Stát chce zkrotit sdílenou ekonomiku. Poté co na podzim vydalo Generální finanční ředitelství metodiku, jak přesně se mají danit tržby z krátkodobých pronájmů, teď ministerstvo financí přišlo s dalším plánem, jak postavit majitele, kteří pronajímají své byty přes platformy, jako je Airbnb, naroveň hoteliérům. Sepsalo novelu zákona o místních poplatcích, která místo rekreačních, lázeňských poplatků a poplatků z ubytovací kapacity zavádí jeden jediný poplatek z pobytu. Pokud zákonodárci návrh schválí, měl by ho od svých hostů vybírat a posílat do obecní nebo městské pokladny každý ubytovatel, ať už má penzion, kemp, hotel nebo byt inzerovaný přes web nebo aplikaci.

Podle nynějších pravidel přitom platí, že poplatek z ubytovací kapacity se na poskytovatele krátkodobých pronájmů nevztahuje. Rekreační nebo lázeňský poplatek tam, kde jej obec či město vybírá, by sice za své hosty odvádět měli, jak ale ukazují zkušenosti některých radnic, řada ubytovatelů tuto povinnost ignoruje. Například městská část Praha 1 evidovala ke konci loňského roku jen zhruba 500 plátců rekreačního poplatku, zatímco na internetu se v jejím obvodu nabízelo ke krátkodobému pronájmu na tři a půl tisíce bytů.

Ministerstvo financí tvrdí, že novela zákona, kterou v dubnu poslalo do připomínkového řízení, má obcím pomoci problém s poplatky z krátkodobých pronájmů řešit. "S tím, jak se sdílená ekonomika v ubytovacím sektoru dynamicky rozvíjí, se zvyšují i nároky na obce, které ze svých rozpočtů zajišťují úklid, likvidaci odpadů nebo dotovanou MHD. Touto novelou proto obcím nabízíme další možnosti, jak mohou zabezpečit financování svých veřejných služeb," vysvětluje ministryně financí Alena Schillerová. Nová pravidla mají podle plánů resortu začít platit od ledna 2020.

Více peněz obcím

Starostům se zamlouvá hlavně plánované zvýšení nového ubytovacího poplatku. Zatímco nyní mohou obce v součtu na všech poplatcích od ubytovatelů vybírat maximálně 21 korun na hosta za den pobytu, v roce 2021 by měly dostat možnost poplatek z pobytu zvýšit až na 50 korun.

Poplatek z ubytovací kapacity se z krátkodobých pronájmů neplatí. Rekreační poplatek pronajímatelé často ignorují. V Praze ho platí jen každý sedmý.

"Navýšení maximální výše sazby poplatku zohledňuje ekonomický růst, růst inflace, růst nákladů spojených se správou obecní infrastruktury a koresponduje s úrovní sazby v evropských státech. Předložený návrh jde jednoznačně směrem k posílení finanční autonomie obcí," míní o novince předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Stejně jako doposud přitom zůstane stanovení konkrétní výše sazby v kompetenci obcí a měst. Jinými slovy tam, kde mají třeba jen malý kemp a zvýšení poplatku na 50 korun by mohlo turisty od ubytování odradit, bude obec dál moci vybírat nižší částku.

Sjednocení poplatků do jednoho usnadní městům a obcím i administrativu spojenou s jejich výběrem. Povedou nově jen jednu evidenci poplatku a díky tomu se zjednoduší i přidělování variabilních symbolů jednotlivým plátcům.

V otázce toho, zda nový poplatek dokáže efektivně zvýšit inkaso od ubytovatelů v soukromí, jak deklaruje ministerstvo financí, jsou ale některé radnice skeptické. "Nemyslíme si, že zavedení ubytovacího poplatku by výrazně pomohlo nesoulad mezi počtem bytů, které se na Praze 1 pronajímají přes Airbnb, a počtem registrovaných plátců odbourat," říká Veronika Blažková z kanceláře starosty městské části Praha 1. Pomoci by podle ní mohla spíš lepší informovanost o povinnostech poskytovatelů krátkodobých pronájmů. Pokud se ale budou placení poplatku dál vyhýbat, budou je města a obce stejně jako nyní jen obtížně nutit k placení.

Na problémy s výběrem poplatků zadělává navrhovaný systém také podle právníků. Novela totiž jasně neříká, kdo je považován za poskytovatele pobytu za úplatu. Ten je přitom tím, kdo by měl poplatek vybrat a do obecní pokladny odvést. "Jedná se o provozovatele služeb sdílené ekonomiky, majitele nemovitosti, či jinou osobu, která například prostory zpřístupnila?" ptá se advokátka firmy Deloitte Legal Edita Bolková. Pokud k tomu zákonodárci nedají jasný klíč, ještě víc tím podle ní zkomplikují radnicím evidenci poplatníků i jejich následnou kontrolu.

Spravedlivá konkurence

Naopak nadšení jsou plánem ministerstva hoteliéři. O sjednocení stávajících ubytovacích poplatků a hlavně o tom, že je budou platit ve stejné výši hotely, penziony i lidé, kteří ubytovávají turisty v soukromí, snili už roky. Byty pronajímané přes Airbnb a podobné platformy pro ně totiž znamenají nevítanou konkurenci. Současný režim místních poplatků podle nich navíc má i několik systémových chyb.

Vadí jim hlavně poplatek z ubytovací kapacity. Zatímco rekreační a lázeňský poplatek totiž hotely přímo účtují hostům, u poplatku z ubytovací kapacity jsou plátcem i poplatníkem samy. "Jde de facto o skrytou daň," zdůrazňuje předseda Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek a dodává: "Podle stejného vzorce by takhle stát mohl vybírat peníze na lanovkách, v autobusech a všude, kde má někdo nějakou kapacitu."

Slabým místem rekreačních a lázeňských poplatků pak je podle něj to, že se vztahují jen na některé hosty. Lidé, kteří v hotelu nebo jiném ubytovacím zařízení nenocují kvůli rekreaci nebo léčbě, ale přijeli třeba za studiem nebo za obchodem, je platit nemusí. Problémem je ale i tady kontrola. "Stojí to pouze na tom, co host deklaruje. Ten, kdo je poctivý, poplatek platí, kdo poctivý není, ho neplatí," upozorňuje Stárek.

A právě to by měla chystaná novela změnit. Poplatek z pobytu v ní totiž ministerstvo financí navrhuje ohraničit jinak. Bude se vztahovat pouze na pobyty, které nepřekročí 60 po sobě jdoucích kalendářních dnů. "Limit byl stanoven tak, aby poplatek dopadal jak na krátkodobé turistické a rekreační pobyty osob, tak na pobyty lázeňské léčebně­-rehabilitační péče, která bývá obvykle delší než běžná dovolená," vysvětluje mluvčí ministerstva financí Filip Běhal. Zároveň by se ale díky časovému ohraničení měli poplatku vyhnout lidé, kteří míří do měst za studiem, sezonní prací anebo si byt pronajímají k trvalému bydlení.

Poplatky Airbnb nezruinují

Ačkoliv novela řeší některé nedostatky současného systému místních poplatků, ekonomickou výhodnost krátkodobých pronájmů nejspíš příliš neovlivní, a to ani v případě, že by své zákonné povinnosti od roku 2020 začali skutečně všichni ubytovatelé v soukromí plnit. "I po zvýšení poplatku půjde v celém objemu příjmů o malou částku," říká majitel realitní kanceláře Re/Max City Daniel Kotula a dodává: "Výraznější finanční dopad má vyjasnění finanční správy, jak správně danit příjmy z Airbnb." To Generální finanční ředitelství zveřejnilo loni na podzim. Také v něm úředníci postavili pronajímatele bytů přes Airbnb naroveň hoteliérům nebo provozovatelům penzionů. Pokud nabízejí ubytování opakovaně, měli by mít živnostenský list na poskytování ubytovacích služeb.

Sjednocení poplatků ulehčí obcím od administrativy. O tom, že je dokážou vybrat i z krátkodobých pronájmů, ale některé radnice pochybují.

Příjmy, které jim z ubytování plynou, pak budou danit jako příjmy z podnikání. Pokud tedy nepovedou daňovou evidenci a neuplatní proti příjmům výdaje ve skutečné výši, budou si moci od příjmů náklady odečíst 60procentním paušálem. Tržby za ubytování se podle finanční správy započítávají také do takzvaného zákonného obratu pro povinnou registraci k DPH. Navíc je ubytovatelé musí elektronicky evidovat.

Po splnění všech povinností se tak podle analýzy firmy Re/Max vyplatí krátkodobé pronájmy jen v turisticky nejzajímavějších lokalitách. Jen tam totiž dokážou prona­jímatelé obsadit nemovitosti po větší část roku. Jinde pro ně krátkodobý pronájem znamená hlavně práci navíc a příjem srovnatelný s administrativně méně náročným dlouhodobým pronájmem.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce

Související