Rok 2004: žádné šoky

Rok 2004 bude ve znamení mnohých změn, ale ne šoků. Hned na počátku roku se budeme potýkat s vyššími spotřebními daněmi a změnou DPH například u telekomunikačních služeb. Prvního května se víceméně s jistotou staneme členy Evropské unie a od stejného okamžiku se zvedne DPH na osobní, právnické, poradenské služby. K příštímu roku lze přes některé méně příjemné změny vzhlížet s opatrným optimismem.

Česká ekonomika je nastartována, připravena využít oživení světové ekonomiky a vstup do Evropské unie ve svůj prospěch. Růst ekonomiky tak může dosáhnout v průměru 3,5 % meziročně. Zlepšující se zahraniční poptávka usnadní odbyt domácích výrobků v zahraničí. Firmy působící v České republice budou také věnovat více prostředků než letos na svůj rozvoj, na investice, ať už kvůli potřebě splnit evropské normy nebo rozšířit své stávající výrobní kapacity. Toto společně se stále silným zájmem zahraničních investorů o Českou republiku povzbudí investiční aktivitu. Naopak plánované zvýšení nepřímých daní zpomalí růst spotřeby domácností, ale nezastaví ho. Nezaměstnanost se sice bude udržovat relativně vysoko (a počátkem roku se dokonce i zvýší), ale reálné mzdy, naše reálná kupní síla poroste nicméně polovičním tempem než v roce 2003.

Vstup do Evropské unie nejcitelněji vnímají zemědělci a zemědělští zpracovatelé. Pro některé z nich je to hrozba, pro jiné, především pak připravené, je to naopak výzva. Rovněž malé a střední firmy mohou pocítit po vstupu do Evropské unie silnější konkurenční tlak a potřebu bojovat o zákazníka. Průmysl se zdá být naopak solidně připraven, a tudíž má šanci využít oživující se zahraniční poptávku ve prospěch své výkonnosti. Tlak na snižování nákladů a zvyšování efektivnosti ale neustoupí. Lidé i nadále budou opouštět průmysl a hledat si práci v jiných oborech - především ve službách. Strukturální změny v průmyslu budou probíhat, pro některé obory však za přijatelnějších podmínek - pod ochranným deštníkem Evropské unie.

Vývoj spotřebitelských cen bude v režii zvýšení spotřebních daní z pohonných hmot, tabáku a lihovin a přesunu některého zboží a služeb do vyšší sazby DPH. S vyššími cenami musíme počítat nejen u čerpacích stanic, prodejen tabáku a alkoholu a od května i například v čistírnách oděvů a opravnách obuvi, ale i v prodejnách potravin. Éra poklesu cen potravin se zdá být za námi. Potraviny zdražují nejen v České republice, ale i u našich sousedů. Naopak ještě levněji si budeme moci v příštím roce pořídit různé elektrospotřebiče či vybavení domácnosti. Slabý dolar a konkurenční tlak v maloobchodě se postarají o spokojenost spotřebitelů. Spotřebitelské ceny nebo jinak také výdaje průměrné domácnosti vzrostou v příštím roce ne více než o 4 % meziročně. Ti, co více cestují, telefonují, kouří, častěji pijí alkohol nebo častěji využívají různých osobních, poradenských služeb, zaplatí v příštím roce ale více, třeba i o 5-6 %. Přestože nás v příštím roce čeká určité zdražení, není důvod se obávat dramatického růstu cen. Doby, kdy průměrné spotřebitelské ceny rostly o devět, deset procent, jsou již naštěstí za námi. Česká republika se může pyšnit relativně nízkou inflací a solidním růstem.

Zatímco vývoj ekonomiky se pomalu, ale jistě ubírá správným směrem, vývoj veřejných financí jde přesně opačně. Na příští rok byl schválen rekordně vysoký schodek státních financí. Veřejné finance se mají propadnout do historického deficitu ve výši 200 mld. Kč po očištění o jednorázové privatizační příjmy. Problémy veřejných financí jsou stále zřetelnější a pouze povrchní řešení problémů je nevyřeší. Zodpovědná vláda by neměla dopustit, aby se s růstem ekonomiky rozdíl mezi veřejnými výdaji a příjmy tak dramaticky prohluboval. Vláda jednoduše řečeno utrácí více, než je schopna vybrat na daních a získat z jiných veřejných zdrojů. Bez pro někoho bolestivých, pro jiného nepopulárních opatření se stav veřejných financí příliš nezlepší. Bude-li od nových členských států striktně požadováno plnění maastrichtských kritérií, přijetí eura se bude automaticky vzdalovat.

V roce 2004 zdravější globální ekonomika pomůže snížit deficit běžného účtu pod 6 % HDP díky růstu exportu a vyšším příjmům ze služeb. Schodek na straně výnosů bude však bránit výraznějšímu zlepšení. Zahraniční firmy, které u nás před časem investovaly, již začaly sklízet plody svých investic ve formě podílů na zisku či dividend. Příliv kapitálu se v roce 2004 bude odvíjet od schopnosti České republiky přitáhnout nové investice, o které však svádíme konkurenční boj s našimi sousedy. S určitým oživením přílivu zahraničního kapitálu můžeme přesto počítat. Vstup do EU může přesvědčit stále ještě váhající podnikatele (především z jihovýchodní Asie) o vhodnosti investice do ČR nebo nynější investory o rozšíření výrobního programu. Předpokládám, že přímé zahraniční investice do České republiky včetně reinvestovaného zisku dosáhnou asi 120-150 mld. Kč. Deficit běžného účtu bude opět profinancován přílivem nedluhového kapitálu. Příliv kapitálu však nebude výrazně vyšší než deficit na běžném účtu. Nízký úrokový diferenciál a víceméně stabilita či jen mírné zhodnocení koruny očekávané v příštím roce nahrává dalšímu odlivu portfoliových investic z České republiky. Odliv může být také podpořen novými pravidly investování penzijních fondů, která od ledna příštího roku rozšíří prostor pro investování do zahraničních cenných papírů. Z tohoto důvodu nebude česká měna pod nijak silným tlakem a pouze opatrně bude směřovat k silnějším hodnotám.

Úrokové sazby vzrostou

Česká národní banka se zdá být spokojena se současným vývojem jak cen. Přestože se inflace bude ještě začátkem příštího roku pohybovat pod spodní hranicí inflačního cíle, myslíme si, že repo sazba dosáhla na úrovni 2 % svého dna. Otázka poklesu sazeb je již uzavřena a že trh nyní může spekulovat jen o načasování měnové restrikce. Podle základního scénáře, který počítá s průměrnou inflací okolo 3 %, vzroste repo sazba o půl procentního bodu, a to ve dvou krocích (v létě a ve druhé polovině 2004). Pokud čistá inflace oživí rychleji (například kvůli sekundárním efektům růstu nepřímých daní a vyšších inflačních očekávání), ČNB může zvýšit sazby dříve ve snaze včas zbrzdit tento nechtěný růst. V takovém případě se repo sazba do konce roku může vyšplhat až na 2,75-3,00 %.

Koruna vůči euru mírně posílí

Kurz koruny vůči dolaru bude v závěsu za vývojem dolaru vůči euru. Dočkáme-li se přesvědčivých makroekonomických ukazatelů potvrzujících růst americké ekonomiky, dolar začne posilovat navzdory často zmiňovanému deficitu běžného účtu. V tomto případě koruna vůči dolaru oslabí k úrovním okolo 29 Kč za dolar. Vůči euru má naopak koruna potenciál posílit. Zlepšující se vývoz a příliv zahraničního kapitálu do ČR bude opětovně zvyšovat poptávku po měně. V době výplaty dividend a podílů na zisku bude koruna oslabovat. Ke konci roku se koruna bude pravděpodobně obchodovat pod 31,50 za euro. Vzhledem k dlouhodobému posilování koruny bych doporučila využít přechodného oslabení koruny ke směně devizových prostředků do domácí měny.

Jak investovat v roce 2004?

V roce 2004 nás čeká mírné zvýšení úrokových sazeb. Výnosnost běžných a termínovaných vkladů sice nepatrně vzroste, ale růst spotřebitelských cen bude rychlejší. Chceme-li své úspory reálně zhodnocovat, je vhodné uvažovat o investici do akciových trhů či podílových fondů (buď akciové, nebo smíšené). S investicí do měn není zatím třeba spěchat. Vhodnější bude vyčkat na zvrat ve vývoji dolaru, který má potenciál v průběhu roku posílit. Nemáme-li však k dispozici větší objem úspor, můžeme využít jiných, dlouhodobých a pravidelných forem spoření, jako je penzijní připojištění, stavební spoření či životní pojištění, jejichž výnos je méně citlivý na krátkodobé změny hospodářského vývoje. V každém případě nezapomínejme na rozložení rizika.

Zájem o hypotéky trvá

Letošní rok ukázal, jak obrovský potenciál se skrývá v domácím bankovním trhu. Zájem o hypotéky podpořený poklesem úrokových sazeb, růstem kupní síly obyvatel, demografickou vlnou ze 70. let a spekulacemi na růst cen nemovitostí po vstupu do Evropské unie zvýšil objem hypoték poskytnutých fyzickým osobám o téměř 55 % na 92 mld. Kč. Ačkoliv mnoho z výše zmíněných impulsů v příštím roce zmizí či oslabí, zájem o hypotéky tu zůstane i navzdory postupnému růstu úroků. V příštím roce meziroční růst objemu hypoték může dosáhnout 30-45 %. Obrovský boom zažilo letos i stavební spoření, o jehož atraktivitu se postaral především stát oznámením o omezení státní podpory s platností od roku 2004. Pomalu rostoucí úroky budou znevýhodňovat bankovní vklady ve vztahu k ostatním formám úspor.