Jedním ze tří projektů oceněných v soutěži IT projekt roku je implementace hlasových technologií v distribučním a logistickém centru DLC Napajedla (viz příslušné texty za článkem). Je to nový sklad, který společně vybudovala tři moravská spotřební družstva, místo aby každé z nich rekonstruovalo svůj vlastní nevyhovující sklad. Porovnání "před" a "po" vypadá impozantně: počet tzv. vychystávaných palet (tedy palety se zbožím, vypravované do jednotlivých obchodů) se zvýšil z 375 na 550 denně, a to při poklesu celkového počtu pracovníků z 250 na 107. Zásluhu na tom má moderní skladový informační systém - a jeho hlasová nadstavba. Stručně řečeno: lidé ve skladu mají volné ruce, protože s řídicím informačním systémem komunikují hlasem. Povely dostávají do sluchátka a jejich splnění potvrzují do mikrofonu. Tato komunikace probíhá - a to je dosud unikátní - česky.

ČESKY NE? V první fázi tendru na dodavatele skladového informačního systému pro DLC Napajedla ještě požadavek na hlasové funkce nefiguroval. "V prvním kole bylo patnáct firem, ale velmi jednoduše jsme pole zájemců zúžili na tři. Ti nám ukazovali své referenční sklady - a jeden z nich, v Německu, byl řízen hlasem. Okamžitě nás to zaujalo," vzpomíná předseda Spotřebního družstva v Uherském Ostrohu František Polák. Ten se na budování DLC podílel, protože jeho družstvo je jedním ze tří akcionářů. František Polák také prezentoval projekt DLC Napajedla v soutěži IT projekt roku.

"Okamžitě jsme si uvědomili, jak to usnadní a zrychlí práci. A už z hrubých propočtů bylo jasné, že to je efektivní řešení a že ho chceme. Ale na požadavek, aby komunikace probíhala česky, nám všichni říkali Tak na to zapomeňte! A když za nějakých šest týdnů přišla jedna z firem s tím, že už to umí česky, moc jsme jim nevěřili," přiznává Polák.
Zakázku nakonec dostala, při srovnatelných nabídkách, jediná společnost, která požadavek na hlasové ovládání skladu v češtině splnila - ostravská U&Sluno. Jde o specializovanou firmu, která jednak vyvíjí vlastní skladový informační systém, jednak mimo jiné zastupuje pro Česko, Slovensko a Maďarsko společnost Aldata - s jejímž systémem G.O.L.D., včetně nadstavby Vocal, do tendru DLC Napajedla šla.

ČESKY ANO! Hlasem řízené sklady jsou v Evropě běžné a jsou už i v Česku. Ale tady mluví jen německy nebo anglicky. Naučit je česky, na to se dlouho nikdo neodvážil ani pomyslet. Čeština je totiž velmi obtížný jazyk - a hlavně, Česko je malý trh.
Firma U&Sluno však přišla na elegantní řešení. Zjednodušeně: počítač, místo aby doopravdy mluvil, jenom přehrává příslušné zvukové nahrávky. Ty si mohou v DLC pořizovat sami - a také to dělají. "Jenom by to už možná chtělo nahrát znova všechno najednou, protože teď tam počítač diriguje vychystávače - pickery (viz text O hlasovém vychystávání) několika různými hlasy," poznamenává Marta Nováková, ředitelka dodavatelské firmy.

Kromě povelů, jimiž řídí pickery, se systém musí naučit i rozumět pickerům. Pro každého z nich mu to trvá ani ne půl hodiny. Stačí, aby picker přečetl všech deset číslic a asi dvacet dalších slov, jako jsou Ulice, Zpátky, Odebrat - a to třikrát, pokaždé co nejrozdílněji, aby si systém zvykl i na odlišnou výslovnost.
"G.O.L.D. Vocal obsahuje modul pro digitalizaci jazyka. Ten je amerického původu a žádný slovanský jazyk neumí. Což je problém, který jsme prostě nemohli vyřešit - jenom jsme ho mohli obejít. Když jsme přišli na princip, jak to udělat, vlastní realizace pak nebyla složitá," vysvětluje Marta Nováková.
Daň za toto řešení je přijatelná: Jediným omezením je, že systém umí pouze vydávat předem nahrané povely. Neumí však "číst", tedy převádět text na mluvené slovo. "To však pro nás není velké omezení," říká František Polák.

Z DESETI NA PĚTADVACET. V původních skladech dokázali skladníci vychystat průměrně deset palet za den. Teď je to téměř 25, ale u špičkových pickerů také 27 palet. Na tomto závratném nárůstu produktivity práce se však hlasové vychystávání podílí jen menší částí. Většina jde na vrub toho, že sklad je řízen informačním systémem. "Hlasové vychystávání je oproti práci s ručním terminálem rychlejší zhruba o čtyřicet procent," říká František Polák.
"A kdybychom nerozbalovali kartony až na jednotlivé kusy, byl by nárůst produktivity ještě vyšší. Ale my zásobujeme i malé prodejny, které mají ani ne čtvrtmilionový měsíční obrat. Zavážíme je každý týden - mimo jiné, že tam mají malé skladové prostory - a typicky jsou to dvě palety zboží. Je přitom jasné, že aby mohli ze dvou palet doplnit celý sortiment, musí mít možnost odebírat i menší množství zboží. To však komplikuje provoz při vychystávání. Tyto ztrátové časy, se přitom použitím hlasových terminálů sníží jen nepatrně," vysvětluje František Polák.

V Napajedlích mají i rezervy. "V Německu jsme viděli v jednom skladu na vyvýšeném stanovišti pracovníka, který na počítači sledoval vytíženost jednotlivých pickerů. Systém mu automaticky hlídá, jestli picker dodržuje časové limity. Takže když se do určené doby od každého povelu k naložení neozve O. K, picker má okamžitě ve sluchátkách nepříjemný dotaz, co že se to děje. A na tři minuty se někde zašít? To mu seberou hlasový terminál - a s ručním je automaticky na dvou třetinách platu," popisuje František Polák.
Obdobný princip - v něžnější podobě - funguje i v Napajedlích. Také tam představuje 15 hlasových terminálů cestu k vyšším výdělkům. Pickeři je vlastně dostávají za odměnu, když zvládají práci s ručně řízenými terminály.

ZÁHADA... Když je hlasové řízení tak skvělé, proč jsou ve většině skladů v Česku vrcholem techniky ruční terminály? "A to ještě nebyla řeč o dalších výhodách, jako třeba podstatně nižší chybovost při vychystávání. Nebo využitelnost hlasového řízení třeba při inventurách. Anebo že není třeba tolik svítit... A co teprve u mraženého zboží, když nemusíte sundavat rukavice..." rozplývá se nadšením předseda Polák.

Pro akcionáře DLC bylo rozhodování jednoduché. "Výhody jsou přece evidentní," říká František Polák. "Ale některé firmy asi vůbec návratnost nepočítají, protože prostě vůbec nechtějí investovat do něčeho, co není nezbytně nutné".
"A tlak na náklady zatím v Česku není tak velký jako třeba v Německu. A ještě něco: tohle je klasický příklad, kdy neuvěříte, dokud neuvidíte. Můžete si představovat, jak je hlasem řízené vychystávání rychlé, ale v životě vás nenapadne, že rychlou chůzí nestačíte člověku, který jezdí po skladu s vozíkem a vychystává," přidává další postřehy Marta Nováková.
Právě proto je důležité mít referenční zakázku. Ředitelka Nováková nabídla DLC příznivé podmínky a na oplátku má do Napajedel dveře otevřené. Vodí tam návštěvy jako na běžícím pásu. Již přes rok - ale implementace skladového systému G.O.L.D. včetně české nadstavby Vocal v DLC je v Česku zatím jediná. "Ale s potenciálními zákazníky jednáme a letos by měla padnout asi tři rozhodnutí," říká Marta Nováková.

Slibným trhem je také Slovensko, a to ze zajímavého důvodu. "Co v Česku můžeme brát jako rozmar zákazníka, je na Slovensku dáno jazykovým zákonem," vysvětluje Marta Nováková. Slovenskému pickerovi tedy nehrozí, že by poslouchal angličtinu nebo němčinu.
Slovenská spotřební družstva chystají výstavbu sedmi distribučních center a o systém G.O.L.D. včetně hlasové nadstavby jeví živý zájem. (Jejich zástupci jsou také častými návštěvníky v Napajedlích.)
Sedm center - to bude pro dodavatele zajímavá zakázka. "No, to asi ne. Vypadá to, že bude sedm samostatných tendrů," kroutí hlavou Marta Nováková.
Reference z Napajedel dává U&Sluno náskok před konkurencí, ale ne velký. Metoda, jíž se podařilo obejít nutnost naučit nadstavbu Vocal česky, má totiž obecnou platnost. Jinými slovy, přeonačit hlasové vychystávání třeba z němčiny na češtinu není žádný problém.
A teď dobrá zpráva: zájem o hlasem ovládané skladové systémy poroste. Není důvod, aby obchodníci v Česku nenásledovali své západoevropské kolegy. Stačí počkat, až vyčerpají jednoduché metody ke snižování nákladů a ke zvyšování zisku.

O hlasovém vychystávání  
Vychystávání, tedy nakládání palet požadovaným zbožím pro jednotlivé prodejny, je klíčovou operací distribučního centra. Příjem zboží i manipulace s ním ve skladu se totiž dějí "ve velkém", zatímco vychystávání probíhá po jednotlivých baleních - a často dokonce po jednotlivých kusech (DLC Napajedla totiž zásobuje hlavně malé prodejny).
Ve skladech, kam dosud nepronikly informační technologie, vychystávají zboží skladníci, kteří je zároveň přijímají. Je to nutné, protože skladníci si musejí pamatovat, kde je co uloženo. V moderních skladech se informace o místě uložení zboží uchovává v informačním systému, takže je účelné (a možné) oddělit příjem a naskladňování od vychystávání. Vychystávání v tom případě provádí osoba zvaná většinou nečesky "picker" (z angl. pick, vybírat).
Podpora, kterou dostane pro svou práci, má v nejjednodušším případě podobu papírové sestavy s informacemi o zboží (identifikace, počet kusů) a jeho umístění ve skladu. Sofistikovanější systémy využívají ruční terminály. Picker si na displeji přečte, jaké zboží a kolik má vzít a kde je, načte čtečkou jeho čárový kód a potvrdí tlačítkem splnění dílčího úkolu. (Důležité je, že při "nakládání" zboží většinou nekontroluje, co vlastně bere.) Pokud je terminál bezdrátově propojen se systémem, je to z pohledu informačních technologií totální řešení podpory ručního vychystávání. (Plně automatické systémy, kde zboží padá do přistaveného kontejneru, jsou ještě v plenkách a mají zatím jen velmi omezené použití.)
Ale z pohledu ergonomie je totálním řešením ručního vychystávání až hlasová komunikace se systémem. V tom případě má picker u pasu terminál, v jednom uchu sluchátko a u úst mikrofon. Uslyší povel: Jeď do uličky XY, na pozici YZ!. Když tam přijede, dostane povel Přečti kontrolní číslo! - to pro kontrolu, jestli je tam, kde má být. Pak dostane povel Balení - Jedna! Vezme jedno balení, položí ho na paletu a řekne Jedna - O. K. A obratem dostává instrukci, kam má jet pro příští položku.

O DLC Napajedla      
Jde o společný podnik spotřebních družstev v Hodoníně, v Uherském Ostrohu a ve Zlíně, který provozuje distribuční a logistické centrum. Celková investice do jeho vybudování přesáhla sto milionů korun.
Původně DLC zásobovalo pouze asi dvě stě prodejen svých vlastníků, ale má víc než dvojnásobnou kapacitu. Už zásobuje prodejny dalších dvou družstev (celkem je jich přes tři sta) a hledá další zákazníky. Jedná dokonce o vybudování překladiště, kam by se vozily palety z Napajedel kamionem, překládaly na lehké nákladní vozy a rozvážely po blízkých prodejnách.
Sklad jede na dvě směny a letos čeká velkoobchodní obrat přes miliardu korun, zavedením třetí směny by to mohlo být až 1,6 miliardy. Ve hře je i možná další investice, a to do automatického zakladače - což by téměř zdvojnásobilo kapacitu skladu.

O soutěži IT projekt roku    
Jde o soutěž pořádanou Českou asociací manažerů úseků informačních technologií (tak kostrbatě se do češtiny překládá Chief Information Officer, CIO). Tato soutěž se od podobných liší jednak tím, že nejde o komerční akci, jednak způsobem přihlašování: projekty nepřihlašují dodavatelé, nýbrž uživatelé.
Ve čtvrtém ročníku soutěže posuzovala porota pod vedením prof. Zdeňka Molnára z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně 23 projektů. Do finále postoupilo osm z nich; tři, které porota považuje za nejlepší, mají právo používat titul IT projekt roku 2006. Kromě projektu DLC Napajedla je to plánování hutní výroby v Třineckých železárnách a systém pro optimalizaci listovního doručování České pošty.

PETR BLAŽEK

Související