Neznalost zákona neomlouvá. Tuto formulaci zná každý absolvent střední školy. Lidé však často netuší, které předpisy to jsou a jak je vykládat. Česká republika totiž dosud nemá ucelený přehled platných právních norem. Vychází sice sbírka zákonů a komentované předpisy, ale nic z toho není v kompletní podobě na webu.

Tento stav je jenom jedním z důsledků chybějící koncepce informatiky státní správy. Občan sice má povinnosti a platí státní úředníky, ale nakonec toho mnoho nedostává. K vylepšení stavu a pochopení celého problému určitě pomůže recenzovaná kniha Ochrana a licencování počítačového programu. Jejím obsahem je sice celkově téma právní informatiky, ale velká část se věnuje právě problematice informatiky státní správy a vhodných licencí.

V Česku není mnoho odborníků na právní informatiku, kteří by ji pochopili v plné šíři. Bohumír Štědroň má s tématem bohaté zkušenosti, mimo jiné byl externím poradcem pro informační technologie na ministerstvech a také vystupuje jako konzultant pro soukromé firmy.

Díky tomu nabízí celkový pohled na otázky počítačových programů z pohledu práva.

Protože kniha není určena pouze právníkům, není od věci podívat se na ni z pohledu odborníka na informační technologie. Právě jim může tento titul poskytnout mnoho cenných údajů.

Množství předpisů

Možným překvapením na úvod může být šíře předpisů, kam právní informatika zasahuje. V českých podmínkách totiž nejde pouze o záležitost autorského zákona a práva průmyslového vlastnictví. Problematika se totiž dotýká také třeba trestního práva a občanského zákoníku, nemluvě o platných předpisech Evropské unie.

Zřejmě největší přínos knihy spočívá v tom, že definuje povinnosti a závazky výrobců počítačových programů. Ukazuje, jakých právních předpisů se jejich činnost týká.

Jako další výrazné pozitivum lze zmínit zasazení české právní informatiky do evropského a amerického kontextu. Drtivá většina počítačových programů vzniká v anglo-americké oblasti, která má zcela jiné pojetí práva, což způsobuje konflikty.

Titul nevynechává ani problematiku přeshraniční, kdy se dnes sice všichni pohybujeme na neohraničeném internetu, ale jednotlivé smlouvy stále mají národní platnost. V tomto případě se často řeší otázka, jakým právním řádem se smlouva řídí - právem země, kde program vznikl, odkud se prodává, nebo kam je dodáván.

Protože je autor velkým obhájcem otevřeného softwaru, je velká část knihy věnována těmto druhům licencí a jejich možnému nasazení ve státní správě. V knize se podrobně rozepisuje nejznámější otevřená licence GNU GPL a důsledky jejího používání pro tvůrce i uživatele. Vytvořil také vzorovou licenci pro veřejnou správu a neziskový sektor.

Výhrady pouze drobné

Podobnou péči či spíše rozbor by si v knize zasloužila určitě alespoň jedna komerční licence od významného výrobce programů - u nás nejspíše od Microsoftu.

Pro čtenáře by jistě bylo zajímavé zjistit, kde jsou největší úskalí a na které pasáže si ve smlouvách dávat pozor.

Mezi jiné slabší stránky patří málo příkladů z praxe. Třeba, jak se mají jednotlivé problémy řešit či komentáře už proběhlých soudních sporů. Tady bude zřejmě problém také v tom, že v Česku dosud mnoho podobných kauz neproběhlo, takže mnohá sporná místa se ukážou teprve v budoucnosti.

Další drobnou výtkou je, že na některých místech je kniha velice podrobná (popisuje vznik otevřených licencí), jinde naopak strohá. Mnohé pojmy by si zasloužily bližší vysvětlení a zasazení do kontextu - například vysvětlení pojmu »tivoizace«.

Na druhou stranu pokud se v oblasti počítačových programů již nějakou dobu pohybujete, nebude orientace složitá, pouze si budete muset dané souvislosti dohledat.

Je na místě upozornit i na chyby. Nejviditelnější je záměna jména autora slovníku výpočetní techniky Jiřího Hlavenky za Havlenku.

Přes všechny výtky je kniha přínosem pro všechny, kteří se informatikou zabývají. Ať už jde o manažery projektů nebo obyčejné programátory, kterým ukáže jejich práva a možné důsledky tvorby programů.

Pavel Kočička

Pavel Kočička
- Vystudoval kybernetiku, automatizaci a měření na brněnském VUT.
- V redakci Ekonomu se věnuje webu a informačním technologiím.

Foto: Jan Rasch

Související