Nejlepším místem pro podnikání je v Jihomoravském kraji Vyškov. Vyplývá to ze srovnávacího výzkumu "Město pro byznys desetiletí". Premiantem Zlínského kraje se stalo jeho sídelní město Zlín, v Karlovarském kraji zase zvítězily Mariánské Lázně.

Srovnávací výzkum Město pro byznys desetiletí, který se věnuje podnikatelskému prostředí a přístupu veřejné správy, zpracovává analytická agentura Datank. Vyhlašovatelem je týdeník Ekonom, partnerem společnost Eurovia CS.

Vyškov

Vítězné město Jihomoravského kraje dlouhodobě těží především z velmi kvalitního podnikatelského prostředí. Jeho úroveň výzkum měří na základě čtrnácti kritérií zahrnujících například počet firem, vzdálenost k dálniční síti, míru nezaměstnanosti nebo průměrný měsíční plat. Vyškov je v této části výzkumu dlouhodobě v rámci celé České republiky dokonce jedenáctý.

Za své úspěchy vděčí dvacetitisícové město i nízké kriminalitě nebo úrovni zdravotní péče. "Za úspěchem stojí určitě souhra několika faktorů. Z věcí, které nemůžeme přímo ovlivnit, je to například dopravní dostupnost nebo nízká nezaměstnanost. I když na té se město podílí dlouhodobou politikou ve vztahu k rozvoji průmyslových zón, k podpoře podnikatelů obecně. Za městský úřad se snažíme být samozřejmě úřadem vstřícným a otevřeným. To se týká jak úředních hodin, tak přístupu zaměstnanců. Jednou z nejaktuálnějších záležitostí je diskuse o novém kulturním stánku, který by měl potenciálně ve městě vyrůst," uvádí tajemník Městského úřadu Vyškov Ivo Klenk.

Na druhé pozici se v kraji umístil Slavkov u Brna, který dlouhodobě těží z vysokého růstu počtu obyvatelstva, nízké nezaměstnanosti a také nízkého indexu stáří. Bronzovou příčku pak obsadil Hodonín, který si i celorepublikově velmi dobře vede ve výši kapitálových výdajů a má také vysoký podíl středně velkých zaměstnavatelů.

Zlín

Ve Zlínském kraji zvítězila tamní metropole především díky kvalitě podnikatelského prostředí a vstřícnému přístupu veřejné správy. V části výzkumu, který se věnuje podnikatelskému prostředí, zaznamenal Zlín za poslední desetiletí v rámci regionu dokonce celkem čtyři nejlepší umístění.

V celorepublikovém srovnání se Zlín dostal do desítky nejlepších měst v počtu právnických osob, v nákladech věnovaných na veřejnou dopravu a také v testu elektronické komunikace magistrátu. Ta se v rámci výzkumu prověřuje fiktivními telefonickými a e-mailovými podnikatelskými dotazy.

"Zlín byl vždy podnikatelským městem, všichni vnímáme odkaz Tomáše Bati a chceme v tom dále pokračovat. Plánujeme zřízení kanceláře architekta města Zlína, což považuji za důležité pro veřejnost i pro investory. Do budoucna zvažujeme také zřízení městské developerské společnosti, která by mohla začít připravovat zasíťování pozemků pro výstavbu," říká náměstek primátora města Zlín Pavel Brada.

Druhou pozici v kraji obsadil Holešov, který se může pochlubit vysokými kapitálovými výdaji, vysokými průměrnými mzdami i nízkou dlouhodobou nezaměstnaností. Bronz pak patří městu Vizovice, za jehož dlouhodobými úspěchy stojí zejména vysoký počet podnikatelů i velký počet zaměstnavatelů.

„Zlín byl vždy podnikatelským městem, všichni vnímáme odkaz Tomáše Bati a chceme v tom dále pokračovat,“ uvedl při přebírání ocenění náměstek primátora města Zlína Pavel Brada.
„Zlín byl vždy podnikatelským městem, všichni vnímáme odkaz Tomáše Bati a chceme v tom dále pokračovat,“ uvedl při přebírání ocenění náměstek primátora města Zlína Pavel Brada.
Foto: Vojtěch Resler

Mariánské Lázně

Za úspěchem Mariánských Lázní v rámci Karlovarského kraje stojí například dobré hospodaření radnice, která se může pochlubit nízkou dluhovou službou a vysokým podílem výdajů věnovaných na veřejnou dopravu.

Mariánské Lázně byly v regionu za posledních deset let třikrát první.

Třináctitisícové město ale hlavně těží z vysokého podílu podnikatelů a firem. Z hlediska podnikatelského prostředí jsou ostatně Mariánské Lázně dlouhodobým premiantem kraje. V posledních sedmi letech v tomto ohledu vždy vévodily kraj­skému žebříčku. V celkovém pořadí se pak v uplynulém desetiletí dostaly Mariánské Lázně v rámci výzkumu třikrát na nejvyšší pozici, třikrát byly stříbrné a dvakrát bronzové.

"V současnosti chceme klást důraz zejména na otevření možností pro začínající podnikatele a poskytnout jim maximální možnou součinnost. Jsme si vědomi, že není v našich silách konkurovat velkým městům stavbou mohutných podnikatelských inkubátorů, ale také u nás zakládáme coworkingové pracoviště v budově naší knihovny. Do budoucna navíc počítáme s podobnými prostory v nově zrekonstruované radnici," uvádí starosta Mariánských Lázní Martin Kalina.

Na druhé pozici se v Karlovarském kraji umístil Cheb, který se může i při celorepublikovém srovnání pyšnit vysokými mzdami. Městu pomáhá skutečnost, že je tamní radnice otevřená v komunikaci s podnikateli, což se projevuje mimo jiné nadstandardním rozsahem úředních hodin nebo také z pohledu podnikatele kvalitními webovými stránkami.

Na bronzové příčce se umístilo město Ostrov, jež vyniká například v podílu zahraničních podnikatelských subjektů, nízkou dluhovou službou nebo vysokým rozsahem úředních hodin.

Do výzkumu je automaticky zapojeno 205 měst s rozšířenou působností a 22 městských částí hlavního města Prahy. Cílem akce je vytvořit diskusní platformu na téma možností podpory malého a středního podnikání ze strany samospráv.

Související