Za socialismu existoval termín "přikrádání". Označoval drobné přilepšování si ze společného, které člověk vlastně ani neměl zapotřebí, ale bral, prostě proto, že mohl. Na termín jsem si vzpomněl ve chvíli, když vyšlo najevo, že si prezident Miloš Zeman koupil za dva a půl milionu pozemek na stavbu vily a dcera prodejce dostala obratem zakázky za jeden a půl milionu od Lesní správy Lány, která spadá pod Hrad. Zakázka je na řezání dřeva. Dcera je manikérka, pilu vlastní prodejce. Ve smyslu výše uvedené definice je to dokonalé.

Také jsem si vzpomněl, že nedávno byl odsouzen na dva roky do vězení muž, který za nouzového stavu ukradl salám a krabicové víno. Jiného poslal soud na jeden a půl roku za mříže za krádež pěti housek. Oba odsouzení byli úplně bez prostředků. Prezidenta, který má příjem 252 800 korun hrubého měsíčně, k tomu dostává víceúčelovou paušální náhradu, nikdo nikdy za nic neodsoudí. Článek 65 ústavy říká, že prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Je z výkonu funkce neodpovědný. V té souvislosti stojí za zmínku, že česká ústava v preambuli sice uvádí, že všichni lidé jsou si rovni, ale platí spíš to, co píše George Orwell ve Farmě zvířat: některá zvířata jsou si rovnější. Která to jsou, si najděte sami.

A poslední vzpomínka: soud nedávno nařídil prezidentovi, aby začal dodržovat zákony a rozhodl o jmenování fyzika Ivana Ošťádala a někdejšího šéfa Národní galerie Jiřího Fajta profesory. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček na to v rozhovoru pro Reflex prohlásil, že to prezident několik let neudělal, protože brání princip svědomí, který je nad zákony. Svědomí tedy prezident zřejmě má. Jeho barvu mluvčí Ovčáček bohužel neupřesnil.

Vilu na nově pořízeném pozemku si Miloš Zeman po skončení mandátu jistě užije. Přejme mu to. Hlavně proto, že časy trapnosti a nedůstojnosti budou v té době snad už pryč.