Aktuální číslo časopisu Ekonom
Julie HrstkováOTÁZKA: Počet investičních společností v České republice klesá, i když se zlepšují podmínky. Co je hlavním důvodem odchodu společností?
Je dobře, že se sblížila výše zdanění mezi ČR a ostatními zeměmi (pozn. red. - schválený pokles zdanění IS z 15 na 5 procent), takže odchod společností již není motivován daňově. Fondům distribuovaným na českém trhu se již nevyplatí, aby zakládaly sídlo například na Kypru či v Irsku.
Kdo ale na českém trhu přežije, bude záležet na dvou faktorech - ucelené nabídce a na přístupu k distribučním kanálům. Skupiny jako například ING, ABN Amro či Citibank do ČR před několika lety přišly s ambicí dobýt trh. Ukázalo se však, že bez vlastní silné pobočkové sítě je takový plán prakticky vyloučen. Například ING chtěla fondy prodávat přes širokou skupinu distributorů - pojistných poradců. Problém je v tom, že tito lidé jsou velmi drazí, co se týká poplatků. Jsou zvyklí dostat pět procent. I za takovou cenu lze některé produkty prodávat, ovšem jen ty, které nesou řádově víc, aby byl klient schopen provizi zaplatit. Mezi ně patří dlouhodobě klasické akciové fondy. ING a další skupiny však přišly se svými produkty v době, kdy akciový trh zažíval obrovský propad. Veškeré plány dobýt trh za takové situace byly pasé. Řešením je odchod z ČR, k čemuž přistoupil Citicorp. To ovšem neznamená, že nebude prodávat svoji nabídku ze zahraničí. Druhou možností je, že správce fondů najde na trhu nějakou skulinu, ve které je schopen poskytovat služby kvalitnější než velká společnost. V každém případě si v budoucnosti přes tři čtvrtiny trhu s podílovými fondy mezi sebe rozdělí Česká spořitelna, Komerční banka a ČSOB.
OTÁZKA: Bude odchod společností pokračovat? Například, že pár let po vstupu do Unie budou české fondy spravovány výhradně ze zahraničí?
V horizontu zavedení eura jen málokdo očekává, že přežije investiční management v současné podobě. Budou zde ale hrát roli dva významné faktory. Za prvé bude záležet na tom, jaký objem prostředků daná společnost spravuje. Něco jiného je převádět pár set milionů v portfoliu pod zahraniční správu a něco jiného například našich 48 miliard. Ani tak nejde o technický problém jako o fakt, že není příliš taktické okamžitě zastavit prodej produktů, na které jsou lidé zvyklí a které jdou dobře na odbyt, a snažit se prorazit s novým jménem na trhu.
OTÁZKA: Přesto, zavedení jednotné měny práci i fungování investičních společností ovlivní...
Změní se trh i podstata práce, tak jako se mění neustále. Trh prošel divokým obdobím kuponové privatizace, poté byly hitem dluhopisové fondy peněžního trhu, které vysály z bankovních depozit první miliardy korun. Doposud se řízením portfolia fondů zabývaly tuzemské investiční společnosti. S tím však nelze dlouhodobě počítat, postupný přesun do mateřských firem je nevyhnutelný. Na druhou stranu investiční poradce musí být vždy po ruce klientovi. Není to jen otázka osobního přístupu ke klientovi ve smyslu nabídky kávy, ale především jde o dolaďování jeho potřeb a přání. Investiční bankéř bude muset i nadále rozumět proč a jak dané portfolio složit ve prospěch klienta. V podstatě se budou fondy řídit v zahraničních centrech, ale v Česku zůstanou privátní bankéři, kteří klientovi poradí, jaký poměr českého a zahraničního akciového či dluhopisového fondu je pro něj nejvhodnější. Ale nebudou zde již houfy analytiků, kteří by zkoumali celý svět. Čeští privátní poradci se budou řídit výsledkem investičního procesu centrály, ale budou mu muset rozumět a poté jej vysvětlit klientovi. Ale nebude to jen prodej, půjde o investiční poradenství a to se bude týkat jak privátního bankovnictví, tak i institucionálních klientů.
Portfoliomanažeři, kteří dnes prodávají a nakupují měny, akcie či obligace, ve finále budou pro klienty nakupovat a prodávat fondy. Bude to vyžadovat nejen vysokou odbornost, ale i změnu osobnosti. Již nyní se výrazně zvyšuje význam prezentačních a komunikačních schopností bankéře a jeho vztahu ke klientovi.
OTÁZKA: Euro ovlivní nejen pracovní trh. Dají se čekat nějaké změny v poplatkové politice bank a fondů? Ty české stále patří mezi nejdražší...
Některé cenové tlaky jsou zde již vidět. Nejlépe je to zřetelné na srovnání cen českých dluhopisů s Bundy (dluhopisy německé vlády - pozn. red.). Výnosy obou cenných papírů jsou zhruba stejné. Náklad na koupi německého dluhopisu odpovídá zhruba dvěma setinám procenta z ceny papíru. V případě koupě českého dluhopisu se však náklad pohybuje kolem tří desetin procenta. Což je už řádově víc. Druhým příkladem jsou české a zahraniční fondy. I když jsou i zde výnosy zhruba stejné, pak je v případě nákupu zahraničního fondu peněžního trhu denominovaného v euru manažerský poplatek šest až osm desetin procenta naprosto vyloučený, zatímco v Česku jde o běžnou cenu.
Po zavedení eura bychom měli očekávat srovnání cen. V případě akciových fondů v podstatě k pohybu nedojde. Výrazně se však zlevní manažerské poplatky u fondů dluhopisových a fondů peněžního trhu. Kdybych měl zhruba odhadnout rozdíl na poplatcích například u manažerských poplatků fondů peněžního trhu a dluhopisových fondů, pak v Evropě jsou ceny na úrovni kolem dvou třetin těch českých.
OTÁZKA: Domníváte se, že Česku pomůže emise dluhopisů denominovaných v euru? Tak jak se o to snaží Ministerstvo financí přes negativní reakce ze strany centrální banky...
Tato emise nemá žádné ekonomické opodstatnění. Česká republika má stále značné problémy, aby koruna výrazně neposilovala, a za druhé jde o výrazně dražší záležitost než vydat český státní dluhopis. Jediný důvod pro emisi by byl vznik srovnávací hladiny, který by odrážel riziko země. Což je v poměru s nákladovostí a rizikem celé akce nesouměřitelné. Jako daňový poplatník jsem zásadně proti.
Martin Burda (1971), člen představenstva Investiční společnosti České spořitelny (IS ČS), vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, vzdělání si doplnil také studiem v rámci programu CERGE UK. Nejprve pracoval jako výzkumný pracovník v Národohospodářském ústavu Akademie věd. Od roku 1997 se věnuje práci v investičním bankovnictví, nejprve ve společnosti Expandia, poté v ING Investment Management. V IS ČS působí od roku 2001. Mezi jeho zájmy patří sjezdové lyžování, rekreační běh a literatura faktu. M. Burda je ženatý, má dceru.
Je dobře, že se sblížila výše zdanění mezi ČR a ostatními zeměmi (pozn. red. - schválený pokles zdanění IS z 15 na 5 procent), takže odchod společností již není motivován daňově. Fondům distribuovaným na českém trhu se již nevyplatí, aby zakládaly sídlo například na Kypru či v Irsku.
Kdo ale na českém trhu přežije, bude záležet na dvou faktorech - ucelené nabídce a na přístupu k distribučním kanálům. Skupiny jako například ING, ABN Amro či Citibank do ČR před několika lety přišly s ambicí dobýt trh. Ukázalo se však, že bez vlastní silné pobočkové sítě je takový plán prakticky vyloučen. Například ING chtěla fondy prodávat přes širokou skupinu distributorů - pojistných poradců. Problém je v tom, že tito lidé jsou velmi drazí, co se týká poplatků. Jsou zvyklí dostat pět procent. I za takovou cenu lze některé produkty prodávat, ovšem jen ty, které nesou řádově víc, aby byl klient schopen provizi zaplatit. Mezi ně patří dlouhodobě klasické akciové fondy. ING a další skupiny však přišly se svými produkty v době, kdy akciový trh zažíval obrovský propad. Veškeré plány dobýt trh za takové situace byly pasé. Řešením je odchod z ČR, k čemuž přistoupil Citicorp. To ovšem neznamená, že nebude prodávat svoji nabídku ze zahraničí. Druhou možností je, že správce fondů najde na trhu nějakou skulinu, ve které je schopen poskytovat služby kvalitnější než velká společnost. V každém případě si v budoucnosti přes tři čtvrtiny trhu s podílovými fondy mezi sebe rozdělí Česká spořitelna, Komerční banka a ČSOB.
OTÁZKA: Bude odchod společností pokračovat? Například, že pár let po vstupu do Unie budou české fondy spravovány výhradně ze zahraničí?
V horizontu zavedení eura jen málokdo očekává, že přežije investiční management v současné podobě. Budou zde ale hrát roli dva významné faktory. Za prvé bude záležet na tom, jaký objem prostředků daná společnost spravuje. Něco jiného je převádět pár set milionů v portfoliu pod zahraniční správu a něco jiného například našich 48 miliard. Ani tak nejde o technický problém jako o fakt, že není příliš taktické okamžitě zastavit prodej produktů, na které jsou lidé zvyklí a které jdou dobře na odbyt, a snažit se prorazit s novým jménem na trhu.
OTÁZKA: Přesto, zavedení jednotné měny práci i fungování investičních společností ovlivní...
Změní se trh i podstata práce, tak jako se mění neustále. Trh prošel divokým obdobím kuponové privatizace, poté byly hitem dluhopisové fondy peněžního trhu, které vysály z bankovních depozit první miliardy korun. Doposud se řízením portfolia fondů zabývaly tuzemské investiční společnosti. S tím však nelze dlouhodobě počítat, postupný přesun do mateřských firem je nevyhnutelný. Na druhou stranu investiční poradce musí být vždy po ruce klientovi. Není to jen otázka osobního přístupu ke klientovi ve smyslu nabídky kávy, ale především jde o dolaďování jeho potřeb a přání. Investiční bankéř bude muset i nadále rozumět proč a jak dané portfolio složit ve prospěch klienta. V podstatě se budou fondy řídit v zahraničních centrech, ale v Česku zůstanou privátní bankéři, kteří klientovi poradí, jaký poměr českého a zahraničního akciového či dluhopisového fondu je pro něj nejvhodnější. Ale nebudou zde již houfy analytiků, kteří by zkoumali celý svět. Čeští privátní poradci se budou řídit výsledkem investičního procesu centrály, ale budou mu muset rozumět a poté jej vysvětlit klientovi. Ale nebude to jen prodej, půjde o investiční poradenství a to se bude týkat jak privátního bankovnictví, tak i institucionálních klientů.
Portfoliomanažeři, kteří dnes prodávají a nakupují měny, akcie či obligace, ve finále budou pro klienty nakupovat a prodávat fondy. Bude to vyžadovat nejen vysokou odbornost, ale i změnu osobnosti. Již nyní se výrazně zvyšuje význam prezentačních a komunikačních schopností bankéře a jeho vztahu ke klientovi.
OTÁZKA: Euro ovlivní nejen pracovní trh. Dají se čekat nějaké změny v poplatkové politice bank a fondů? Ty české stále patří mezi nejdražší...
Některé cenové tlaky jsou zde již vidět. Nejlépe je to zřetelné na srovnání cen českých dluhopisů s Bundy (dluhopisy německé vlády - pozn. red.). Výnosy obou cenných papírů jsou zhruba stejné. Náklad na koupi německého dluhopisu odpovídá zhruba dvěma setinám procenta z ceny papíru. V případě koupě českého dluhopisu se však náklad pohybuje kolem tří desetin procenta. Což je už řádově víc. Druhým příkladem jsou české a zahraniční fondy. I když jsou i zde výnosy zhruba stejné, pak je v případě nákupu zahraničního fondu peněžního trhu denominovaného v euru manažerský poplatek šest až osm desetin procenta naprosto vyloučený, zatímco v Česku jde o běžnou cenu.
Po zavedení eura bychom měli očekávat srovnání cen. V případě akciových fondů v podstatě k pohybu nedojde. Výrazně se však zlevní manažerské poplatky u fondů dluhopisových a fondů peněžního trhu. Kdybych měl zhruba odhadnout rozdíl na poplatcích například u manažerských poplatků fondů peněžního trhu a dluhopisových fondů, pak v Evropě jsou ceny na úrovni kolem dvou třetin těch českých.
OTÁZKA: Domníváte se, že Česku pomůže emise dluhopisů denominovaných v euru? Tak jak se o to snaží Ministerstvo financí přes negativní reakce ze strany centrální banky...
Tato emise nemá žádné ekonomické opodstatnění. Česká republika má stále značné problémy, aby koruna výrazně neposilovala, a za druhé jde o výrazně dražší záležitost než vydat český státní dluhopis. Jediný důvod pro emisi by byl vznik srovnávací hladiny, který by odrážel riziko země. Což je v poměru s nákladovostí a rizikem celé akce nesouměřitelné. Jako daňový poplatník jsem zásadně proti.
Martin Burda (1971), člen představenstva Investiční společnosti České spořitelny (IS ČS), vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, vzdělání si doplnil také studiem v rámci programu CERGE UK. Nejprve pracoval jako výzkumný pracovník v Národohospodářském ústavu Akademie věd. Od roku 1997 se věnuje práci v investičním bankovnictví, nejprve ve společnosti Expandia, poté v ING Investment Management. V IS ČS působí od roku 2001. Mezi jeho zájmy patří sjezdové lyžování, rekreační běh a literatura faktu. M. Burda je ženatý, má dceru.
Související
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každý čtvrtek vám představíme obálku nového čísla Ekonomu a přiblížíme pět vybraných témat, která si budete moct přečíst na webu Ekonom.cz.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
