Svět bojuje s koronavirem a pomoci mu v tom mají digitální technologie. Evropské státy jako Německo, Velká Británie, ale i asijské země Tchaj-wan či Hongkong využívají mobilní aplikace či data mobilních operátorů ve snaze omezit šíření nákazy. Svůj systém má od 1. května v ostrém provozu i Česko. Takzvaná chytrá karanténa představuje podle epidemiologů jedinou efektivní zbraň proti pandemii covid-19, ale také cestu, jak se co nejrychleji vrátit k normálnímu životu. Hlavním cílem je totiž neomezovat plošně všechny občany, ale pouze ty, kteří přišli do kontaktu s nákazou. I tak by jich na několik dní ale mohly skončit v karanténě tisíce. Čekat tam budou na výsledek testů, který nákazu potvrdí, nebo vyvrátí.

Za projektem stojí vedle ministerstva zdravotnictví iniciativa Covid19CZ. Jejími členy jsou čeští technologičtí nadšenci a firmy jako Keboola, Česko.Digital, CleverMaps nebo Seznam.cz.

Oživit paměť

Jak systém funguje? Základem je takzvané vzpomínkové call centrum, které kontaktuje každého pacienta, u něhož se prokázala nákaza koronavirem. Jeho cílem je získat přehled o tom, kde se nakažený pohyboval v posledních pěti dnech. Pokud pacient souhlasí, může pracovník call centra k vytvoření "vzpomínkové mapy" využít data o pohybu od mobilních operátorů. "Získáme tak mapu pohybu, která se po skončení epidemiologického šetření smaže," vysvětluje Petr Šimeček, spolumajitel firmy Keboola, jež je dodavatelem technologie. Získaná data se likvidují do šesti hodin po uskutečnění hovoru a nelze je využívat pro kontrolu dodržování karantény.

Vedle operátorů budou předávat ministerstvu zdravotnictví informace i banky. Konkrétně jde o údaje o čase a místě platby, včetně identifikace obchodníka, a informace o čase výběru z konkrétního bankomatu. I tyto údaje budou následně využity pouze pro vytvoření vzpomínkové mapy. Data se importují do aplikace, která vygeneruje mapu pohybu nakaženého. Kromě zaměstnance hygienické stanice nikdo jiný tyto údaje neuvidí.

Podmínkou poskytnutí údajů od operátorů a bank je souhlas nakažené osoby. Pokud ho pacient neudělí, měl by veškeré požadované informace nahlásit operátorovi vzpomínkového call centra sám. Údaje od mobilních operátorů a bank mu mohou nicméně pomoci lépe si vzpomenout na osoby, se kterými se setkal. "Jedná se tedy o podpůrný nástroj při epidemiologickém rozhovoru," doplňuje Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci.

Sledování pohybu osob není v Česku novinkou. Mobilní operátoři uchovávají data o poloze pro účely trestních řízení.

Telefonista call centra v rámci vyplňování epidemiologického dotazníku posbírá i kontakty na lidi, se kterými dotyčný přišel do styku. "Tyto informace pak předá hygienické stanici a ta se s nimi poté spojí a sdělí jim, že se dostali do styku s nakaženým. Nespecifikuje ale, o koho konkrétně šlo," dodává k fungování chytré karantény Tomáš Kuča ze společnosti PwC, která je nezávislým poradcem v projektu.

Osoby, které s nakaženým strávily alespoň 15 minut ve vzdálenosti menší než dva metry, hygienici izolují v karanténě. "Do tří dnů je potřeba dostat všechny rizikové kontakty do karantény," říká náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Zhruba za další dva dny, tedy po čtyřech až pěti dnech od kontaktu s nakaženým, by tito lidé měli podstoupit test na koronavirus. Prodleva je podle resortu záměrná. "V případě příliš brzkého testování by to nemuselo být průkazné," vysvětluje Jitka Nováčková z ministerstva zdravotnictví. Výsledek testu by měl být známý do dvou dnů. Pokud by tedy k nákaze nedošlo, neměla by být karanténa delší než týden.

Než se dozví výsledek testů, musí lidé, kteří přišli do kontaktu s nakaženým, nejen zůstat doma, ale měli by se také izolovat od ostatních členů své domácnosti. Těm hygienici karanténu automaticky nenařizují.

Několikanásobná kontrola

Sledování pohybu prostřednictvím mobilních operátorů, na nichž vzpomínková mapa a celý projekt chytré karantény stojí, není v Česku žádnou novinkou. "Mnoho lidí podle mě vůbec neví, že tu už delší dobu máme povinnost mobilních operátorů uchovávat data o poloze po dobu šesti měsíců pro účely trestních řízení, která navíc byla posvěcena naším Ústavním soudem. Takže nejde o to, že by se pohyb osob bez jejich souhlasu začal sledovat až nyní," uvádí advokát a ředitel kanceláře eLegal Tomáš Pauch.

Hlavní odpovědnost za to, že nedojde ke zneužití osobních údajů, nese stát, respektive ministerstvo zdravotnictví jako správce údajů. Na zpracování osobních údajů v rámci chytré karantény dopadají pravidla evropského nařízení GDPR a zákona o zpracování osobních údajů. Na celý proces nakládání s osobními údaji v rámci vzpomínkového call centra dohlíží auditorská firma PwC. "Naše práce se omezuje na zhodnocení funkčnosti nastavených procesů a interních kontrol," popisuje Kuča.

Projekt by měla mít pod kontrolou také Poslanecká sněmovna. Pokud nevznikne speciální komise, prověřováním se bude zabývat již existující stálá komise pro kontrolu odposlechů. Dozorovým orgánem je pak především Úřad na ochranu osobních údajů.

Přestože ministerstvo podléhá kontrole tohoto úřadu, podle české právní úpravy je dozorová role úřadu ve vztahu k ministerstvu omezená. "Nemůže mu za případná pochybení udělit pokutu," upozorňuje advokát z kanceláře Rowan Legal Michal Nulíček.

eRouška

Další součástí chytré karantény je pak mobilní aplikace eRouška. Ta využívá technologii Blue­tooth, nikoliv GPS. To znamená, že nesleduje polohu uživatele, ale pouze kontakt s dalšími osobami v okolí, které aplikaci dobrovolně používají. Jinými slovy tedy aplikace nepozná, jestli se osoby potkaly v Praze, nebo Aši. Kontakty jsou navíc pseudonymizované a k identifikaci dojde pouze v případě prokázané nákazy a dobrovolného odeslání dat.

Pokud se tedy nákaza koronavirem prokáže u uživatele aplikace, pracovník hygienické stanice ho požádá o přehled lidí, které v posledních dnech potkal. "Vy mu jednoduše na jeden klik odešlete anonymní seznam uživatelů eRoušky, se kterými jste byli v rizikovém kontaktu. Včetně těch, které osobně neznáte, jen jste s nimi třeba jeli autobusem," uvádí autoři aplikace.

Jak upozorňuje advokát Nulíček, i v tomto případě dochází ke zpracování osobních údajů pouze těch osob, které udělí souhlas. "Tedy pokud by byla nakažená osoba v kontaktu s deseti osobami a jen tři z nich by používaly aplikaci eRouška, a tedy takový souhlas udělily, měly by být dále zpracovávány jen kontaktní údaje těchto tří dalších osob," vysvětluje Nulíček. Podle něj tak není třeba se obávat, že by docházelo ke sběru údajů třetích osob bez jejich vědomí.

Související