Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí zaznamenala kvůli dopadům šíření nového koronaviru nejhlubší propad v zaznamenané historii. Americké ministerstvo obchodu ve čtvrtek oznámilo, že hrubý domácí produkt (HDP) se v přepočtu na celý rok snížil o 32,9 procenta.

Výsledek je přesto nepatrně lepší, než čekali analytici. Ti v průměru předpokládali, že hospodářský propad dosáhne zhruba 34 procent.

Propad HDP je nejhlubší minimálně od roku 1947, kdy se tyto údaje začaly v nynější podobě sledovat. Podle New York Times je v americké historii srovnatelný pouze s dvěma událostmi, které sledovanému období předchází – velkou hospodářskou krizí ve 30. letech a demobilizací po druhé světové válce. 

"(HDP) je blízko odhadům, ale je to samozřejmě historický propad," řekl k číslům hlavní analytik makléřské společnosti Spartan Capital Securities v New Yorku Peter Cardillo. "Samozřejmě že jsou to staré zprávy, ale co to znamená do budoucna? Ta čísla jsou tak špatná, že i když teď procházíme zotavením, dopad nových případů nákazy koronavirem by ten proces zotavování mohl zastavit," citovala ho agentura Reuters.

Kvůli rychlému šíření koronaviru se americká vláda na konci března rozhodla citelně utlumit ekonomickou aktivitu. Zavřít musela řada firem, což se dotklo například hotelů, restaurací, barů a dalších služeb. Desítky milionů lidí se tak ocitly bez práce – právě služby se totiž na tvorbě HDP ve Spojených státech podílejí nejvíce.

Spotřebitelské výdaje, které v USA zajišťují zhruba 70 procent ekonomické aktivity, klesly ročním tempem 34 procent. Kvůli koronaviru se zastavilo například i cestování, včetně letecké dopravy osob. Firmy přestaly investovat, výrazný útlum zaznamenala výstavba obytných domů a méně utrácela také vláda. Té chyběly daňové příjmy, neboť mnoho firem bylo nuceno propouštět a část aktivit přerušit.

Rekordní čísla tak podle agentury Bloomberg jasně ukazují míru ekonomické devastace způsobené snahou o zastavení šíření koronaviru. Vládou nařízená karanténa a uzavírky podniků přitom ukončily historicky nejdelší období americké ekonomické expanze, které trvalo 11 let.

Ačkoliv se zaměstnanost, výroba a spotřebitelské výdaje od května podle Bloombergu postupně zlepšovaly díky rozvolňování a distribuci vládní podpory, nedávný výkyv v počtu infekcí tempo obnovy znovu zpomalil. Spojené státy se tak v důsledku problémů s podchycením viru pravděpodobně budou z jeho ekonomických důsledků zotavovat déle než státy, které odvedly lepší práci, jako například členské země eurozóny, shrnula agentura. 

Až dosud zaznamenaly Spojené státy nejhlubší hospodářský propad ve své poválečné historii v roce 1958, kdy byl prezidentem Dwight Eisenhower. HDP tehdy ve čtvrtletí spadl o 10 procent, poznamenala agentura AP. 

V prvním čtvrtletí americká ekonomika klesala ročním tempem pěti procent. V té době také vstoupila do recese, která se definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu po sobě.

Spojené státy vývoj HDP sledují jinak než Evropská unie. Ta používá při srovnání změnu jednak proti předchozímu čtvrtletí, jednak proti stejnému období před rokem. Naproti tomu Američané ve své statistice berou v úvahu sledované čtvrtletí a při přepočtu na celý rok předpokládají, že situace v dalších měsících zůstane víceméně stejná. Například v prvním čtvrtletí HDP Evropské unie proti předchozím třem měsícům klesl o 3,2 procenta. Pokud by se uplatnila stejná metodika v USA, pak by americká ekonomika klesla o 1,3 procenta, nikoli o pět procent, jak ukazuje přepočet na celý rok.

Akciové trhy v reakci na statistiku oslabovaly. Dow Jonesův index krátce po zahájení odepisoval přibližně 1,1 procenta na 26 254 bodů, zatímco euro k dolaru bylo téměř beze změn na 1,1796 USD.

Německo je v recesi století

Německá ekonomika se v letošním druhém čtvrtletí kvůli koronavirové krizi propadla proti předchozím třem měsícům o 10,1 procenta.

Zaznamenala tak nejvýraznější pokles od roku 1970, kdy se začaly čtvrtletní údaje sledovat. Oznámil to ve čtvrtek spolkový statistický úřad. Pokles byl výraznější, než očekávali analytici.

Ekonomové podle agentury Reuters předpokládali, že hrubý domácí produkt (HDP) Německa se ve druhém čtvrtletí sníží o devět procent. "Tak teď je to oficiální. Je to recese století," poznamenal ke čtvrtečním údajům ekonom Andreas Scheuerle ze společnosti DekaBank.

Hospodářský propad ve druhém čtvrtletí vrátil výkon německé ekonomiky téměř o deset let zpátky. Statistický úřad rovněž upozornil, že propad byl mnohem výraznější než nejprudší čtvrtletní pokles z období globální finanční krize v roce 2009, kdy činil 4,7 procenta.

Tempo hospodářského poklesu za první čtvrtletí statistický úřad zpřesnil na dvě procenta, zatímco původně hlásil 2,2 procenta.

Pandemie nemoci covid-19 ve druhém čtvrtletí vedla k prudkému poklesu spotřebitelských výdajů, podnikových investic i zahraničního obchodu, nárůst naopak zaznamenaly vládní výdaje.

V meziročním srovnání se HDP Německa propadl o 11,7 procenta, zatímco analytici očekávali pokles o 11,3 procenta.

Německá vláda představila rozsáhlá opatření, která mají zmírnit negativní dopady koronavirové krize na ekonomiku. Rozhodla se například na půl roku snížit daň z přidané hodnoty (DPH) a poskytnout rodinám jednorázový příspěvek 300 eur (zhruba 8000 korun) na každé dítě.

Analytici předpokládají, že německá ekonomika se ve druhé polovině roku vrátí k růstu. Například institut Ifo tento týden předpověděl, že HDP za třetí čtvrtletí vykáže růst o 6,9 procenta.

"Ačkoli tak dnešním číslem o propadu HDP ve druhém čtvrtletí dostala současná koronakrize jasnější rozměr, jde vlastně o čísla stará, a tudíž pro další vývoj méně podstatná. To, že propad ekonomik bude ve druhém čtvrtletí dvouciferný, bylo zřejmé již od zveřejnění vývoje HDP za první čtvrtletí," upozornil hlavní ekonom ING v Praze Jakub Seidler. Nyní podle něj bude podstatné, jak rychle se začne ekonomika zotavovat. Současná data přitom podle něj naznačují, že německé ekonomice se v tomto ohledu daří relativně dobře.

"Pro řadu ekonomik, včetně německé či tuzemské, platí však totéž. Zatímco z pohledu vývoje HDP je to nejhorší za námi, řada ukazatelů v ekonomice reaguje se zpožděním a největší problémy, například na trhu práce, jsou teprve před námi," dodal Seidler.

Ekonom Carsten Brzeski z banky ING ve čtvrtek uvedl, že nynější recese by mohla být nejhlubší, ale zároveň nejkratší v historii. "Všechny měsíční indikátory už od května signalizují silné oživení ekonomické aktivity," dodal.

Evropská komise (EK) tento měsíc předpověděla, že německá ekonomika letos klesne o 6,3 procenta. Na příští rok počítá s růstem, který odhaduje na 5,3 procenta. Německo je největší ekonomikou v Evropě a také největším obchodním partnerem České republiky.

Český statistický úřad zveřejní předběžný odhad vývoje hrubého domácího produktu České republiky za druhé čtvrtletí v pátek. Ekonomové, které oslovila ČTK, očekávají pokles proti předchozímu čtvrtletí od 7,4 do 14 procent.

V prvním čtvrtletí se HDP proti předchozím třem měsícům snížil o 3,4 procenta.

Naopak počet lidí bez práce podle předběžných a sezonně přepočtených údajů v Německu během července klesl zhruba o 18 tisíc na 2,92 milionu. Je to překvapivý výsledek, analytici totiž předpokládali, že kvůli dopadům šíření nového koronaviru nezaměstnaných opět přibude.

Míra nezaměstnanosti pak zůstala v červenci na 6,4 procenta.

Ekonomové v anketě agentury Reuters v průměru předpokládali, že počet lidí bez práce v Německu vzroste zhruba o 43 tisíc. To znamená, že největší evropská ekonomika by se mohla z problémů způsobených koronavirovou krizí dostat s menší újmou, než se předpokládalo.