Rozšíří se válka v Libyi v konflikt, kde se vnější hráči už nebudou utkávat zprostředkovaně skrze své místní zástupce, ale přímo? Taková perspektiva se vnucuje ve chvíli, kdy egyptští poslanci začali projednávat schválení vojenského zásahu na území svého západního souseda. To by představovalo zásadní změnu, protože pokud si generálové klíčové arabské země na něco dávali pozor, tak na to, aby se vyhnuli otevřenému silovému angažmá za hranicemi. Výjimku svého druhu představovaly dvě války s Izraelem, po nichž však přišla mírová smlouva z Camp Davidu. Nyní má ale Káhira silný důvod, proč do konfliktu v Libyi přímo vstoupit. Je jím razantní angažmá ambiciózního Turecka.

I Evropa by měla pečlivě sledovat, co se děje ve středomořské "migrační bráně" na severu Afriky. Její reálné možnosti jsou však vzhledem k dlouhodobé nevůli prosazovat své zájmy mocí omezené. V neuralgickém regionu mezi Evropou a Afrikou se tak − zatím − zprostředkovaně utkávají soupeřící muslimské země a s nimi i mocnosti jako Rusko.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se