Indická vláda v pondělí oznámila, že se rozhodla zrušit zvláštní autonomní status severoindického státu Džammú a Kašmír. Opatření, které podle agentury Reuters představuje největší změnu pro Kašmír téměř za 70 let, pravděpodobně vyvolá v tomto převážně muslimy obývaném, neklidném regionu nepokoje. Pákistán krok Indie považuje za nelegální, bývalá premiérka státu Džammú a Kašmír Mehbúba Muftíová je v domácím vězení a pondělí označila za "nejčernější den indické demokracie". Podle ní je rozhodnutí nelegální a neústavní.

Indický ministr vnitra Amit Šáh v pondělí v parlamentu prohlásil, že zrušena bude platnost článku 370 indické ústavy, na jehož základě má stát Džammú a Kašmír vlastní základní zákon, svou vlajku a také nezávislost ve všech sférách s výjimkou zahraniční politiky, obrany a komunikací.

Před oznámením indické vlády o zrušení autonomního statusu byly v Kašmíru rozmístěny tisíce indických vojáků a turisté byli vyzváni, aby oblast opustili. Přerušeny byly také telefonní a internetové služby a někteří místní političtí vůdci byli uvrženi do domácího vězení.

Ministr Šáh uvedl, že o vládním opatření budou poslanci indického parlamentu diskutovat, hlasovat o něm ale podle zpravodajského serveru BBC News nebudou. Po podpisu prezidentem vejde zákon v platnost, prohlásil podle BBC Šáh.

Zvláštní autonomní status, který dosud platil pro Kašmír, rovněž zakazoval Indům z jiných částí země kupovat v Kašmíru půdu, trvale se tam usadit či zastávat místa v místní správě. Tato opatření měla zabránit tomu, aby stát Džammú a Kašmír zaplavili lidé ze zbytku Indie.

Indická vláda vedená hinduistickými nacionalisty zrušení zvláštního statusu vytrvale prosazovala, přičemž argumentovala tím, že takové zákony brání začlenění kašmírského území do Indie. Kritici opatření poukazovali na to, že zrušení zvláštního statusu vyvolá v konfliktním Kašmíru násilnosti.

Indická část Kašmíru je v převážně hinduistické Indii jediným územím, kde tvoří většinu muslimové. Povstalci tam od roku 1989 bojují proti indické vládě a požadují vznik samostatného státu nebo sjednocení Kašmíru pod pákistánskou vládou. Konflikt už si vyžádal téměř 70 000 obětí.

Region Kašmíru je rozdělen mezi Indii a Pákistán, které o něj svedly od vyhlášení nezávislosti v roce 1947 dvě ze svých tří válek. Pákistánské ministerstvo zahraničí v pondělí uvedlo, že ukončení zvláštního autonomního statusu Kašmíru porušuje rezoluce OSN.

Pákistánský ministr zahraničí Šáh Mahmúd Kureší pákistánské televizi řekl, že Pákistán znásobí diplomatické úsilí, aby zabránil tomu, aby dekret vešel v platnost. "Indie hraje změnou statusu Kašmíru nelegálními kroky velmi nebezpečnou hru," řekl. U indického velvyslanectví v Islámábádu se sešlo k protestu několik set kašmírských aktivistů, policisté jim zabránili dostat se až k budově. Prezident pákistánského Kašmíru Sardár Masúd Chán řekl, že krok Indie může přerůst ve válku s Pákistánem.

Muftíová na Twitteru napsala, že rozhodnutí bude mít "katastrofální důsledky pro celý subkontinent". Právní odborníci nevylučují, že může být platnost dekretu napadena soudně.

Německá vláda je vývojem v Indii znepokojena a vyzvala občany, aby se vyvarovali cest do Džammú a Kašmíru s výjimkou oblasti Ladákhu.

Indický ministr vnitra Amit Šáh dále oznámil, že vláda v Dillí se rozhodla rozdělit dosavadní stát Džammú a Kašmír na dvě svazová teritoria - Džammú a Kašmír, který bude mít svůj zákonodárný sbor, a Ladákh, který bude spravován přímo centrální vládou v Dillí bez vlastního parlamentu. Ladákh, obývaný hlavně buddhisty, tvořil do nynějška východní část státu Džammú a Kašmír.

Zrušení zvláštního statusu Kašmíru slíbila vládnoucí Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího v kampani před letošními parlamentními volbami, které s přehledem vyhrála. V indickém parlamentu v pondělí oznámení o změně statusu Kašmíru vyvolalo ostré protesty opozice.