského roku. Výrazně se ale zvýšil zájem o Marshallovy ostrovy. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti Bisnode.

"Trend posledních let je jednoznačný, atraktivita daňových rájů se pro tuzemské firmy vytrácí. Naopak na Slovensku se počty společností, které jsou kontrolovány z daňového ráje, dlouhodobě zvyšují," uvedla analytička Bisnode Petra Štěpánová.

Polovinu firem, které mají vlastníky v daňovém ráji, tvoří subjekty podnikající v oblasti nemovitostí nebo obchodní činnosti.

V prvních šesti měsících letošního roku se zásadně zvýšil zájem o Marshallovy ostrovy, když počet společností vzrostl z 58 na konci roku 2019 na 140.

Jako daňové ráje se označují země s nízkým či žádným zdaněním zahraničních firem. Cílem vlád těchto zemí je přilákat zahraniční kapitál. Český stát podle odhadů přichází kvůli daňovým rájům až o desítky miliard korun ročně. Ještě větší škody způsobují praní špinavých peněz a zastírání trestné činnosti.

3) V Česku je nízká digitální kvalita života

jarvis_5f3ce486498e40c80decc27f.jpeg
Foto: Shutterstock

Česko patří k nejhorším zemím v EU z hlediska dostupnosti internetu či úrovně elektronického provozu úřadů. Vyplývá to ze studie, která hodnotí digitální kvalitu života v 85 zemích světa a která Česko zařadila na 32. místo. Většina předních míst žebříčku patří evropským státům, vede jej Dánsko před Švédskem a Kanadou.

Index digitální kvality života hodnotí země podle pěti kritérií: dostupnost internetového připojení, jeho kvalita, infrastruktura, bezpečnost internetu a úroveň elektronické správy.

Česko podle studie vypracované internetovou společností Surfshark zaostává například v dostupnosti internetu, hodnocené na základě času, za který si člověk průměrně vydělá na nejlevnější internetové připojení.

4) Největší tržby měla loni Škoda Auto

jarvis_5f3ce486498e40c80decc283.jpeg
Foto: Shutterstock

Největší tržby z firem působících v Česku měla v roce 2019 opět automobilka Škoda Auto (459,1 miliardy korun). Vyplývá to z žebříčku, který sestavuje sdružení Czech Top 100. Na druhé místo se tentokrát dostala společnost EPH s tržbami 230 miliard korun. Třetí příčku obsadil polostátní ČEZ, který vykázal tržby 206,2 miliardy korun. Součet loňských tržeb 10 největších firem ze žebříčku Czech Top 100 činí 1,689 bilionu korun. V roce 2009, kdy v ČR propukla ekonomická krize, měla první desítka firem celkové tržby 921,3 miliardy korun. Za 10 let tedy nastal růst tržeb o více než čtyři pětiny.

Zatímco HDP Česka dosáhl v loňském roce 5,749 bilionu korun, 100 největších firem ze žebříčku Czech Top 100 vytvořilo tržby 3,464 bilionu korun.

5) Ekonomika Evropské unie rekordně klesla

jarvis_5f3ce486498e40c80decc287.jpeg
Foto: Shutterstock

Ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí zejména kvůli koronavirovým omezením klesla mezikvartálně o rekordních 11,7 procenta. Meziročně se pak hrubý domácí produkt propadl o 14,1 procenta. Ve své zpřesněné zprávě to uvedl evropský statistický úřad Eurostat.

Propad je mírnější, než uváděl rychlý odhad z konce července. V něm úřad odhadoval pokles vůči prvnímu kvartálu na 11,9 procenta a proti druhému čtvrtletí loňského roku na 14,4. Úřad v aktuální zprávě zdůraznil, že jde přesto o zdaleka nejvýraznější propady od roku 1995, kdy se tyto statistiky začaly vést.

Mezi jednotlivými státy zaznamenaly podle Eurostatu největší propad proti předchozím třem měsícům Španělsko (18,5 procenta), Maďarsko (14,5), Portugalsko (13,9) a Francie (13,8). O něco lépe na tom bylo Německo, kde HDP klesl oproti prvnímu čtvrtletí o 10,1 procenta.

České hospodářství podle Eurostatu zaznamenalo propad o 8,4 procenta, slovenské si vedlo o desetinu procentního bodu lépe.

Související