Je sobotní zářijový večer a čtvrtí Paceville ve městě Sant Julian duní hudba. Jsme v centru nočního života na ostrově Malta. Z každého otevřeného baru - a že je tady na každém kroku jeden - zní muzika jiného žánru: techno, vedle house a o kousek dál podmanivá samba.

Na ulici postávají hloučky mladých lidí, v ruce skleničku alkoholu, a družně diskutují. Hlavním dorozumívacím jazykem je angličtina, najdou se však i cizojazyčné skupinky, slyšet je zejména španělština a italština.

Do toho všeho hluku občas proskočí i čeština. »Jsem tu už počtvrté a příští rok pojedu asi zas,« vypráví třicetiletý Roman. Na Maltu si pravidelně jezdí vylepšovat angličtinu, ale také odpočinout si od práce i od manželky.

Doma totiž nevědí, že Malta je také proslulá svým nočním životem, kde jsou diskotéky a bary otevřené až do pozdního rána a plné mladých lidí z celé Evropy, chtivých seznámení a procvičení angličtiny.

Právě angličtina je jedním z hnacích motorů maltské ekonomiky.

»Je to byznys, který na Maltě běží desítky let,« říká Sean Bradshaw ředitel jedné z největších maltských škol angličtiny European School of English (ESE).

Angličtina jako dojná kráva

Ročně dorazí na Maltu kolem milionu turistů. Výhradně za angličtinou jich sem ročně přijíždí téměř 70 tisíc. Nejvíce jich je ze Španělska, Itálie, Německa, Rakouska a ze Švýcarska. Každý devátý pak přijíždí z Česka.

Nejvíce Čechů za studiem odveze na Maltu Student Agency. »Ročně tam vypravíme přes tisícovku lidí. Po Velké Británii je Malta jednoznačně naší nejoblíbenější destinací pro zájemce o studium angličtiny,« říká obchodní ředitelka Sudent Agency Zuzana Glierová.

»Kdo má smůlu a má ve třídě více studentů jedné národnosti, tak se moc anglicky nenaučí, protože se pak v hodině diskutuje spíše jazykem té skupinky než anglicky,« zlobí se Eva z Prahy. Za čtyřtýdenní jazykový pobyt na Maltě zaplatila 66 tisíc korun a s jazykovým pokrokem nebyla příliš spokojena. »Čekala jsem větší změnu,« dodává.

Naopak spokojená je Kateřina Javorská, která v maltských učebnách tráví deset týdnů. »Už po třech týdnech cítím, že jsem se zlepšila v mluvení, nemám takový blok jako na začátku pobytu. Navíc jsem si tu našla spoustu známých z různých koutů světa,« hodnotí Kateřina.

Samotné studium a ubytování ji vyšlo na 80 tisíc korun a nelituje prý ani jediné koruny. Některým Čechům sice na studijní pobyt přispívá i zaměstnavatel, ale tak dobře jako Španělé se tady rozhodně nemají.

»Byl bych hloupý, kdybych sem nejel,« vysvětluje třiadvacetiletý José ze španělské Zaragozy. Jeho vláda totiž přispěje každému Španělovi na zahraniční jazykový kurz 1600 eur. Za co je utratí, je čistě jeho věc. Většina z nich si tak kvůli nízké ceně a příjemnému počasí vybírá právě Maltu. Bydlí v nejlevnějších ubytovnách a peníze utrácejí především za večerní zábavu po diskotékách a barech.

»Evropští studenti přijíždějí na dva až čtyři týdny. Asiaté tu studují obvykle půl roku až rok,« konstatuje Bradshaw. A toho samozřejmě školy využívají a na své lekce nabalují další byznys. Většina studentů si totiž nechá od školy sehnat letenku a ubytuje se v hotelech či hostelech provozovaných školou. Další příjem mají školy také ze spoluorganizování výletů po Maltě či blízkých ostrovech.

Škola ESE, které Bradshaw šéfuje, byla založena v roce 1996. »Byli jsme jedna z asi pěti škol, které tady tehdy existovaly. Dnes už jich je skoro 50, přestože všechny mají akreditaci od ministerstva školství, jejich úroveň je značně rozdílná,« tvrdí Bradshaw. A proč školy vyrostly jako houby po dešti? Příklady prý táhnou.

»Když Malťané viděli, že byznys s angličtinou uspěl, začali si zakládat vlastní školy,« říká Bradshaw. A tak dnes mají studenti z celého světa šanci si vybrat ze zařízení různých úrovní - některá nabízejí nejmodernější učební postupy i vybavení, jiná jsou postavena spíše jen jako pračky na peníze.

Vedle povinné akreditace od státu má většina škol i certifikaci od různých mezinárodních asociací.

Největší konkurencí pro maltský byznys s angličtinou je samozřejmě Velká Británie - destinace číslo jedna.

»Naštěstí byla Británie dlouhodobě oproti nám dražší, loni se to zhoršilo, když oslabila libra. Teď se zase pomalu stáváme výrazněji levnějšími,« libuje si Bradshaw. Pro Malťany je to poměrně důležitá zpráva, na cizincích totiž stojí více než třetina místní ekonomiky.

»Podle studie University of Nottingham vytváří turistický ruch deset procent našeho HDP. Pokud ale vezmeme v potaz všechny sektory na něj navázané, tak se dostaneme až k 35 procentům. Stejná čísla se pak týkají zaměstnanosti,« vysvětluje Keith Zahra, mluvčí maltského ministerstva financí, ekonomiky a investic.

I proto se školy angličtiny těší podpoře státu. Samozřejmě nepřímo - Malta se sebepropaguje v zahraničí jako ideální turistická destinace, kde neznají sníh a kde se člověk dobře a levně naučí anglicky.

Rok návratu do starých kolejí

Ekonomická krize, která postihla celý svět, se samozřejmě dotkla i maltské ekonomiky. Jenomže na rozdíl od většiny ostatních se z ní Malta poměrně rychle otřepala.

Jako jedna ze dvou zemí Evropské unie dokázala loni snížit deficit státního rozpočtu pod 3,8 procenta. Příští rok by se vláda chtěla dostat pod tři procenta. Přitom ještě v roce 2008 byl deficit 4,7 procenta.

»Aby se nám to podařilo, musí Malta působit v očích investorů jako stabilní země v regionu,« hřímal při projednávání rozpočtu v parlamentu ministr financí Tonio Fenech. Cestu vidí spíše v omezení státních výdajů než ve zvyšování daní.

Vláda se také snaží podporovat vznik nových pracovních pozic na částečné úvazky a zaměstnat více žen. Řada z nich pracuje v šedé ekonomice, která lépe vyhoví jejich požadavkům na flexibilitu pracovní doby.

Zatím to vypadá, že Malta jde dobrým směrem. HDP rostlo už od posledního čtvrtletí loňského roku o necelá dvě procenta a letos se tento trend jen potvrdil. Ekonomický růst malé ostrovní země můžeme jen závidět - v prvním kvartálu roku 2010 nárůst o 4,2 procenta, ve druhém čtvrtletí pak 3,9 procenta.

»Krize zasáhla nejvíce maloobchod a stavebnictví, oba sektory však už letos dokázaly růst,« libuje si Joseph Zahra, mluvčí maltského premiéra.

Ještě lépe si vede turistický ruch, který dokonce letos lámal rekordy. V červenci přijelo na Maltu téměř 160 tisíc turistů, což je absolutně nejvíce v historii země.

Každý z turistů stráví na ostrově v průměru deset nocí, během kterých utratí kolem 800 eur, o třetinu více než loni. Malta letos zaznamenala vůbec nejvyšší růst počtu turistů ve Středomoří. Konkurovat jí mohlo jen Maroko, většina ostatních zemí kolem Středozemního moře pak počty turistů udržela na stejné úrovni nebo dokonce mírně ztrácela.

Úspěšně si Malta vede i v nezaměstnanosti, ta se pomalu vrací do předkrizové úrovně a nyní se pohybuje kolem 6,5 procenta. Inflace se drží těsně pod dvěma procenty.

Stěhování do daňového ráje

Maltská ekonomika těží i z toho, že místní obyvatelé jsou velmi dobře jazykově vybaveni a že vláda schválila už v roce 1994 sérii zákonů, které ze země udělaly daňový ráj. Nyní je zde podle odhadů zaregistrováno přes 2500 takzvaných offshore společností, které rozvíjejí svou činnost právě díky příznivé daňové politice.

Malta nedaní příjem z dividend a základ pro výpočet daně z příjmů lze zkrátit o libovolný náklad. Sazba daně z příjmu právnických osob je poměrně vysoká, až 35 procent. Jednoduchou operací s vyplacením dividend ji však lze snížit až na efektivních pět procent, čehož samozřejmě využívá řada společností.

Sázka na lodě a letadla

Hospodářství Malty je ovlivněno tím, že malé souostroví nemá žádné významné přírodní zdroje. Jedinou výjimkou je oblíbený stavební kámen - zlatavý vápenec.

Nedaří se ani zemědělství. Ostrov totiž trpí nedostatkem vody. Malťané tak musejí hlavně v letním období 80 procent potravin dovážet.

Kromě turistiky tak zbývá sázka na průmyslovou výrobu, která tvoří zhruba pětinu HDP. Soustředí se především na strojírenství, elektroniku, stavbu a opravu lodí. Malta se chlubí druhým největším suchým dokem pro opravu lodí na světě.

Nově spoléhá i na letecký průmysl. Maltu si totiž na konci září vybrala Lufthansa jako středisko renovace všech svých Boeingů 737. Místní společnost Lufthansa Tecknik Malta získala od aerolinek zakázku do konce roku 2014. Obdobné kontrakty chce časem dohodnout i s dalšími leteckými společnostmi.

Malta se chce v blízké budoucnosti prosadit i na poli menších dopravních letadel. Ministr dopravy Austin Gaft představil na počátku října plán, jak z Malty vytvořit největšího registrátora malých letadel v Evropě.

»Počítáme, že se s větším počtem zaregistrovaných letadel posílí i návazné sektory,« říká Gaft. Cílem je prý mít na Maltě registrován stejný počet letadel jako lodí. Plán je to dost smělý, protože pod vlajkou ostrova se nyní plaví pět tisíc lodí.

Gaft ale jeho splnění vidí optimisticky. »Podle amerického úřadu pro letectví se do roku 2030 zvýší počet malých dopravních letadel na 50 tisíc,« dodává.

Malý ostrov by jich chtěl na svém jediném letišti přivítat co nejvíce.

Radan Dolejš
Malta

Angličtina na Maltě
- Angličtina je spolu s maltštinou oficiálním jazykem země.
- Většina obyvatel je bilingvní.
- Na Maltě funguje téměř 50 jazykových škol.
- Všechny školy mají akreditaci od státu. Většina jich má také certifikát od různých mezinárodních agentur.
- Každým rokem sem přijíždí téměř 70 tisíc studentů angličtiny.

Malta se z následků ekonomické krize velmi rychle otřepala.

Krásná architektura, teplé moře, příjemné počasí a anglické školy přivábí ročně na Maltu milion turistů.

Foto Shutterstock

Související