Vítr ve vlasech, nohy na šlapkách, ale s mnohem menší námahou než na klasickém kole. Elektrokola jsou v Česku rychle sílícím trendem a především v posledních několika letech zažívají skutečný boom. Kola s elektrickým pohonem totiž dovolují nasednout do sedla i těm, kteří by klasickou cyklistiku nezvládli.

Elektrocyklisti jsou proto stále častěji k vidění na horách, ale i ve městech, půjčovny a prodejny elektrokol zažívají nejlepší časy v historii. "Půjčovnu provozujeme osm let. První tři roky jsme skoro nic nepůjčili, naopak poslední tři roky je zájem enormní," říká Roman Šimůnek, majitel půjčovny pujcitelektrokolo.cz, která funguje v Krkonoších.

A trend potvrzují i prodejci. "Prodeje elektrokol rostou každým rokem v desítkách procent. Například naše společnost prodá letos oproti loňskému roku skoro dvojnásobné množství elektrokol," pochvaluje si Miroslav Menšík ze společnosti Give.cz.

Fenomén cyklistika

Na sílící fenomén cyklistiky se zaměřuje také největší česká automobilka Škoda Auto, která kola i elektrokola prodává. Kromě Tour de France a La Vuelty podporuje desítky dalších nadnárodních i národních cyklistických akcí po celém světě.

Kromě toho se snaží hledat alternativy pro řešení mikromobility v centrech měst a kola jsou jednou z možností. I proto Škoda zřídila on-line magazín We love cycling, který přináší příběhy, videa a reportáže ze světa cyklistiky. Magazín funguje už pět let, je globální a má poskytovat servis cyklonadšencům z celého světa.

"Chtěli jsme zastřešit veškeré naše cyklistické aktivity a zároveň nabídnout místo, kde budeme moci komunikovat s cyklistickou veřejností. K dnešnímu dni naši platformu přebírá čtrnáct zemí včetně Číny. Další minimálně tři přibudou v následujících měsících," předpokládá lídr platformy Josef Matějovič.

Jen v minulém roce na stránky zavítalo přes dva miliony lidí a návštěvnost stále roste.

We love cycling připravuje také různé soutěže, jejichž vítězové se například mohou dostat přímo do pelotonu Tour de France.

V kampaních se portál zaměřuje i na bezpečnost, problematiku kradení kol, mikromobilitu ve městech, zdravou výživu nebo na cyklistické tipy a trasy po celém světě. Stejně tak se magazín zabývá podporou ženské cyklistiky, ať už ve vrcholovém sportu či na rekreační úrovni. "Snažíme se aktivně podporovat také handicapované cyklisty. S tím nám pomáhá i nejúspěšnější paralympijský cyklista všech dob Jiří Ježek," dodává Matějovič.

Důvodů, proč lidé dávají přednost elektrokolu před klasickým bicyklem, je hned několik. "Díky elektrokolu nemusí být výlet na kole úmornou dřinou, což se projeví hlavně v kopcovitém terénu nebo na horách, a jezdci si tak cyklovýlet více užijí. Často také lidé volí elektrokolo pro fyzicky slabšího v páru a tím dorovnají výkonnostní úroveň obou cyklistů," vysvětluje Menšík.

Klasická kola budou částečně vytlačena

Elektrokola se v Česku prodávají od roku 2007. Jedním z prvních lidí, kteří se začali o kola s elektrickou podporou pohonu v Česku zajímat, je Jakub Ditrich, zakladatel společnosti ekolo.cz.

Předpovídá, že za několik let elektrokola dokonce klasické bicykly částečně vytlačí z trhu.

Jízda na elektrokole by podle něj neměla být chápána primárně jako sport, ale jako doprava. "Je to pohybová aktivita, která je dokonce v mnoha studiích označována jako výrazně zdravější než jízda na mechanickém kole, protože udržuje jezdce v aerobní tepové frekvenci," podotýká Ditrich. Jízdu na elektrokole nechce proto ani nazývat cyklistikou. "Angličtina toto rozlišuje výrazy biking, což je jízda spíše v terénu, cycling, tedy jízda spíše po silnici a bike comm­uting − dojíždění nebo obecně doprava na kole. Elektrokola jsou tedy spíše dopravní prostředky," pokračuje Ditrich.

Česko je před Polskem

V Česku se v roce 2018 prodalo okolo 50 tisíc elektrokol, v průměru to bylo každé šesté kolo. Přitom v roce 2008 existovaly dvě prodejny, které dohromady prodaly jen asi 50 elektrokol. "V rámci středoevropského bloku jsme premianty. V Polsku, které je populačně čtyřikrát větší, jsou prodeje elektrokol ani ne třetinové," upozorňuje Ditrich.

V Německu se loni prodal rovný jeden milion kusů a každé třetí prodané kolo bylo elektrické. V zemích Beneluxu, kde evropský boom elektrokol před deseti lety začal, jsou dnes prodeje elektrokol na 75 procentech ze všech kol. "Lze prohlásit, že z většiny tamějších obchodů již mechanická jízdní kola zcela zmizela. Samozřejmě neříkáme, že mechanická kola za deset let zmizí zcela. Budou také dál existovat kola 'za pár korun' nabízená v supermarketech. Ale to kolo, na kterém budete jezdit na výlety i do práce, bude dost pravděpodobně obsahovat motor a baterii," předpovídá Ditri­ch.

Pro elektrokola funguje asistenční služba

Cena nového elektrokola se podobně jako například u automobilů velmi liší. Horské elektrokolo se dá koupit od 30 do 240 tisíc korun. Kromě nich se vyrábějí také krosová, trekingová, městská, skládací, a dokonce dětská elektrokola. Půjčovné se pohybuje od 650 korun do 1200 korun na den podle kvality a pořizovací ceny kola.

Baterie elektrokola se nabíjí z klasické zásuvky pomocí nabíječky, kterou výrobci dodávají společně s elektrokolem. Lze ji nabíjet přímo na elektrokole nebo ji pomocí klíčku ze stroje vyjmout a nabíjet ji doma.

Rychlost nabíjení může být různá. Každá baterie by měla zvládnout nabíjecí proud tři ampéry, ale někteří výrobci již přišli s nabíječi s proudem šest ampérů. To pak lze energii doplnit o 50 procent za méně než 40 minut.

"A když nabíječka není v dosahu, existuje stále řešení. Málokdo ví, že pro elektrokola existuje v Česku asistenční služba, která funguje stejně jako u auta. Máte problém − vyřeší se na místě nebo následuje odtah, tedy v případě elektrokola spíš odvoz. A to funguje i pro situaci, kdy zjistíte, že máte vybitou baterii a jste daleko od domova," upozorňuje Ditrich. Například od Allianz asistence stojí tato služba do 500 korun za rok.

Dojezd závisí na váze jezdce

Jednou z nejčastějších otázek cyklistů, kteří nemají s elektrokoly žádnou zkušenost, je, jaký má jejich vybrané kolo dojezd. Je to ale hodně ošemetná otázka, protože dojezd závisí hlavně na hmotnosti jezdce.

"Proto nikdy nevěřte žádným uváděným číslům. Jediná cesta, jak můžete zjistit reálný dojezd, je si elektrokolo vypůjčit a zajet si svou trasu, svým tempem a stylem jízdy," doporučuje Ditrich.

50 tisíc

elektrokol se vloni prodalo v Česku.

Nejvyšší dostupná kapacita baterie v elektrokolech je dnes přes 1000 Wh. Terénní elektrokolo, například model Agogs Max, nabídne jezdci s 85 kilogramy v terénní jízdě v mírně zvlněném terénu reálný dojezd okolo 85 kilometrů, pokud mu motor maximálně pomáhá. Ani to však neznamená, že se dá na toto kolo sednout a jet jako na motorce.

Vždy je potřeba ho udržet v pohybu šlapáním. Pomocí regulačního tlačítka si může jezdec nastavit, jak moc se chce namáhat sám a jak moc mu má elektromotor pomoci. Těchto stupňů je obvykle tři až pět, některé modely jich nabízejí až devět. Volbu stupně pomoci si jezdec určí přepínačem a zobrazuje se na displeji stroje.

Když se baterie vybije, dá se na něm jet jako na běžném kole, které je ovšem o několik kilo těžší. Pokud následuje kopec, který by už jezdec nevyjel, může stisknout speciální tlačítko, aktivovat režim chůze a kolo pojede samo bez jezdce rychlostí až šest kilometrů v hodině. Takže jej není potřeba namáhavě tlačit, lze ho vést vedle sebe.

V letošním roce jsou ve světě největším trendem ultralehká silniční elektrokola, která nabízí nižší výkon a menší kapacitu baterie. Ta jsou konstruována tak, aby jezdci pomohla při rozjezdech a v nejtěžších pasážích.

"Každopádně v Česku je konstantně největší zájem o trekingová kola, která je možné použít jak na silnici, tak v terénu. E-kola vybavená větší kapacitou baterie, která je neviditelně schována v rámu, nosičem, světly a větším přehledným displejem," popisuje Ditrich.

Pokud se někdo rozhodne místo pořízení nového elektrokola přestavět své staré na elektroverzi, vyjde ho tato přestavba zhruba na třicet tisíc korun. "Spíše se ale kupují originály, přestavby jsou méně časté," podotýká Roman Šimůnek.

Rychle po městě? Na e-kole

Fenomén elektrokol pomáhá i rozvoji městské cyklistiky, protože jízda s elektropodporou je snazší a lidé už ji vnímají jako alternativu auta. I díky tomu je městská cyklistika jako taková rovněž na vzestupu. "Na elektrokole se zvětší váš akční rádius, zvládnete náročnější stoupání a v provozu se na něm cítíte zpravidla lépe. I bikesharingové firmy pomalu přecházejí na elektrokola," podotýká Anna Kociánová ze sdružení AutoMat pro zlepšení života ve městě.

Městská cyklistika jako taková je podle ní v Česku na vzestupu už posledních dvacet let. "Vidíme to na zvyšujících se počtech městských cyklistů, zlepšující se infrastruktuře i třeba na počtu účastníků soutěže Do práce na kole," přibližuje Kociánová.

Tato akce zažila letos už devátý ročník. Výzva spočívá v tom, že se účastníci dopravují celý květen do práce na vlastní pohon. Kromě jízdy na kole mohou i běhat či chodit pěšky. Důležitá je přitom především pravidelnost, která i po měsíci vede k tomu, že lidé u udržitelné dopravy zůstávají po zbytek roku. Letos v květnu se do akce zapojilo téměř 20 tisíc účastníků z celé republiky.

"Ti všichni si zapisovali své cesty ručně nebo pomocí propojených aplikací do našeho systému. A právě anonymizovaná data o skutečných trasách cyklistů pak my jako AutoMat využíváme při jednání s městy o zlepšování cykloinfrastruktury. Cílem výzvy je i komunikace se zaměstnavateli a motivace ke zlepšování podmínek pro uschování kola, osprchování se a podobně. Vyhlašujeme totiž i kategorii Cyklozaměstnavatel," dodává Kociánová.

Dlouhodobě se v žebříčku na předních pozicích jako Cyklozaměstnavatel umísťuje firma Continental Barum. Nabízí bezpečné prostory na uzamčení kola hlídané kamerou, sprchy, šatny, firemní kola, pořádá motivační firemní soutěže i v rámci akce Do práce na kole nebo společné cyklovýlety zaměstnanců.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin.