Česká ekonomika se propadla nejvíc v historii. Mohlo být ještě mnohem hůř, říkají analytici

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,7 procenta a mezičtvrtletně o 8,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který v pátek zveřejnil Český statistický úřad. Podle něj se HDP propadl nejvíce v historii samostatné České republiky. Negativně se na tom podepsala restriktivní opatření proti zamezení šíření koronaviru.

"Významně negativní vliv mělo omezení nebo uzavření provozů v průmyslu, dále pak v odvětvích obchodu, dopravy, pohostinství a ubytování," uvedl k výsledkům české ekonomiky ve sledovaném období ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Podle statistiků nicméně klesla hrubá přidaná hodnota (HPH) téměř ve všech odvětvích národního hospodářství.

Pokles HDP se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) očekával. Předseda vlády novinářům při návštěvě Terezína řekl, že příští výsledky už by měly být lepší. Z hlediska rozpočtu je však premiér optimistou. "Já věřím našim firmám i lidem, že budou flexibilní a že se přizpůsobí situaci, ale samozřejmě to bude náročný rok," připustil Babiš.

V meziročním srovnání byl vývoj HDP ovlivněn podle ČSÚ především výrazným poklesem zahraniční poptávky, nižší spotřebou domácností i nižší investiční aktivitou.

"Fakt, že ekonomika v první polovině roku poklesne, jsme tušili, to, jak moc, jsme však mohli pouze hádat, signály z ekonomiky byly totiž smíšené. Ještě větší nejistota je však spojena s druhou a pro další vývoj hospodářství důležitější částí letošního roku. V druhém pololetí se totiž ukáže, jestli ekonomika výrazně oživí, nebo zdali bude i nadále vykazovat známky slabosti. Prozatím to vypadá, že k oživení našlápnuto má," tvrdí ekonom Martin Gürtler z Komerční banky. 

Na tom, že česká ekonomika ve druhém čtvrtletí prodělala kvůli dopadům šíření koronaviru zřejmě největší propad, se ekonomové před časem shodli. V konkrétních odhadech se však lišili. V meziročním vyjádření očekávali pokles HDP o 9,7 až 18 procent a mezičtvrtletně od 7,4 do 14 procent. Aktuálně lze podle analytiků již pozorovat, že se ekonomika odráží ode dna.

"Na to, jak si ve druhém čtvrtletí vedl automobilový průmysl, kde se vyrobilo meziročně o polovinu aut méně, nebo některé služby, které se na dva měsíce propadly na nulu, jde vlastně ještě o docela dobrý výsledek. A dokonce i ve srovnání s některými dalšími evropskými zeměmi," myslí si analytik finančních trhů ČSOB Petr Dufek. "Asi nemá smysl v tuto chvíli vyvozovat hluboké závěry. Snad jenom ten, že to mohlo dopadnout ještě podstatně hůř," dodal.

Vláda kvůli koronaviru začala přijímat opatření, která měla zamezit šíření nákazy, od března. Omezila volný pohyb a cestování, sdružování, podnikání, kulturu, sport, školní výuku a další aktivity. Některé firmy kvůli tomu zavřely provoz, jiným podnikům naopak chyběli zaměstnanci třeba i kvůli uzavřeným hranicím. Od poloviny května se restrikce vzhledem k příznivé epidemiologické situaci začaly postupně uvolňovat.

Čísla promořená covidem: Evropská ekonomika počítá s pozvolným růstem, v USA se zatím ani neodrazili ode dna

31. 7. 2020 ▪ 5 min. čtení

"Ačkoliv se i blízká budoucnost ponese ve znamení ekonomického útlumu, dvouciferný pokles HDP již snad znovu neuvidíme. Průběžná měsíční data jasně ukazují, že druhý kvartál letošního roku skutečně byl dnem, od kterého se česká ekonomika odráží. V nejbližších měsících ji bude nadále pomáhat nízká tuzemská nezaměstnanost i masivní vládní výdaje," říká Vít Hradil z Raiffeisenbank.

Statistici v pátek uvedli, že zaměstnanost ve druhém čtvrtletí klesla proti stejnému loňskému období o 2,1 procenta, mezičvrtletně byla nižší o 1,6 procenta.

Ekonomika EU hlásí rekordní propad

Ekonomika Evropské unie zaznamenala ve druhém čtvrtletí rekordní propad, za kterým jsou zejména opatření proti šíření nového koronaviru. HDP se proti předchozím třem měsícům snížil o 11,9 procenta, v meziročním srovnání propad činí 14,4 procenta. Ukázal to rychlý odhad, který v pátek zveřejnil statistický úřad Eurostat.

Výsledek je zhruba v souladu s odhady analytiků. Ekonomika eurozóny klesla proti předchozím třem měsícům o 12,1 procenta, meziročně pak o 15 procent.

"Jsou to zdaleka nejvýraznější propady, které jsme zaznamenali od začátku těchto měření v roce 1995," uvedl Eurostat. Připomněl, že druhé čtvrtletí ještě bylo ve většině členských zemí ovlivněno opatřeními proti šíření nemoci covid-19.

V prvním čtvrtletí ekonomika EU klesla proti předchozím třem měsícům o 3,2 procenta, v zemích eurozóny se HDP snížil o 3,6 procenta. Evropské země začaly opatření proti šíření koronaviru zavádět na jaře, většinou v březnu. První čtvrtletí tak bylo pandemií ovlivněno jen okrajově.

První rychlý odhad je založen na dílčích údajích, které se budou dál zpřesňovat. Příští zprávu o vývoji HDP za druhé čtvrtletí, která bude předběžná, Eurostat zveřejní 14. srpna.

Z významných zemí EU klesla německá ekonomika proti předchozím třem měsícům o 10,1 procenta, francouzská o 13,8 procenta, italská o 12,4 a španělská o 18,5 procenta. "Nejenže patří španělská ekonomika v eurozóně k zemím nejvíce zasaženým pandemií, zdá se také, že se zotaví mnohem méně než její sousedé," poznamenali analytici společnosti Capital Economics. Na slabý výkon španělské ekonomiky má podle nich značný vliv také turistická sezona, jejíž začátek je kvůli dopadům koronaviru spíše zklamáním.

V Německu nastala nejhorší poválečná recese

Podle předběžných odhadů klesl hrubý domácí produkt Německa, klíčového partnera českých firem, za letošní druhé čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 10,1 procenta. Jde o nejhlubší propad od roku 1970, kdy se začaly tyto údaje zveřejňovat. Německá ekonomika se tak dostala na úroveň před deseti lety.

Ještě na jaře přitom panoval v Německu optimismus, protože počet nakažených koronavirem klesal. Nyní je potřeba přijmout dostatečná podpůrná opatření s důrazem na veřejné investice.

Německé hospodářství by mělo během druhého pololetí jít zvolna nahoru, ale pouze pokud nebude příliš přibývat infikovaných.

"Jsou vidět příznaky oživení, ale potrvá asi dva roky, než se podaří historický propad vyrovnat," hodnotí vyhlídky berlínský Ústav pro hospodářský výzkum (DIW).

O tom, do jaké míry pandemie podlomila hospodářské zdraví Německa, hodně vypovídá situace na tamním trhu práce. Od března tam podle Carstena Brzeského, hlavního analytika nizozemské ING, přišlo o zaměstnání přes 630 tisíc lidí, dalších 6,7 milionu nyní pracuje ve zkráceném režimu (kurzarbeitu).

Nicméně Brzeski to zase tak černě nevidí.

"Zatímco druhý kvartál byl nejhorší v historii, ten třetí bude zase nejlepší," píše v komentáři o mezikvartální dynamice HDP. Poukazuje na to, že všechny důležité měsíční indikátory v Německu se od května zlepšují − výrobní aktivita, maloobchodní obrat i podnikatelská a spotřebitelská důvěra.

Meziroční změny HDP ve druhém čtvrtletí ve vybraných státech:

Drsný pád USA

Zatímco v Evropě se v následujících měsících počítá s pozvolným obnovením růstu, americká ekonomika si na to musí ještě počkat. Její HDP za druhé čtvrtletí klesl o 9,5 procenta, tedy o 32,9 procenta v ročním vyjádření.

Je to rovněž nový historický rekord. Až dosud zaznamenaly USA nejhlubší hospodářský propad ve své poválečné historii v roce 1958, kdy HDP ve čtvrtletí spadl o deset procent. Výsledky tohoto kvartálu jsou tak nejhorší nejméně od roku 1947, ze kterého jsou první data.

"Hospodářství se ještě neodrazilo ode dna a výhled není s ohledem na vývoj pandemie příznivý. Američané nedodržuji ochranná opatření, jako je odstup při osobních kontaktech. Míra nákazy je proto nepřijatelně vysoká, takže v dohledné době nelze očekávat, že hospodářství začne nabývat na síle," míní Sung Won Sohn z losangeleské Loyola Marymount University.

S přispěním Václava Lavičky.