Co je Alter eko?

Renomovaní čeští ekonomové v rolích moderátorů a jejich exkluzivní hosté diskutující o aktuálním ekonomickém dění v České republice i ve světě. To je pořad Alter eko, se kterým se můžete pravidelně setkávat i na stránkách týdeníku Ekonom. Další díly pořadu Alter eko najdete zde: http://ekonom.ihned.cz/altereko

Řekne-li se ekonomický blok, většina si představí Evropskou unii, ti starší si možná ještě vzpomenou na RVHP. V současnosti se s ekonomickými bloky setkáváme úplně všude. Který z nich je nejdůležitější nebo nejperspektivnější?

Z naší perspektivy je nejdůležitější Evropská unie. Pokud zohledníme možnost vytvoření zóny volného obchodu se Severní Amerikou, tak se tomu přidává i určitá perspektiva. Pokud bychom se zaměřili jen na tu samotnou perspektivu, tak jsou to bezesporu bloky vytvářené na asijském kontinentu. Jenom když si vezmete HDP, tak je zřejmé, že během deseti, dvaceti let tento asijský blok získá 40- až 50procentní podíl na světové ekonomice a vymění si roli se Spojenými státy a s eurozónou.



Ekonomicky se integruje také Latinská Amerika. U ní se nedomníváte, že má před sebou nějakou zásadní perspektivu?

Tato integrace bude určitě pozitivní pro samotné celky. Pokud se ale na to podíváme optikou zahraničních toků z Evropy, ze Severní Ameriky nebo z Asie, tak celková váha těchto ekonomik zůstane v porovnání s dynamickým růstem Asie v podstatě velice malá.



Co je na Asii tak přitažlivé? Je to velikost trhu, surovinové zásoby anebo politická stabilita a na ni navázaná vymahatelnost práva?

Liší se to stát od státu. Pokud se podíváme na chování investorů, tak můžeme sledovat pozvolný posun od exportně orientovaných firem, které profitují na nízkých cenách práce, k investorům, kteří se orientují na tamní domácí spotřebu. Nejde jen o velikost trhu, ale i o obrovský růstový potenciál, který tento region má.



A není v tom skryto i velké riziko? Vždyť Čína je vnitřně rozdělená země. Ne všichni Číňané mají možnost vybrat si profesi či místo, kde budou bydlet. V predikci sociální stability se objevuje celá řada otazníků. Jak se na to díváte jako ekonom?

Veškeré predikce vycházejí z předpokladu, že transformace Číny proběhne pozvolně a hladce. Což samozřejmě při tom počtu obyvatel či sociálních rozdílech vůbec nemusí tak být.



Nedávno prezident Barack Obama anoncoval, že bude vytvořeno transatlantické obchodní a investiční partnerství. Řada ekonomů si od toho díky snížení celních bariér slibuje poměrně razantní navýšení objemu ani ne tak vzájemného obchodu, ale spíše volných peněz. Do­vedete si představit, že by se obdobné partnerství, které se rýsuje mezi Spojenými státy a západní Evropou, mohlo objevit i směrem k Asii?

Podle mého názoru partnerství dává smysl pro ekonomiky, které jsou na podobné úrovni. Můžeme vzpomenout na různé obchodní tahanice právě mezi Čínou a Spojenými státy a Evropou. V tomto světle jsou zábrany výrazné.



Bývalá španělská ministryně zahraničí Ana Palacio prohlásila, že pokud bude tato aliance úspěšná, rozšíří se ze severního Atlantiku i do jižního Atlantiku. Vidíte tuto možnost jako reálnou?

Reálné je všechno. Existují ale dva významné faktory, které tomu mohou zamezit. Jedním z nich je samotná Evropská unie, přesněji řečeno to, nakolik bude schopna uchovat vlastní vnitřní volný trh. Druhý bod je samotné postavení Latinské Ameriky k severnímu kontinentu.

 

Poslechněte si záznam celého rozhovoru:

 

 

 

 

Související
Zobrazit