Ekonomika v rukou spiklenců

Je směšné, že zrovna Mezinárodní měnový fond krizi urychlil. Byl to zjevně systematický pokus přivést zahraniční pomoc do celého regionu. Těmito větami, pronesenými v roce 2010 při rozhovoru pro rakouský časopis Der Standard, si viceguvernér České národní banky (ČNB) Mojmír Hampl vysloužil pozornost ve světě a nařčení z šíření nepodložených konspiračních teorií. Jeho obvinění rozezlilo vedení Mezinárodního měnového fondu (MMF) a situaci museli „žehlit“ jak tehdejší premiér Jan Fischer, tak šéf ČNB Zdeněk Tůma, který Hamplova slova označil za soukromý názor a nikoli postoj cedulové banky.

Lze na základě tohoto prohlášení známého euroskeptika a člena nejvyššího vedení ČNB skutečně zařadit mezi autory spikleneckých teorií? Částečně ano. Mojmír Hampl měl sice pravdu v tom, že MMF krizi v Evropě neřeší ideálním způsobem. Stejně tak je pravdou, že prohlášení představitelů MMF o ohrožení východoevropských zemí zbytečně poškodila tyto státy v očích investorů. Podepsala se tak na prohloubení krize i v zemích, které zdaleka nebyly zatíženy dluhy tak silně jako jih Evropy.

Problematická je ale hlavně ta část Hamplova výroku, která stejně jako u jiných spikleneckých teorií podsouvá měnovému fondu úmysl, aniž pro to předkládá jakýkoli důkaz. Ze seriózního názoru, o němž by bylo možné diskutovat, se nařčením z nekalých úmyslů fondu rázem stává konspirační teorie, kterou je – podobně jako u jiných podobných konstrukcí – prakticky nemožné vyvrátit. I kdyby totiž zástupci Mezinárodního měnového fondu řekli cokoli na podporu argumentu, že jim nejde o vlastní moc, zůstanou pro příznivce konspirační teorie stále spiklenci.

Slova Mojmíra Hampla o pokusech MMF posílit svoji roli tím, že popožene ekonomickou krizi, jsou nicméně ve srovnání s jinými ekonomickými konspiračními teoriemi slabým odvarem. Už čtyři roky trvající hospodářské problémy jsou přímo živnou půdou pro hledání nejrůznějších výkladů a vysvětlení, co za starostmi prakticky celého vyspělého světa stojí. Přestože bylo o současné krizi a jejím původu napsáno mnoho studií a analýz, jež poměrně jasně ukazují na příčiny, existují také desítky „alternativních“ vysvětlení.

VÍCE SE DOČTETE V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 13. ZÁŘÍ, NEBO POD ODKAZEM NÍŽE: