Generální ředitel České pošty Roman Knap chce udělat ze státního podniku moderní doručovatelskou společnost. Aby se to povedlo, hodlá v příštích pěti letech investovat přes sedm miliard korun. Vznikne moderní třídicí centrum, na vesnicích se pošty změní na franšízy a jeden z největších tuzemských zaměstnavatelů bude propouštět. 

Pošta také oddělí věci, které dělá ze zákona pro stát, od komerčního byznysu. "To, že lidem chodí doporučené dopisy nebo ze zákona roznášíme důchody a další věci, které děláme pro stát, považuje řada lidí za samozřejmost. Děláme je dobře, nikdo ale nevidí úřední administrativu s tím spojenou. Pak to vypadá, že největší problém je, že jsme nedoručili včas balík z Číny," říká Knap v rozhovoru pro HN.

Do vedení České pošty jste nastoupil loni v létě. Do té doby jste v Česku a na Slovensku vedl nadnárodní softwarovou společnost SAP. Jak dlouho jste si zvykal na řízení státního podniku?

Na to se asi nedá úplně zvyknout nikdy. Ten přechod ale nebyl zas až tak šokující. Přicházel jsem s vizí, že Česká pošta nebude státní úřad, ale fungující firma, takže principy fungování jsou velmi podobné. Šok je spíše z politického a veřejného prostoru, kde jste pod drobnohledem a všechno je vidět. To byl asi ten největší rozdíl.

Nebyl jste překvapen ani rozměry kanceláří v centrále České pošty?

Ano, to byl šok. Ten barák je obrovský, kanceláře tvoří asi 30 procent prostor a zbytek jsou společné prostory, jako schodiště či haly. Je to příliš velké a neosobní. Je to také jedna z věcí, které chceme změnit.

Největším tématem České pošty je v současnosti restrukturalizace. Proč k ní dochází až teď? Prvky, jako jsou třeba samoobslužné přepážky, už přece konkurence dávno zavedla.

Od mého nástupu jsem říkal, že než se pustíme do velké restrukturalizace, musíme firmu stabilizovat. Zaměstnanci potřebovali vědět, jak bude firma fungovat. Museli jsme jim navýšit mzdy, aby se snížila fluktuace pracovníků. Rok 2018 tak byl čistě stabilizační. Přišlo nové vedení, udělali jsme finanční plán. 

Museli jsme také politikům vysvětlit, jak se vypočítávají náklady na veřejnou službu, nebo vyřešit sporné body s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ). Pro budoucí období jsme museli prosadit změnu legislativy tak, aby Česká pošta čerpala částku, jež reálněji odpovídá nákladům, které na veřejnou službu vynakládá. 

To se podařilo. Kompenzace za veřejnou službu pro Českou poštu narostla z půl miliardy ročně na trojnásobek. Bavil jste se s vládou i o tom, že by se rozsah věcí, které musíte povinně vykonávat, zmenšil? 

Veřejná služba se skládá z dvou částí. První je počet poboček, druhá je povinnost doručovat každý pracovní den na každou adresu v režimu do druhého dne. Co se týká poboček, řídíme se nařízením vlády, které nám ukládá mít 3200 poboček. Jsme přísně hlídáni ČTÚ a můžeme maximálně stovku z nich každý rok přestěhovat. Abychom splnili pravidla Evropské unie z pohledu dostupnosti služby pro občany, tak by nám stačilo dva tisíce poboček. Těch 1200 je tedy historická zátěž. Kdybychom byli soukromý subjekt, tak bychom měli asi 700 poboček a nějakých 500 externích výdejních míst na balíky. 

Požadovali jste tedy po vládě, aby vám dovolila počet poboček snížit?

Diskuse byla, vznikly různé analýzy, ale závěr je, že se pobočky rušit nebudou. Ta síť se ale změní. Je přirozený požadavek, aby veřejná služba nestála do budoucna stále víc. Základním zdrojem financování jsou výnosy z listovních zásilek. Ty ale každý rok zhruba o deset procent klesají. Když nám tedy klesá hlavní zdroj financování a vedle toho máte náklady na mzdy pracovníků nebo na energie v budovách, které neustále rostou, tak ty nůžky, které musí stát dotovat, se stále rozevírají.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se