Které knihy máte právě teď na svém nočním stolku?
Na nočním stolku mám plínky, náhradní dudlík a špunty do uší. Narodila se nám třetí dcerka, takže místo literatuře se teď věnujeme jí. Velký zážitek jsem ale měl v poslední době z dobrodružného románu Vango od Timothéea de Fombelleho. Vřele doporučuji všem, kdo si chtějí přečíst příběh plný zvratů a tajemství. A hodně mě zaujala kniha Petera Pomerantseva Nic není pravda a všechno je možné, popisující život v Putinově Rusku.
Máte nějakého zvláště oblíbeného spisovatele, k jehož textům se čas od času rád vracíte?
Možná je to díky mému pobytu v Afghánistánu, ale všechny knížky Khaleda Hosseiniho pro mě byly jako zjevení a silně na mě zapůsobily. Nejraději mám asi Tisíce planoucích sluncí.
Co jste nejraději četl, když jste byl malý kluk?
Vždy mě fascinoval Tolkienův Pán prstenů. Možná i proto jsem před dvaceti lety nastoupil do Člověka v tísni, party, která se snaží změnit svět k lepšímu. A vydrželo mi to dodnes.
Kterou knihu byste si chtěl přečíst, stále není jaksi dost času, ale vy víte, že to prostě musíte v tomhle životě ještě stihnout?
Loni jsme vydali knihu 25 let Člověka v tísni, a protože kovářova kobyla chodí bosa, ještě jsem ji nestačil přečíst.
Se kterou autorkou byste rád zašel na skleničku dobrého vína a na co byste se jí chtěl zeptat?
Mojí favoritkou je jasně Petra Soukupová. Líbí se mi, jak ve svých knížkách popisuje téma dospívání a celkově dětský svět.
A se kterým autorem byste se nebál strávit desetihodinový let anebo byste si rovnou troufl s ním ztroskotat na pustém ostrově?
Když už ztroskotat, tak s Tomášem Halíkem. Kromě duchovní útěchy bych se konečně dozvěděl, jak Oslovit Zachea. To je další z knih, které na mě pokukují z knihovny a čekají na svůj čas.
