Barbora Daňková

Zmatek, chaos, populismus, komplikovaná administrativa... ani bych to nenazvala jako pomoc.

Nejvíc se mi nedostává pocitu, že na svůj život, firmu, budoucnost mám vliv. Nyní, více než kdykoli dřív mám pocit, že jsem pouze ve vleku událostí. Vždycky jsem se řídila tím, že ať je v čele státu kdokoli, to jak se budu mít, záleží převěším na mě. Nyní moje budoucnost i mé firmy výrazně závisí na rozhodnutí vlády a na tom, jak podpoří ekonomiku. V osobním životě mi nejvíc chybí sport mých dětí. Synové byli zvyklí pravidelně trénovat, o víkendech jezdili na závody a dařilo se jim. Nyní nemají možnost trénovat, ztrácí kondici, sport i kamarádi jim chybí. A mě chybí, že jim nemůžu fandit.

Každá i ta nejhorší situace vždy přinese i něco dobrého. Minimálně zkušenost. Někdo se může najít, změnit hodnoty, víc o sebe opečovat, zjistit, že vlastně rád pomáhá, naučí se šít... Obecně na úrovni firmy nebo celé společnosti povede aktuální zkušenost k mnohem větší samostatnosti, schopnosti dělat věci rychle, jednoduše, efektivně. Vyjdeme z ní otužilejší, schopnější víc čelit budoucím nárokům, ochotnější se vzdát osobního pohodlí pro důležité věci a dělat užitečné změny. Bude to ještě chvilku bolet, ale z dlouhodobého hlediska to zvýší naši odolnost.

Naprosto zásadně. Ve chvíli, kdy lidé pracují na home office a ve firmách je zákaz "shromažďování" i návštěv osob mimo zaměstnance, se ruší téměř všechna prezenční školení, workshopy, development centra a další. Jen část lze realizovat vzdáleně online. Firmy nám ze dne na den ruší zakázky. A situace se nezlepší ani po odeznění epidemie, protože lze očekávat hlubší ekonomickou krizi, kdy firmy budou spíše redukovat náklady než investovat do lidí.

Růst mezd samozřejmě velmi zatěžuje malé a střední firmy. Pokud rostou mzdy a není to ruku v ruce s růstem výkonnosti celé firmy, brzy nemáte v čeho ty vysoké mzdy vyplácet. Nicméně jakákoli snaha státu pomoci, generuje jen další nesmyslnou administrativu a problémy. Největší pomoc státu by byla, kdyby malé a střední firmy nechal žít a naopak vytvořil prostředí příznivé pro podnikání. Od zjednodušení administrativy, právního prostředí, elektronizace ve státní správě po přiměřenou daňovou zátěž.

Je to dobrá příležitost. V době fixace jsem poptala více bank a pod tlakem konkurenčních nabídek mi nakonec ta stávájící nabídla nejlepší podmínky, výrazně lepší než předtím. Pro mě ideální řešení :)

Není. Kuřák si může zakouřit i tak, jen jinde nebo jindy. Má na výběr a nemusí u toho poškozovat zdraví i ostatním. Teoreticky si může i nekuřák vybrat restauraci, ale to jen teoreticky a jen ve větších městech.

Kdyby pan Trump žil před 100 lety, stál by nejspíš v čele znovu zrození Ku-klux-klanu. Pokud v čele států budou lidé jako pan Trump, jakým budou vzorem pro běžné lidi? Budou ještě lidé stát o rozvoj, budou si vážit vzdělání či spolupráce?

Jednoznačně paní Clinton. Je to lepší ze dvou špatných možností.

Jak a proč chcete trestat starší paní, která si u stánku koupí kabelku, která se jí líbí, a vůbec netuší, že ten pěkný vzor je kopie Louis Vuitton? Regulace prodeje padělků přeci není problém spotřebitele, ale státu.