Mraveniště se v mnoha ohledech podobá městu. V omezeném prostoru se tísní velký počet obyvatel. Základní životní potřeby proudí dovnitř po rušných dopravních tepnách, opačným směrem putují odpady. V mravenčí kolonii tak panují podobně příhodné podmínky pro šíření infekčních chorob jako v městských aglomeracích Wu-chanu nebo New Yorku.

Obyvatelé lidských sídel se chrání před epidemiemi udržováním společenského odstupu. Nemocní se léčí v izolaci od zdravých. Lidé, u nichž je podezření na nákazu, musí setrvat předepsanou dobu v karanténě. Všichni výrazně zpřísní osobní hygienu a cestování omezí na minimum. Neshromažďují se ve větších počtech na jednom místě, a když už se s někým potkají, upustí od obvyklých zdvořilostí, jako je potřásání rukou nebo objímání.

Pro mravence obecné představuje smrtelnou hrozbu cizopasná houba paličkovice Metarhizium brunneum. Zavlečení jejích spor do mraveniště vyvolá v kolonii poplach srovnatelný s vyhlášením nouzového stavu při pandemii covidu-19. Mravenci zaznamenají chorobu čichem a radikálně změní chování. Nemocní jedinci odcházejí z kolonie pryč, aby nešířili nákazu. Zdravé mravenčí dělnice tráví mnohem víc času mimo mraveniště, aby snížily "hustotu osídlení". Za obvyklých podmínek se mravenci kontaktují s každým, koho potkají, a dotýkají se ho tykadly. V mraveništi s nákazou však dělnice okruh kontaktovaných zdravých příslušníků kolonie významně zúží.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se