Budoucí struktura české ekonomiky bude do značné míry závislá na tom, zda se České republice podaří přilákat takové investiční projekty, které ocení kvalifikovanou a cenově konkurenceschopnou pracovní sílu, říká generální ředitel agentury pro podporu zahraničních investic CzechInvest Martin Jahn. Podle něho ale už i současný počet projektů technologických center a center strategických služeb jasně ukazuje značný zájem společností zakládat v Česku právě takové aktivity.

Kolik těchto středisek v ČR už existuje, je ale obtížné říci. Vládní programy na podporu a vznik technologických center a strategických služeb existují teprve rok (vešly v účinnost v červnu loňského roku) a ty aktivity, které byly založeny předtím, například jako součást dříve existujícího výrobního závodu, nikdo zvlášť neeviduje. Dokonce ani všechny projekty, které se ucházejí na základě programů Ministerstva průmyslu a obchodu o pobídky, se na žádných seznamech neobjeví - z žadatelů se do něj kvalifikuje jen část.

Technologickými centry se rozumí předvýrobní inovační aktivity (nikoliv ale základní výzkum), zejména oblast vývoje. Strategické služby zahrnují především centra zákaznické podpory (např. call centra), centra sdílených služeb, centra pro výrobu softwaru, expertní a řešitelská centra pro informační a telekomunikační technologie a high-tech opravárenská centra.

Pro obě skupiny platí, že investoři mohou čerpat pobídky při splnění určitých předpokladů, mimo jiné se musejí zavázat, že v ČR zůstanou nejméně po dobu pěti let.

NEJISTÁ CALL CENTRA. Největší podíl na investicích do služeb, které vláda podporuje, představují call centra, i když ani tady nikdo nedokáže přesně říci, kolik jich je. Řada těchto středisek je totiž uvnitř firem a o žádné pobídky nikdy nežádala. CzechInvest eviduje v současné době asi do deseti nových projektů, z toho některé už jsou údajně v pokročilé fázi realizace.

Podle šéfa Sdružení pro zahraniční investice a marketingového ředitele právnické firmy White & Case Jana Amose Havelky by však call centra neměla hrát v přílivu investic rozhodující roli. "Svoji podstatou totiž odpovídají "montovnám", jsou založena na mechanické a málo placené práci anglicky mluvících lidí a není žádný problém je velmi rychle a efektivně přestěhovat dál na východ, kde jsou nižší náklady na pracovní sílu," vysvětluje Havelka.

Podstatně cennější jsou pro českou ekonomiku, a to nejen podle Havelky, technologická centra, která vyžadují vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Podobně je tomu u některých servisních středisek. O poskytnutí podpory pro zřízení servisního centra doposud zažádaly tři společnosti, ale u žádné z nich zatím nebylo rozhodnuto. Podle informací agentury CzechInvest si investoři prozatím nepřejí zveřejnění svých projektů.

BUDE ČR JAKO NIZOZEMSKO? Systém investičních pobídek v České republice (podle zákona o investičních pobídkách) byl až do roku 2001 určen pouze pro obory zpracovatelského průmyslu, poté se podpora rozšířila. Formou pilotních projektů byla v roce 2001 v ČR poskytnuta investiční podpora dvěma investorům v oblasti strategických služeb, konkrétně společnostem Accenture a IBM. První založil v Praze centrum sdílených finančních a účetních služeb; druhý, IBM, má v Brně expertní řešitelské centrum, které se soustřeďuje na dodávky komplexních řešení, vývoj a výrobu počítačových systémů, softwaru mikroelektroniky apod.

V rámci vládních programů (Program pro podporu strategických služeb a Program pro podporu a vznik technologických center) eviduje v současné době CzechInvest více než 30 projektů. Z nich asi tři čtvrtiny jsou technologická centra, další jsou centra strategických služeb (především call centra). Většina z těchto subjektů již podala žádost o podporu podle příslušného programu, pro firmy Honeywell, Logica, Rieter a Panasonic už byly schváleny. Další projekty jsou v jednání.

"Podstatný nárůst zájmu zejména o zřízení technologických center očekáváme ještě v letošním roce," říká k tomu Radomil Novák, náměstek generálního ředitele CzechInvestu.

Do srovnání s Nizozemskem, které lze v současné době považovat za servisní centrum Evropy, má však ČR stále ještě daleko. "S Nizozemskem se ještě srovnávat nemůžeme, i když v některých oblastech už jsme konkurenceschopní," myslí si Jahn a zdůrazňuje fakt, že investoři už nepřicházejí pouze za levnou pracovní silou, ale láká je i vysoká kvalifikace pracovníků.

Podle hlavního ekonoma ČSOB Martina Kupky má ČR značné předpoklady k tomu, aby se stala servisní ekonomikou. "Záleží však na tom, do jaké míry dokážeme svůj potenciál naplnit," tvrdí Kupka. Poměr mezi relativně levnou pracovní silou a vysokou kvalitou lidského kapitálu je pro nás podle Kupky v tomto směru velmi pozitivní.

Někteří experti si však potenciálem ČR jako budoucí servisní ekonomiky nejsou příliš jisti; výroba bude podle nich pro tvorbu HDP nosná. "ČR nemá správný typ infrastruktury na to, aby mohla svoji tvorbu HDP vybudovat v převážné míře na službách," varuje například J. Havelka s poukazem na to, že výhodou Nizozemska je například fakt, že na rozdíl od Česka disponuje jedním z největších přístavů na světě.

INVESTICE NA ETAPY. Stejně jako do ostatních postkomunistických zemí, i do Česka přicházely začátkem devadesátých let zcela jiné investice než dnes. Příliv kapitálu lze rozdělit do tří základních etap. První vlna představovala zájem o výstavbu závodů z oblasti zpracovatelského průmyslu, vesměs šlo o jednodušší výroby. Tato fáze kulminovala zavedením pobídek v roce 1997.

Druhý masivní příliv investorů zaznamenala Česká republika koncem devadesátých let. V té době však vedle zájemců o výstavby továren zpracovatelského průmyslu šlo o investice do výstavby hypermarketů, obchodních center a kancelářských budov. V současné době se tito investoři vrhli především na výstavbu komplexních obchodně-zábavních center na pokraji měst, kde se kromě nákupních středisek nacházejí kina, akvaparky a centra volného času.

Třetí vlnu investorů, kterou zažívá ČR právě teď, představují služby. "Ty sice svým objemem nikdy nenahradí investice do průmyslu, jsou však naprosto nezbytné pro další rozvoj ekonomiky, především z hlediska inovačních aktivit," říká Havelka.

Radomil Novák z CzechInvestu očekává v nejbližší době stále více investic především do center zákaznických podpor a sdílených služeb, do expertních a řešitelských center a high-tech opravárenských center.

Mění se ale i struktura investic do výroby, kde stále přibývá těch, které se zaměřují na tvorbu vyšší přidané hodnoty. "Související, nikoliv nepodstatnou změnou pak je, že u sofistikovanějších výrob už nebude nejvíce pracovních příležitostí vycházet přímo z projektů, ale z multiplikačních efektů, zejména formou subdodávek," předpovídá Novák.

Kromě tradičních oborů, jako je strojírenství a automobilový průmysl, budou v roce 2003 pokračovat investice do výroby spotřební elektroniky a mikroelektroniky. Nově snad přibude i více projektů z oblasti biotechnologií.

NA CO LÁKAT? Nalákání kvalitních investorů pomůže jistě i vstup Česka do EU. Kromě zjednodušení přístupu na jednotný evropský trh znamená plnoprávné členství v EU pro investory také zásadní politické a ekonomické jistoty. A jak vyplývá z průzkumů mezi potenciálními investory, ty jsou vedle infrastruktury a intelektuálního kapitálu základním závažím na pomyslné misce vah u projektů s vysokou přidanou hodnotou. Dá se očekávat, že díky zjednodušení administrace spojené s vývozem zboží a účtováním DPH bude také v ČR větší zájem o projekty typu opravárenských center.

Intelektuální kapitál neboli vzdělanost a kvalita pracovní síly však má stále své slabé stránky. Registrují to i zaměstnanci CzechInvestu, kteří mají signály od investorů z první ruky. O co jde? V současné době především o to, že univerzity vzhledem k průměrné délce studia, která představuje čtyři až pět let, nejsou schopny okamžitě reagovat na poptávku po jednotlivých oborech. Navíc ne vždy fungují vazby mezi státem, který je nositelem určité hospodářské politiky, univerzitami, které mohou dodat jak příslušný intelekt, tak také výsledky vývoje, a privátním sektorem, který je schopen využívat nejen absolventů, ale i výsledků vývoje.

"Z hlediska středního a vyššího vzdělání nás trochu mrzí, že ČR pomalu opouští svou přední světovou pozici v produkci kvalitních inženýrů. I když, jak lze postřehnout z nedávných případů, kvalitních právníků bude pro stát rovněž třeba," dodává R. Novák. Je ale přesvědčen, že i v případě, kdy se za současných fiskálních opatření podaří kvalitu školství alespoň udržet, ČR se stane centrem pro inovace a aplikovaný vývoj ve střední Evropě.


Příliv přímých zahraničních investic (1993-2002, v mil. USD)

Související