Kandidáty na vstup do EU čeká růst

Světové hospodářství v příštím roce nabere tempo a poroste o 4,1 % po letošním očekávaném zvýšení ve výši 3,2 %. Vyplývá to z posledního pololetního výhledu Mezinárodního měnového fondu.

"Poprvé po dlouhé době vidíme návrat růstu do světové ekonomiky. Současné geopolitické nejistoty se snížily, zmizely poslední dozvuky šoku z poklesu akcií a masivní podpora ekonomiky ze strany hospodářských politik jednotlivých zemí konečně přináší ovoce," uvedl hlavní ekonom MMF Kenneth Rogoff.

Ekonomický růst ve světě však nebude v žádném případě vyrovnaný. Výsledkem tak je, že prognózy zprávy World Economic Outlook zůstaly oproti jarnímu výhledu beze změny, tzn., že celkové údaje o světovém ekonomickém vývoji se oproti jaru nemění. Podstatně se však změnily předpovědi pro jednotlivé hlavní oblasti. MMF totiž výrazně snížil odhad růstu pro Evropu a zvedl jej naopak pro USA a Japonsko.

Výhled do budoucna se zlepšil po rychlém ukončení války v Iráku a díky oživení akciových trhů doprovázenému zlepšením podnikatelské důvěry a nízkými úrokovými sazbami v USA i Evropě.

Americká ekonomika má podle MMF letos vzrůst o 2,6 procenta a pro příští rok čeká fond zrychlení na 3,9 procenta. Na seznam možných rizik dal MMF vysoko nerovnováhy vnější bilance a přílišnou závislost světového výhledu na vývoji v USA. Obavy vyvolává dvojí deficit ve Spojených státech, a to schodek ve fiskálu i na běžném účtu, kvůli němuž hrozí další pokles dolaru vůči ostatním světovým měnám.

Pro Japonsko se letošní výhled zlepšil více než dvojnásobně na dvě procenta. Největší ekonomika Asie však zůstane křehká a v příštím roce se její růst opět zpomalí na 1,4 procenta. Hlavními riziky japonské ekonomiky, která brání zdravému a trvalému růstu, zůstávají podle MMF problémy v podnikovém a bankovním sektoru, extrémně narůstající vládní dluh a deflační očekávání. Růstu nepřispívá ani silný jen.

Pozitivní očekávání ve světové ekonomice se však vyhýbají západní Evropě. Pro eurozónu snížil Fond letošní odhad na pouhých 0,5 procenta z jarních 1,1 procenta. Příští rok mají země eura zrychlit na 1,9 procenta, i když na jaře fond předpokládal oživení na 2,3 procenta. Pro Německo MMF čeká letos úplnou stagnaci a napřesrok oživení na 1,5 procenta. Úzká místa evropských ekonomik vidí Fond především ve slabé spotřebitelské důvěře a křehkých bilancích podniků.

Přestože Fond žádná příznivá očekávání Evropě nepředpověděl, světlo na konci tunelu přece existuje. Za předpokládaným zlepšením v příštím roce však stojí Amerika. Její ekonomický růst by měl vytáhnout vzhůru i skomírající evropské hospodářství. Mezi další impulsy ekonomického růstu patří i snaha o zavedení a prosazení strukturálních reforem zejména v Německu a ve Francii.

Co se týká ekonomické budoucnosti kandidátských zemí EU, zde je Fond poměrně optimistický. Celkově má HDP letos vzrůst o 3,9 procenta, napřesrok pak o 4,3 procenta. Nejvyšší tempo růstu se očekává u pobaltských republik (letos o 5,5 procenta, v roce 2004 o 5,9 procenta), následuje jižní a jihovýchodní Evropa. Středoevropské země pak letos porostou o 2,7 procenta, o rok později o 3,6 procenta.

Růstu ve většině zemí napomáhá domácí poptávka a export spolu s rostoucími zisky podniků a podpora investic. I zde však existuje několik nebezpečí. Růst evropských kandidátů, především v oblasti exportu, totiž hodně záleží na situaci v EU, která rozhodně není růžová. Nebezpečím je rovněž vývoj ve fiskální oblasti ve většině zemí. Deficity státních rozpočtů jsou ohroženy stárnutím populace. Růstu schodku napomáhá i finančně náročné zavádění některých předpisů Evropské unie, zejména v oblasti životního prostředí. Na schodcích se do jisté míry podílí i pomoc EU, která vyžaduje kofinancování kandidátskými zeměmi.

Bankovní systémy středo- a východoevropských zemí jsou po privatizaci poměrně silné, Fond však vidí nebezpečí v očekávaném nárůstu spotřebitelských úvěrů. Kromě toho vstup do EU bude pro banky znamenat nárůst konkurence a tlak na snížení marží.

Schodky běžného účtu platební bilance zemí jsou stále poměrně vysoké. Navíc podle názoru Fondu hrozí některým státům odliv kapitálu a možné měnové turbulence. V současné době mají totiž některé kandidátské země vysoké úrokové sazby, které přitahují na měnové trhy spekulanty. S přípravou vstupu do eurozóny budou muset úroky snížit a z toho vyplývá riziko možné měnové nestability.

MMF proto doporučuje, aby kandidátské země přistoupily co nejrychleji ke strukturálním reformám v oblasti veřejných financí. Dále vyzývá země ke zvýšenému dohledu nad bankami.

Fond ve své zprávě dále uvádí, že vstup řady kandidátských zemí do Evropské unie přiblíží i zavedení jednotné měny v těchto zemích. Cíl zavedení eura pak podle Fondu může přispět ke tlakům na hospodářské politiky a ke tlakům na zavedení skutečných strukturálních reforem.

Česká republika stojí před fiskální reformou

Růst české ekonomiky je podle názoru Mezinárodního měnového fondu založen na rostoucím zadlužení vlády, tato fiskální podpora je však neudržitelná. Poslední rozhodnutí kabinetu snížit rozpočtový deficit na 4 procenta HDP v roce 2006 Fond vítá. Podle něj bude důležité snížit narůstající veřejné výdaje a snížit zdanění, které je ve srovnání se sousedními státy stále poměrně vysoké. Spolu s Českou národní bankou pak MMF považuje za žádoucí lepší dohled nad bankami v souvislosti s extrémním růstem spotřebitelských půjček. Pokračující strukturální reformy, zejména upevnění právního rámce a odstranění nedostatků na trhu práce, jsou základem pro udržení a zlepšení růstu HDP.

Slovensko poroste nejvíc ze zemí střední Evropy

Vysoký deficit běžného účtu platební bilance a nadměrný vládní dluh podle názoru Mezinárodního měnového fondu jen zdůrazňuje fakt, že Slovensko stojí před nezbytným snižováním doposud narůstajících vládních výdajů. Spolu s konsolidací vládních výdajů stojí Slovensko před nutností provést důchodovou reformu. Očekávaná reforma daní by měla zlepšit a zjednodušit daňový systém. Na Slovensku by se hrubý domácí produkt mohl letos i v příštím roce zvýšit o rovná čtyři procenta, což je nejvyšší růst ze všech zemí střední a východní Evropy.

Polsko čeká doprivatizace

Největší středoevropskou ekonomiku čeká letos i v příštím roce vcelku solidní růst podpořený investicemi a exportem. Vysoká produkční mezera zmírní inflační tlaky a možná i dovolí další snížení úrokových sazeb. Přes poměrně optimistický výhled Fond v této zemi vidí několik možných rizik. Mezi ně patří nízký ekonomický růst západní Evropy a vysoký deficit státních financí. K tomu, aby polská ekonomika rostla rychleji a aby byl její růst stabilní, proto Fond doporučuje zavedení fiskálních reforem, které povedou k viditelnému snížení deficitu veřejných rozpočtů. Obnovení privatizačního procesu je pak nezbytné k tomu, aby došlo k restrukturalizaci podniků a ke snížení státní pomoci. MMF dále doporučuje větší dohled na bankami.

Maďarsko potřebuje mzdovou disciplínu

Devalvace forintu v průběhu července a zvýšení úrokových sazeb podtrhlo dilema místní měnové politiky, která se snaží současně udržet nízkou inflaci a podpořit konkurenceschopnost země. Rychlý růst mezd zvyšuje inflační tlaky a oslabuje konkurenceschopnost. Mzdová kázeň, zejména ve veřejném sektoru, je nezbytná. Současně by se měla výše nárůstu mezd pohybovat pod úrovní stanovenou tamní centrální bankou jako inflační cíl. Kromě toho MMF upozorňuje, že musí existovat větší spolupráce v mzdové oblasti mezi jednotlivými sociálními partnery. Fond dále doporučuje rychlou konsolidaci rozpočtu. Finanční systém je podle názoru Fondu poměrně zdravý, přesto však doporučuje věnovat větší pozornost růstu úvěrů.