Aktuální číslo časopisu Ekonom
Manažerem od narození - jinak ani nelze charakterizovat vítěze jedenáctého ročníku soutěže Manažer roku, nyní šéfa elektrárenské společnosti ČEZ Martina Romana. Ve svých necelých pětatřiceti má za sebou pestrou praxi: Absolvent právnické fakulty Univerzity Karlovy začínal v roce 1993 jako ředitel prodeje Wolf Bergstrasse ČR, kde byl zodpovědný za uvedení firmy na český trh a vybudování distribuční sítě. O rok později se stal generálním ředitelem výrobce vzduchotechniky Janky Radotín, kde získal první zkušenosti s krizovým managementem.
Zatěžkávací zkouškou mladého manažera byl nástup do strojírenského gigantu Škoda Plzeň v roce 1999. Moc šancí mu mazáci nedávali. Firma byla zadlužená, zakázky se nehrnuly.
"Roky ve Škodovce byly vzrušující a manažersky extrémně poučné. Od počátku, kdy šlo o boj o mzdy a každodenní svírání žaludku, přes fázi, kdy začínaly přicházet první úspěchy, až po to krásné období v letošním prvním čtvrtletí, které bylo pro Škodu nesmírně úspěšné z pohledu nových zakázek," hodnotí své působení Martin Roman. Plzeňská Škodovka pod jeho vedením prošla finanční restrukturalizací, ze které vzešla oddlužená Škoda Holding.
Továrna se soustředila na klíčové předměty podnikání, pro ostatní obory se hledal nebo ještě hledá strategický partner. Do vedení se podařilo získat renomované odborníky. Všichni, kdo měli možnost s Romanem pracovat, potvrzují, že umí motivovat své podřízené.
"Odcházím s tím, že se mi podařilo vše, co jsem si přál. Je to jediná z velkých strojírenských společností, která přežila, má vlastní produkt a obrovskou budoucnost," tvrdí Martin Roman.
NOVÝ POST - generální ředitel elektrárenské společnosti ČEZ - je však neméně vzrušující. "ČEZ je jedna z mála českých společností, která může hrát obrovskou roli v ekonomice EU. Je to firma, která má potenciál, aby se stala lídrem nejen doma, ale i v celé střední a východní Evropě," hovoří zapáleně manažer roku a jedním dechem vypočítává úkoly, které před ním stojí: "Jsou to hlavně akvizice v zahraničí - Slovensko, Maďarsko, zajímáme se i o Polsko."
Roman si myslí, že po jedenácti letech kariéry už dokáže zhodnotit úspěchy i neúspěchy. "Určitě bych řadu rozhodnutí udělal jinak, ale nemohu říci, že bych nějakého vysloveně litoval," hodnotí své roky ve vrcholných funkcích. "Hodně jsem se toho naučil. Když je člověk mladý, tak si neuvědomuje, co všechno neumí. Teď mám v sobě daleko více pokory."
Právě více pokory, umění naslouchat jiným a neustále se učit, to by doporučil i nastupující generaci manažerů. "Popřál bych jim, aby naslouchali ostatním, aby dokázali uznat, že se v něčem spletli, aby byli otevření a pozorně se dívali, co dělají manažeři významných světových firem. Což jsem koneckonců dělal i já. Ti největší manažeři jsou příjemní lidé s velkou sociální inteligencí, ale na druhou stranu velmi důslední, a dokážou motivovat lidi kolem sebe," říká novopečený manažer roku.
ZA PLZEŇSKOU ŠKODU se vyznamenávalo již podruhé. Manažerem roku 1995 byl totiž Lubomír Soudek. Ten tehdy dostal cenu hlavně za to, že ze strojíren udělal velkou, expandující firmu. Martin Roman byl nyní naopak oceněn za to, že ji zeštíhlel.
Organizátoři (Česká manažerská asociace, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Svaz průmyslu a dopravy a Manažerský svazový fond) jsou s dalšími pracovními osudy většiny manažerů oceněných v minulých letech spokojeni. Soutěž probíhá od roku 1993. Z třiceti tří manažerů a manažerek roku dosud pětadvacet zastává stejné nebo srovnatelné funkce, tři odešli do důchodu a zbylí dnes pracují jako poradci či samostatně výdělečné osoby. Mezi nositeli titulu z minulých let figurují známá jména jako Rudolf Černý, Stanislav Kázecký a Bořivoj Kačena. Štěpán Popovič získal toto ocenění dokonce dvakrát (za rok 1993 a 1997).
Hodnotící komise soutěže přihlíží k hospodářským výsledkům, k cílevědomému vytváření image firmy, k úspěchům na trzích a také k sociální politice podniku. Nositelé titulu se stávají členy klubu manažerů roku, který se zhruba třikrát za rok schází a diskutuje s ekonomickými ministry. V letošním ročníku se v soutěži poprvé objevili i manažeři s cizím občanstvím, kteří řídí české firmy.
Zatěžkávací zkouškou mladého manažera byl nástup do strojírenského gigantu Škoda Plzeň v roce 1999. Moc šancí mu mazáci nedávali. Firma byla zadlužená, zakázky se nehrnuly.
"Roky ve Škodovce byly vzrušující a manažersky extrémně poučné. Od počátku, kdy šlo o boj o mzdy a každodenní svírání žaludku, přes fázi, kdy začínaly přicházet první úspěchy, až po to krásné období v letošním prvním čtvrtletí, které bylo pro Škodu nesmírně úspěšné z pohledu nových zakázek," hodnotí své působení Martin Roman. Plzeňská Škodovka pod jeho vedením prošla finanční restrukturalizací, ze které vzešla oddlužená Škoda Holding.
Továrna se soustředila na klíčové předměty podnikání, pro ostatní obory se hledal nebo ještě hledá strategický partner. Do vedení se podařilo získat renomované odborníky. Všichni, kdo měli možnost s Romanem pracovat, potvrzují, že umí motivovat své podřízené.
"Odcházím s tím, že se mi podařilo vše, co jsem si přál. Je to jediná z velkých strojírenských společností, která přežila, má vlastní produkt a obrovskou budoucnost," tvrdí Martin Roman.
NOVÝ POST - generální ředitel elektrárenské společnosti ČEZ - je však neméně vzrušující. "ČEZ je jedna z mála českých společností, která může hrát obrovskou roli v ekonomice EU. Je to firma, která má potenciál, aby se stala lídrem nejen doma, ale i v celé střední a východní Evropě," hovoří zapáleně manažer roku a jedním dechem vypočítává úkoly, které před ním stojí: "Jsou to hlavně akvizice v zahraničí - Slovensko, Maďarsko, zajímáme se i o Polsko."
Roman si myslí, že po jedenácti letech kariéry už dokáže zhodnotit úspěchy i neúspěchy. "Určitě bych řadu rozhodnutí udělal jinak, ale nemohu říci, že bych nějakého vysloveně litoval," hodnotí své roky ve vrcholných funkcích. "Hodně jsem se toho naučil. Když je člověk mladý, tak si neuvědomuje, co všechno neumí. Teď mám v sobě daleko více pokory."
Právě více pokory, umění naslouchat jiným a neustále se učit, to by doporučil i nastupující generaci manažerů. "Popřál bych jim, aby naslouchali ostatním, aby dokázali uznat, že se v něčem spletli, aby byli otevření a pozorně se dívali, co dělají manažeři významných světových firem. Což jsem koneckonců dělal i já. Ti největší manažeři jsou příjemní lidé s velkou sociální inteligencí, ale na druhou stranu velmi důslední, a dokážou motivovat lidi kolem sebe," říká novopečený manažer roku.
ZA PLZEŇSKOU ŠKODU se vyznamenávalo již podruhé. Manažerem roku 1995 byl totiž Lubomír Soudek. Ten tehdy dostal cenu hlavně za to, že ze strojíren udělal velkou, expandující firmu. Martin Roman byl nyní naopak oceněn za to, že ji zeštíhlel.
Organizátoři (Česká manažerská asociace, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Svaz průmyslu a dopravy a Manažerský svazový fond) jsou s dalšími pracovními osudy většiny manažerů oceněných v minulých letech spokojeni. Soutěž probíhá od roku 1993. Z třiceti tří manažerů a manažerek roku dosud pětadvacet zastává stejné nebo srovnatelné funkce, tři odešli do důchodu a zbylí dnes pracují jako poradci či samostatně výdělečné osoby. Mezi nositeli titulu z minulých let figurují známá jména jako Rudolf Černý, Stanislav Kázecký a Bořivoj Kačena. Štěpán Popovič získal toto ocenění dokonce dvakrát (za rok 1993 a 1997).
Hodnotící komise soutěže přihlíží k hospodářským výsledkům, k cílevědomému vytváření image firmy, k úspěchům na trzích a také k sociální politice podniku. Nositelé titulu se stávají členy klubu manažerů roku, který se zhruba třikrát za rok schází a diskutuje s ekonomickými ministry. V letošním ročníku se v soutěži poprvé objevili i manažeři s cizím občanstvím, kteří řídí české firmy.
Související
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každý čtvrtek vám představíme obálku nového čísla Ekonomu a přiblížíme pět vybraných témat, která si budete moct přečíst na webu Ekonom.cz.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
